Desetiletý chlapec se v kočáře choulí do matčiny náruče. „Polsko, nebo Uhry,“ uvažuje ambiciózní Alžběta Pomořanská o budoucnosti pro svého syna a něžně si malého Zikmunda přivine k hrudi. Sama je zvědavá, co je na dvoře Ludvíka Velikého čeká…

Zatímco římský císař Karel IV. (1316–1378) narození syna Václava (1361–1419) ze svazku s Annou Svídnickou (1339–1362) vyvážil zlatem, o sedm let později už tak bouřlivě neslaví.

„Můj syn bude vždy až tím druhým,“ uvědomuje si s hořkostí Alžběta Pomořanská (1346/1347–1393) poté, co mocnému panovníkovi 14. února 1368 v Norimberku porodila jejich prvního společného mužského potomka.

Nehodlá se s tím smířit.

Naděje na lepší vyhlídky pro zbožňovaného Zikmunda jí svitne, když Karel IV. domlouvá synovy zásnuby s Marií (1371–1395), dcerou uherského a polského krále Ludvíka Velikého (1326–1382).

Dané slovo neplatí

Sotva 11letý Zikmund Lucemburský se ocitá na uherském dvoře, aby se mu dostalo patřičné výchovy. Novou zemi si zamiluje, Uhry se stávají jeho pravým domovem. Zprvu s ním má ale Ludvík Veliký jiné plány. Jemu a Marii přislíbí Polsko.

Dokonce přinutí polské šlechtice, aby páru 25. července 1382 ve Zvolenu složili povinný hold. Ani ne o dva měsíce později však Ludvík Veliký umírá a náhle je všechno jinak. 14letý Zikmund se poprvé přesvědčí, že daným slibům nemůže vždy věřit.

Poláci ho najednou za krále nechtějí a za zetě už ho nechce ani Ludvíkova vdova Alžběta Bosenská (asi 1340–1387).

Zlomí je po 16 letech

S pomocí českého vojska a českých peněz si Zikmund musí nevěstu vybojovat zpět.

Marie, korunovaná uherská královna (Polsko zatím připadlo její mladší sestře Hedvice), se v roce 1385 konečně stává jeho ženou a on sám si svatoštěpánskou korunu posadí na hlavu 31. března 1387 ve Stoličném Bělehradě.

Zisk Uher však zpočátku nepředstavuje velkou výhru. „Ústřední moc byla rozvrácená, země se zmítala ve vnitřních bojích a ovládalo ji několik magnátských rodů,“ líčí současná slovenská historička Daniela Dvořáková.

Právě s nimi se musí Zikmund vypořádat. Trvá mu to 16 let, než odpor magnátů zlomí.