Věda

Kterak Mars zničil své děti…

Kterak Mars zničil své děti…

Země a Měsíc tvoří takřka dokonalý pár. Jejich vzájemný tanec probíhá bez velkých třenic a mimo jiné přispěl i ke vzniku života na naší planetě. To Mars se ke svým měsícům chová podstatně hůře…

V současnosti kolem Marsu obíhají dva měsíce. Jsou to malinká tělesa nepravidelného tvaru, která svým vzhledem připomínají proděravělé brambory. Phobos i jeho menší bratr Deimos však v minulosti měli více sourozenců. Mars s nimi však pořádně zatočil a své zuby si již brousí i na Phobos.

Jak Phobos s Deimosem na svět přišli?

Vzhledem ke zvláštnímu tvaru Phobosu i Deimosu astronomové přepokládali, že to původně byly asteroidy, které Mars zachytil svojí gravitační silou. Pascal Rosenblatt z belgické Královské observatoře však na základě výzkumu dospěl k závěru, že oba měsíce jsou pozůstatkem tvrdé kolize Marsu s jiným tělesem.
To, že si Mars ve své historii prošel pořádnou srážkou, dosvědčují i rozdílné tváře jeho polokoulí. Rozsáhlá pánev, která pokrývá přibližně 40 % povrchu Marsu, známá jako Borealis Basin, je památkou na tuto katastrofu, která se odehrála v mladých a bouřlivých letech sluneční soustavy. Pánev je 8 500 km široká a 10 600 km dlouhá. Zaujímá tedy větší rozlohu než Asie, Evropa a Austrálie dohromady.

Vyvražděná měsíční rodina

Výsledkem kolize byla nejen jizva na tváři rudé planety, ale i vznik několika oběžnic kolem planety. Stejným způsobem vznikl i náš Měsíc, když si Země kdysi dávno dala velmi vášnivé dostaveníčko s planetkou Theia.
Počítačové modely ukazují, že po nárazu vznikl kolem planety vnitřní a vnější prstenec. Ve vnitřním se postupně zformovalo několik měsíců o velikosti kolem 160 kilometrů, v tom vnějším pak měsíční trpaslíci typu Phobosu a Deimosu.
Mars se však ke svým dětem nechová pěkně. Místo hýčkání je rozsápal slapovými silami. A stačilo mu na to pouhých pět milionů let. A zdaleka mu to nestačí, podobný osud přichystal i pro měsíc Phobos.
Teorie velké srážky s jiným vesmírným tělesem nevysvětluje jen otázky kolem místních měsíců. Naznačuje rovněž, kam se poděla marsovská atmosféra, která je v současnosti stokrát řidší, nebo kam zmizel vodní oceán, jenž povrch Marsu pravděpodobně kdysi pokrýval.

(Foto 1: Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona – NASA, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3858165)
(Foto 2: Autor: NASA/JPL-caltech/University of Arizona – http://marsprogram.jpl.nasa.gov/mro/gallery/press/20090309a.html, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6213773)
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Soulož jako zdlouhavý proces

Věda23.8.2019

Jsou kvantové fluktuace měřitelné?

Věda20.8.2019

Mezi nejcitovanějšími vědci je řada Čechů

Věda16.8.2019

Sprosťárny: Zakázané ovoce slov

Věda13.8.2019

Největší včelu světa je možné potkat v Indonésii

Věda9.8.2019

Mladá vynálezkyně pomáhá hendikepovaným. Mění je v superhrdiny

Věda9.8.2019

Novinky z Marsu: Samá voda

Věda6.8.2019

Co znamená nové BMW M8? Mnichovský masakr mimořádným „emkovým“ motorem mimo myslitelné mantinely

Věda2.8.2019

Čekají nás auta na metanol?

Věda30.7.2019

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies