Kovy v rostlinách – to je téma, které budou společně řešit odborníci ze sto deseti laboratoří z 30 zemí Evropy.

V říjnu byl spuštěn nový projekt „Plantmetals“, který propojí biology, fyziky, chemiky, molekulární genetiky, ekology i agronomy, aby přinesli nejen nové poznatky o fungování rostlin, ale také navrhli inovace pro zemědělství, pěstování a šlechtění plodin i ochranu životního prostředí.

Projekt je financován z evropského programu COST (European Cooperation in Science and Technology), potrvá čtyři roky a povede jej Hendrik Küpper z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR).

Všude kovy

„Malé množství těžkých kovů, např. železa, kobaltu, mědi či zinku, potřebují všechny rostliny, zvířata i lidé.

Když je kovů příliš málo, znamená to problém ve výživě, v nepatrně vyšších koncentracích už jsou ale kovy toxické,“ vysvětluje Hendrik Küpper, vedoucí Oddělení biofyziky a biochemie rostlin BC AV ČR. Hospodaření rostlin s kovy je vysoce aktuální výzkumné téma a je klíčové pro zemědělství i výživu lidí.

V mnoha oblastech světa mají půdy nedostatek prospěšných kovů, což způsobuje jednak nižší produkci plodin a jednak nižší nutriční hodnotu potravin. Také nadbytek toxických kovů v půdách (rtuť, kadmium) představuje pro zemědělství a životní prostředí na mnoha místech světa závažné problémy.

„Potřebujeme lépe pochopit, jakým způsobem rostliny přijímají kovy, jak je přepravují, ukládají ve svých buňkách a využívají, dále jak se vypořádávají s nedostatkem či nadbytkem kovů a jejich toxicitou,“ upřesňuje Hendrik Küpper.

Co je důležité?

Důležité je i to, že jsou do projektu zapojeni kromě vědců ze základního výzkumu také odborníci z aplikovaného výzkumu a průmysloví partneři. Jejich společným cílem je výzkumné výsledky dovést až k praktickému uplatnění v zemědělství i dalších odvětvích.

Mezi praktickými inovacemi tak může být například lépe cílené hnojení, pěstování a šlechtění kvalitnějších odrůd zemědělských plodin, kritické zhodnocení přínosů a rizik geneticky modifikovaných rostlin, efektivnější odhadování ekologických rizik a v neposlední řadě také nástroje pro fytoremediaci, tj.

využití rostlin pro odstranění toxických kovů ze znečištěných půd a vodních zdrojů.

Během října se uskutečnilo – kvůli epidemiologické situaci v Evropě však pouze virtuálně – první setkání zástupců všech laboratoří a partnerů, na němž byly představeny cíle a aktivity projektu a byl zvolen hlavní tým vedoucích pracovníků.

„Tento projekt se 110 členy z 30 zemí přinese mezinárodní zviditelnění pro náš vědecký tým z Biologického centra a posílí náš výzkumný profil,“ dodává přínosy pro českou vědu Hendrik Küpper.

(FOTO: archiv)