Zapsat se na studium medicíny za první republiky není už pro ženu až takový problém. Počet studentek rychle stoupá.
I nadaná Vlasta Kálalová (1896–1971) hodlá být lékařkou. Fascinující přednáška profesora Jaroslava Hlavy (1855–1924) jí nejde z hlavy a rozhodne o jejím osudu. Jako lékařka se zaměří na tropické choroby!
Podpoří ji prezident
„Ty si schovejte, budete je potřebovat,“ doporučí jí Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), když mluví o úsporách, které chce použít na cestu do Orientu. Vlasta nevěří svým uším. Sám prezident zafinancuje její sen.
Kálalová balí kufry a v roce 1924 se vydává přes Cařihrad do Bagdádu, kde si zřizuje ordinaci. Jelikož mluví plynule arabsky, rychle si získává důvěru tamních obyvatel.
Kromě práce v ordinaci zasílá do Československa získané poznatky o tropických nemocích. Věří, že jelikož mobilita lidí stoupá, je potřeba připravit se na to, že i takové nemoci se zanedlouho vyskytnou ve střední Evropě.
Teplo jí nesvědčí
Čím tepleji bylo venku, tím delší túru si Vlasta během parného léta v Československu naplánovala. Věřila, že se tak připraví na podnebí v Orientu. Nepomohlo to. Vysoké teploty jí nedělají zrovna dobře. Hubne.
Nejednou operuje raději v noci. Na počátku 30. let navíc onemocní horečkou dengue, která ji načas připoutá na lůžko. Zdraví je prvořadé, a tak se už jako vdaná žena s manželem a dvěma dětmi vrací zpátky do vlasti.
„Udělala jste v cizině Československu dobré jméno. A takový kus práce, že by to leckterý mužský nezastal,“ vítá ji prezident. Přesto jí návrat domů příliš radosti nepřinese…
Tragédie na konci války
Na mnoha místech už slaví konec druhé světové války, zatímco doktorka Kálalová-di Lotti prožívá ty nejhorší okamžiky v životě. Příslušníci SS 8. května 1945 vpadli do jejího domu v Bernarticích u Tábora a postříleli celou rodinu.
Ona přežila, protože předstírala, že je mrtvá. Lékařka, tvrdě zkoušená osudem, se po válce zcela ponoří do své práce a opět cestuje. U komunistů narazí.
Za to, že žádala milost pro Miladu Horákovou (1901–1950), si vyslouží pozornost StB. Žena, která se během života naučila 14 jazyků a pomohla bezpočtu pacientů, umírá v zapomnění.
(Zdroj: HISTORY revue)
