Narozeniny Adolfa Hitlera jsou vždy přehlídkou okázalých a kýčovitých darů. Vůdce obdrží míšeňský porcelán nebo dokonce žirafu! K padesátinám mu zase strana nechá postavit Orlí hnízdo.

Z hlediska kreativity ale vítězí obyvatelé malé vesničky Zernikow v Braniborsku. Ti údajně nechají vysázet modříny do tvaru obří svastiky.

V obci Zernikow, která leží zhruba 80 kilometrů severně od Berlína, někdo dostává šílený nápad. V přilehlém lese vysází desítky modřínů, přesný počet se odhaduje na 140. Proč zrovna modříny?

Tyto stromy jsou totiž jedinými opadavými jehličnany, takže během roku mění barvu. Za jarních a podzimních měsíců se tak odlišují od okolních borovic, s čímž samozřejmě počítá i neznámý sazeč.

Dendrologové se později shodují, že celá akce musela proběhnout nejpozději ve druhé polovině roku 1938, tedy v době, kdy si Hitler dělá zálusk na československé pohraničí.

Ve jménu NSDAP

Když se svět o celé šlamastyce dozví v roce 1992, okamžitě se začne hledat viník.

Jeden ze vzpomínajících pamětníků ukazuje na tehdejšího lesníka Waltera Schmidta, mimo jiné zapřisáhlého stoupence NSDAP. Údajně ze škodolibosti vysází modříny na pozemku muže, který brojí proti nacismu.

Svastiku, která vznikne na rozloze jednoho akru, může mít na svědomí také tehdejší okresní šéf vládnoucí strany.

Údajně chce udělat radost Hitlerovi k jeho 50. narozeninám, a tak nechá modříny vysázet s předstihem na podzim 1938. Do dubna dalšího roku mají dřeviny zesílit a vyrůst.

Jedna z posledních tezí dává monstrózní obrazec do souvislosti s místními. V obci totiž gestapo zatýká jednoho ze sousedů a ostatní se bojí hněvu a následného přesunu do koncentračních táborů. A tak si chtějí vůdce naklonit.

Popuzení Francouzi

Tak či onak – výsledkem je obří svastika, kterou lze shlédnout pouze ze vzduchu. Kvůli tomu zůstává léta skrytá. Zlé jazyky sice tvrdí, že komunistický režim, pod nimž se po válce vesnice ocitá, o choulostivém znamení věděl. Nic s ním ale neudělá.

Když vše vyplave na povrch, vyvolá les svastiky doslova mezinárodní skandál.

Do celé věci se vloží i francouzský prezident François Mitterrand (1916–1996), který apeluje na svého německého protějška Romana Herzoga (1934–2017).

Úřady jsou však bezradné, protože les leží na soukromém pozemku. První kácení nakonec probíhá v roce 1995, na 57 modřínů ale zůstává. Ani to nestačí a dobrá polovina jich musí k zemi o pět let později.

O pár kilometrů dále…

Podobnou situaci zažívá i zhruba pětistovka starousedlíků z osady Asterode v Hessensku na západě Německa. V tamních lesích totiž také mají svastiku! A k tomu ještě z modřínů vysázený rok 1933, tedy ten, kdy se Hitler prokouše k moci.

O úkazu informují američtí vojáci, ale úřady nekonají. Děsivého symbolu se zbaví sama příroda, v 90. letech totiž oblast zasáhne ničivá bouře.