Oči těkají, slova plachtí kolem. Možná umíte lhát, možná taky ne… Nicméně vše, na co myslíte, může být použito proti vám, protože mozek umí prozradit „nezjistitelné“… Už maminky říkávaly, že lhát se nemá.
Někteří si to moc nevštípili, a někteří dokonce víc než ostatní. Přichází doba, kdy lež vymře?
Karel Čapek (1890–1938) napsal: „Lež prostředkem a lež cílem; i to jsou dějiny.“ Historie lidstva je toho plná. Překvapivých, podivuhodných, neuvěřitelných a nečekaných událostí, zápletek, faktů i lží.
Co myslíte, je lež, když napíšeme, že Egypťané budovali Suezský průplav už před 2 600 lety? Že perský velkokrál Xerxes (519–465 př. n. l.) nechal zbičovat moře?
Že zeměměřiči Alexandra Velikého (356–323 př. n. l.) měli počítačky vzdálenosti, Julius Caesar (100–44 př. n. l.) vymyslel pěší zóny nebo že římské mince jsou předchůdcem eura? Ani jedno lež není…
První Vánoce
VIII kal. lan. Natus Christus in Betleem Judeae… Osmého dne před lednovými kalendami se narodil Kristus v judském Betlémě.
Tato zmínka pro rok 336 se objeví v kalendáři Furia Dionysia, sestaveném roku 354. Je to první (dochovaný) text, kde se zmiňuje den narození Krista, a sice 25. prosince, třebaže sami evangelisté, současníci Ježíše, se o roční době ani dnu narození nezmiňují.
Takže jak to mohli vědět raní křesťané o 300 let později…? Volba 25. prosince je vlastně jasná. Je to datum zimního slunovratu, už v Římě je to oblíbený pohanský svátek Sol Invictus (Neporažené slunce).
Připadá přesně na devět měsíců po jarní rovnodennosti (25. března), což pohané slaví jako zrození světla. Úplně se nabízí považovat to i za Ježíšův den narození. Zvyk oslavovat narození 25. prosince se rozšíří z Říma do světa na konci 4. století.
Teprve ve středověku se přidá podoba oslav s volem, oslíkem a pastýři. Otázkou je: Není to všechno jen lež?
Den, kdy Pinocchio poprvé zalhal
Otec, řezbář Geppetto, ho vyřeže ze dřeva, které zázrakem oživne. Dá mu oblečení z papíru pokrytého květy, boty ze dřeva, klobouk z chleba a jméno Pinocchio.
Panáček sní o tom, že se stane klukem, jenže spisovatel Carlo Collodi (1826–1890) mu předepíše povahu rošťáka, darebáka a tuláka. Jakmile Pinocchio zalže, natáhne se mu nos.
Panáček se toulá světem a zažívá dobrodružství, nakonec přece jen zmoudří, zbaví se svého dřevěného těla a stane se opravdovým klukem.
Odsuzujeme váš mozek… (2008)
Věda je šupinatá a někdy se musí oloupat, aby se odhalila pravda. Jako v případě Aditi Sharmanové.
Indické studentce MBA je něco málo přes 20 let, má milence Pravina a snoubence Udita, kterého se chtějí zbavit.
Vymyslí plán. S Uditem se setká v pobočce McDonald’s, kde mu do jídla nenápadně vpraví arzen, pak jen sehraje zděšení nad jeho smrtí. Všechno vyjde a svědomí ji netrápí, přesto ji v roce 2008 odsoudí za vraždu prvního stupně. Zradí ji mozek, který lhát neumí.
O rok dříve odvezou 23letou Aditi do Bombaje na výslech u speciálního detektoru lži.
Zatímco ten klasický měří pulzovou frekvenci a je úspěšný ze tří čtvrtin, nový se jmenuje No Lie MRI (už žádné lži s magnetickou rezonancí) a dosahuje úspěšnosti 95–100 procent. Mapuje fyziologická epicentra mozku s milimetrovou přesností.
Aditi oblečou do bílé zástěry, posadí do klimatizované místnosti s 18stupňovou teplotou, aby byly výsledky co nejprůkaznější. Na hlavu jí připojí 30 senzorů a během 90 minut zrekonstruují případ. Třebaže neřekne ani slovo, její myšlenky promluví za ni.
Je prvním člověkem na světě, který byl odsouzen výlučně na základě mozkových testů.
