„Otevřete hroby mých předků,“ nařídí král. Služebnictvo se vyděsí. Ten už dočista zešílel! Karel II. si s vytřeštěnýma očima prohlíží jednotlivé kostry a hladí je svými prsty. Pak se mezi ně plačky zhroutí. Copak i z něj jednou zbude jen hromada kostí?

„Jak je neduživý,“ sevře v náručí svého právě narozeného chlapečka Marie Anna Habsburská (1634–1696) s obavami. Zato jeho otec, král Filip IV. Španělský (1605–1665), se raduje. Konečně se dočkal následníka trůnu!

Ani jeden z nich netuší, že se v královském domě začíná nad španělskou linií Habsburků rýsovat opravdová tragédie…

Prokletí genů

Jeho otec a matka jsou strýc a neteř. Sňatky uvnitř habsburské rodiny ostatně nejsou nic výjimečného. Jen aby se nerozdrobilo jejich impérium!

Na strašlivé následky milostných vztahů mezi blízkými příbuznými ale již nikdo nemyslí… A jedním z těch, kteří na tyto incesty krutě doplatí, je právě novorozený chlapec, budoucí španělský král Karel II. (1661–1700).

Vypadá jako skřet

Postižení ho zasáhne tělesně i duševně. Již na první pohled poutá pozornost svým nepěkným zjevem. Jsou mu přitom pouhé čtyři roky, když mu po smrti otce spadne do klína titul španělského krále.

Ve skutečnosti je ale po celý život pouhou figurkou na trůnu, za kterou vládnou jiní – ať už jeho matka, či otcův levoboček Juan José de Austria (1629–1679). Karel zatím celé hodiny míchá karty nebo počítá bobule v královských zahradách.

Ostatky ho fascinují

Na sklonku života jeho šílenství stoupá. Služebnictvo vypoví, že král v truhlách a zásuvkách schovává ostatky vědců a mučedníků. Den co den nábožně vyndává jednotlivé kosti, hladí je a líbá! Fascinovaně si prohlíží i hroby svých předků.

„Co když je posedlý ďáblem?“ začínají se obávat lidé v Karlově okolí. A pokud tomu tak skutečně je, jak tomu nešťastníkovi pomoci? Vsadí na vymítání a uspořádají „komedii plnou čarování, ďáblů a inkvizicí“, jak celý proces pohrdlivě odsoudí královna matka.

Při tomto rituálu mu podávají projímadla se silným účinkem, která jeho už tak chatrné zdraví ještě více nalomí. Karel II. umírá v roce 1700, aniž by po sobě zanechal potomka.