Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Majitelé nejlepšího sluchu zvířecí říše: Slyší, kde se co šustne!

Sluch je vedle zraku nejdůležitějším lidským smyslem. Díky němu se můžeme vyhnout nebezpečí, naslouchat svým blízkým i komunikovat se svým okolím. Přesto je lidský sluch v porovnání se sluchem jiných živočichů na velmi nízké úrovni.

Kdo jsou největší sluchoví šampioni zvířecí říše?

Živočichem s nejlépe vyvinutým sluchem není netopýr nebo delfín, ale na pohled velmi nenápadná můra. Dokázala to studie britských vědců. Zavíječ voskový je běžný škůdce včelích úlů.

Tato přibližně centimetr dlouhá můra s hnědavým zbarvením dokáže vnímat i zvuky o frekvenci 300 000 Hz.

Pro srovnání: Člověk slyší maximálně 20 000 Hz a tato schopnost ve stáří klesá. Delfíni, kteří komunikují ultrazvukovými signály, mají maximum kolem 160 000 Hz, u netopýrů je maximum 212 000 Hz. Ani oni se tedy zavíječům nemohou vyrovnat.

Můry porážejí netopýry!

Vědci ze Strathclydeské univerzity v Glasgow byli svým objevem velice překvapeni a doufají, že přispěje k lepšímu pochopení procesů, kterými se ultrazvuk šíří vzduchem.

Využití ultrazvuku ve vzdušném prostředí je totiž obtížné kvůli tomu, že vysokofrekvenční signály ve vzduchu rychle slábnou. Můry a také jejich přirození nepřátelé netopýři to ale dokážou. Proč se u zavíječů vyvinul tak extrémní sluch, zatím není jasné.

Podle vědců je ale možné, že za tím stojí právě netopýři. To, že lovec a kořist měli podobnou schopností vnímat ultrazvuk, mohlo vyústit v evoluční závod, ze kterého můry vyšly jako vítězové.

Zavíječ voskový dokáže vnímat i zvuky o frekvenci 300 000 Hz.
Zavíječ voskový dokáže vnímat i zvuky o frekvenci 300 000 Hz.

Jak zaměřuje kořist?

Nejcitlivějším sluchem ze všech suchozemských zvířat se mohou pochlubit netopýři, kteří jsou zároveň jedinými létajícími savci. Přední končetiny mají přeměněné na blanitá křídla. Ze smyslů mají nejcitlivější kromě sluchu ještě čich a hmat.

Létají za tmy a orientují se pomocí tzv. echolokace. Vysílají zvuk o vysoké frekvenci, odražené zvukové vlny opět zachycují a pomocí opakování těchto signálů zaměří předmět v prostoru.

Dětský pláč a volání o pomoc

Rozsah slyšení u člověka (od 16 do 20 000 Hz) je podobný jako u většiny ptáků. Šimpanz a někteří další primáti registrují zvuky až do frekvence 30 000 Hz, kůň až 40 000 Hz, psovité šelmy až 50 000 Hz. Rejskové a ježci do 60 000 Hz, potkan a kočka do 70 000 Hz.

Lidské ucho proto není schopno slyšet řadu zvukových signálů většiny savců. U každého tvora existuje oblast, v které je jeho sluch nejcitlivější. U člověka je to od 1000–3000 Hz.

Není náhodou, že právě v této frekvenci vydáváme zvuky, které jsou pro nás nejdůležitější – například dětský pláč nebo volání o pomoc.

Vycvičená akvarijní rybička

Také ryby slyší pomocí postranní čáry většinou jen nižší frekvence, tedy infrazvuk. Kaprovité ryby mají dokonalé sluchové ústrojí, které využívá plynového měchýře jako rezonátoru. Některé mořské ryby spolu komunikují i zvukem a slyší od 800 až 1250 Hz.

Na lodích je pak můžeme slyšet až z osmnáctimetrové hloubky. Nejspíš právě tahle rybí komunikace se stala základem starověkých legend o tajemných sirénách.

Většinu akvarijních ryb lze naučit zvukem píšťalky na určitou dobu krmení a dovedou postupně rozeznat i několik tónů.

Starý ropušák vítězí!

Z obojživelníků slyší dobře hlavně žáby, vnímají zvuky v rozsahu od 200–1500 Hz. Když se páří ropuchy, menší samečkové obejmou předními končetinami samici a pevně ji drží.

Neúspěšní samci, na které samice nezbyla, postupně obtěžují jednotlivé páry a zkoušejí přitom sílu hlasu samečků.

Když se mladý sameček ozve vysokým hlasem, o samičku se strhne boj. Naopak hluboký hlas starého ropušáka ostatní samce spolehlivě odpuzuje.

Proč jsou hadi hluší?

Hlasy plazů nejsou zdaleka tak pestré, jako je tomu u žab, proto také slyší méně dobře. Výjimkou jsou gekoni. Jejich sluchové orgány jsou poměrně vyvinuté, dalo by se říci, že slyší prakticky stejně dobře jako savci.

Ještěři a želvy vnímají většinou jen hluboké bučivé frekvence kolem 110 Hz. Dobře slyší krokodýli, zachytí tóny až do frekvence 3000 Hz. Naopak zcela hluší jsou hadi, kteří vnímají jen otřesy kroků, ale žádné zvuky.

Když uši nejsou uši

Skvělý sluch mají sovy. Zachytí i nepatrné zašustění, cupitání hraboše po vlhké hlíně nebo běh myšice po padlém kmeni stromu.

Uši sov nejsou vidět – ona vztyčená pírka na hlavě výra či kalouse neskrývají ušní boltce, ale napomáhají k zachycení a směrování zvukových vln. Vlastní, značně velké ušní otvory jsou skryté v peří.

Směřují, podobně jako oči, dopředu a jsou od sebe dosti vzdálené – každým z nich tedy sova zachycuje zvuky z trochu jiného úhlu a v určitém časovém odstupu.

Člověk slyší zvuky asi od 16 Hz do 20 000 Hz, pod 16 Hz je infrazvuk, nad 20 000 Hz zase ultrazvuk.
Člověk slyší zvuky asi od 16 Hz do 20 000 Hz, pod 16 Hz je infrazvuk, nad 20 000 Hz zase ultrazvuk.

Nepřekonatelný noční lovec

Díky tomu sovy nejen vidí, ale také slyší prostorově. K tomu jim navíc napomáhá asymetričnost sluchového aparátu (jedno ucho je umístěno výše než druhé). Díky tomu jsou schopny určit pozici kořisti nejen jako stranový, ale i výškový úhel.

Sovy dokážou vnímat zvuky v rozsahu od 50 do 21 000 Hz. Citlivost sluchu u sov je tak výrazně větší než u ostatních ptáků a činí z nich nepřekonatelné noční lovce. Většina ostatních ptáků pak slyší zhruba ve stejném rozsahu jako člověk.

Jak se vábí slonice

Důležitým komunikačním prostředkem slonů je chobot. A to nejen k vydávání, ale i k příjmu zvuků, přesněji řečeno infrazvuků. Sloní troubení nebo dusot stáda si asi umíme představit.

Co se nám ale jen tak nepoštěstí zaslechnout, je láskyplné vábení samic a samců slonů. Ta se totiž odehrávají ve zvukových frekvencích, které člověk není schopen postihnout. Zní pod prahem naší slyšitelnosti, ve sféře infrazvuku (zhruba do 20 Hz).

Infrazvuk se šíří vzduchem, ale i rozechvívám půdy. Vibrace, které slon vydává chobotem, se šíří velmi daleko, dokonce až 2x dále než vibrace vyvolané dusotem stáda.

17 svalů pro pohyb ucha

Sluch psa je zhruba 2–3x rozvinutější než u lidí. Chrupavku psího ušního boltce, kterou obepíná 17 svalů. Pohybem uší si psi pomáhají při vnímání zvuků. Pokud mají uši svěšené, napomáhají si nadzvedáním boltců. I psi se svěšenými boltci ale mají daleko lepší sluch než člověk.

Pokud se psi chtějí zaměřit pouze na jeden zvuk, dokážou své vnitřní ucho uzavřít, aby ostatní zvuky oddělili. Sluch psa rozlišuje i odstíny a výšku tónů. Když člověk vnímá slabý šum na vzdálenost 3 metrů, pes tento šum slyší ze vzdálenosti 24 metrů.

Slepá kočka se neztratí

Sluch koček je výrazně lepší než u lidí, a dokonce i než u psů. Horní hranice sluchu pro dospělá zvířata je asi 50 000 Hz, koťata můžou slyšet zvuky až na hranici 100 000 Hz. Naproti tomu lidé slyší do 20 000 Hz. Kočka zaregistruje 1000x slabší zvuk než člověk.

Stejně jako pes dokáže zvuky filtrovat podle důležitosti. Věkem se může kočičí sluch zhoršit, ale pořád bude tak dobrý, že je schopen nahradit zrak nebo hmat. Slepá kočka není v žádném případě dezorientovaná. Kočka vnímá okolní zvuky dokonce i ve spánku.

Proč koně dobře slyší vyšší tóny?

Existují studie zkoumající schopnost koní určit zdroj zvuku, zjišťující jejich práh slyšitelnosti (jaký tichý zvuk ještě slyší) a frekvenční rozsah, tedy jak hluboké a jak vysoké tóny koně vnímají.

Frekvenční rozsah koní se pohybuje přibližně od 45 Hz do 35 000 Hz. Zdá se, že koně nejlépe slyší zvuky o frekvenci asi od 500 do 16 000 Hz. Jinými slovy – takto vysoké zvuky koně slyší i tehdy, když jsou hodně tiché.

Pokud jsou zvuky nižší, musejí být hlasitější, aby je koně zaslechli. Proč koně dobře slyší vyšší tóny?

Predátoři na otevřených pláních

Na otevřených pláních, v jejich přirozeném prostředí, je slyšet pouze šumění větru v listí a trávě a pak jiná zvířata. Mezi nimi mohou být predátoři, kteří se chystají koně ulovit. Ti jsou při lovu velmi tiší, opatrně se plíží ke stádu.

Přesto je může prozradit prasknutí větvičky, odlišné zašustění suché trávy, posunutí kamínku. To vše vydává zvuky o vyšší frekvenci a kůň, aby přežil, je potřebuje zaslechnout.

Naopak hluboké zvuky koně slyší hůř, protože pro jejich přežití v přírodě tak podstatné nejsou. Díky této přirozenosti koně vnímají velmi citlivě tón hlasu člověka.

Echolokace, unikátní způsob lovu i navigace

Některé druhy živočichů se během evoluce přizpůsobily životu ve tmě. V tomto prostředí přestává zrak plnit svou funkci. Proto se musel vyvinout nějaký jiný způsob, jak vnímat své okolí.

Začali využívat jedné z vlastností zvukových vln – ty když narazí na nějakou pevnou překážku, odrazí se od ní zpět jako ozvěna. Toho využívají například námořníci při pátrání po ponorkách nebo rybáři při hledání hejn ryb.

A stejný způsob zvolili i mnozí živočichové. Vyvinula se u nich schopnost vytvářet vysokofrekvenční přerušované signály, které se šíří prostředím.

Při setkání s pevnými předměty se od nich odrážejí a s určitým zpožděním se vracejí zpátky. Zpoždění umožní živočichům určit kromě polohy i jejich vzdálenost. Tomuto způsobu vnímání překážek říkáme echolokace (echo = ozvěna, lokace = umístění).

Proč živočichové používají k echolokaci právě ultrazvuk?

S rostoucí frekvencí zvukového vlnění klesá vlnová délka. Aby se vlnění odrazilo od předmětu, musí být délka vlny menší než předmět, od kterého se odráží. Tedy čím vyšší frekvenci vlnění živočich používá, tím jemnější nerovnosti prostředí je schopen rozlišit.

Které druhy živočichů echolokaci používají?

Echolokace se vyvinula nezávisle u několika skupin živočichů. Nejrozvinutější mají tuto schopnost netopýři. Všiml si toho již italský přírodovědec Lazzaro Spallanzani v 18. století.

To, že k tomu užívají ultrazvukové signály, ale bylo prokázáno až v 20. století. Vědci objevili echolokaci také u ozubených kytovců, a dokonce i u některých druhů ptáků.

Echolokace u netopýrů

Netopýři využívají echolokaci jak k orientaci v prostoru, tak i k lovu. Mají tuto schopnost vyvinutou tak dokonale, že jsou schopni zaznamenat i letící malý hmyz. Podle způsobu, jakým vydávají vysokofrekvenční signál, je můžeme rozdělit na dvě skupiny.

Nejlépe přizpůsobení k vydávání ultrazvuku jsou netopýři z čeledě vrápencovitých. Mají na nose vyvinuté různé kožní útvary, které slouží k zacílení signálu vysílaného nosem.

Jsou proto schopni rozlišit mnohem jemnější překážky než praví netopýři, kteří vysílají signál ústy. Odražené signály přijímají obě skupiny ušima. Napomáhají k tomu značně zvětšené ušní boltce.

Netopýři využívají echolokaci jak k orientaci v prostoru, tak i k lovu.
Netopýři využívají echolokaci jak k orientaci v prostoru, tak i k lovu.

Echolokace u kytovců

Schopnost echolokace byla u ozubených kytovců na rozdíl od netopýrů objevena teprve nedávno. Vyvinula se u nich pravděpodobně proto, že i ve velmi čisté vodě není vidět dál než na 30–40 metrů.

Užívají ji především k lovu, protože jim umožňuje „vidět“ potravu na větší vzdálenost.

Schopnost echolokace u ozubených kytovců, mezi které patří i černá kosatka, byla objevena teprve nedávno.
Schopnost echolokace u ozubených kytovců, mezi které patří i černá kosatka, byla objevena teprve nedávno.

Echolokace u ptáků

Echolokaci využívají i některé druhy ptáků, zejména ty, které hnízdí v jeskyních.

Mezi nejznámější patří jihoameričtí gvačarové, kteří jsou příbuzní našim lelkům, nebo salangy (druh rorýse) z jihovýchodní Asie, které jsou sice aktivní přes den, ale echolokaci využívají, když se vracejí do hnízda ve tmavé jeskyni.

Jak se brání kořist

Mnohé druhy hmyzu, které netopýr loví, jsou schopny zachycovat jeho vysokofrekvenční signály a reagovat na ně. Některé můry v tu chvíli přestanou kmitat křídly a volně spadnou na zem, jiné dokonce vydávají vlastní signály, které slouží jako „rušička“.

Měkké chlupaté tělíčko často ultrazvuk pohltí a neodráží ho zpět. Podobná schopnost byla zjištěna u některých ryb, kterým se tak podaří uniknout ještě předtím, než je delfín či jiný kytovec užívající echolokaci zaznamená.

Lov zvukem

Vorvani silnými zvukovými salvami omračují, či dokonce zabíjejí zjištěnou kořist. Mezi ní převažují hlavonožci – olihně a krakatice, a to včetně krakatice obrovské. Vorvani se za nimi dokážou ponořit až do hloubky 2500 metrů. Po omráčení zvukem se jim obludy nemohou nijak bránit, takže je v klidu pozřou.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Churchill chystal útok na SSSR
Zatímco Evropa slaví konec druhé světové války, britský premiér zvažuje další ozbrojený střet. Jak se totiž záhy ukáže, úmluvy z Jalty Sovětům příliš neříkají. Zneužívají síly Rudé armády, která podle všeho nemíní vyklidit rozsáhlá dobytá území ve východní Evropě.   V takovém kontextu začíná Winston Churchill (1874–1965) uvažovat o něčem nemyslitelném – o útoku, který by začal […]
Sixtinská kaple východu: Ohromuje svou barevností?
Moldavskému knížeti Štěpánovi III. teče do bot. V soustavných válkách s Turky tahá za kratší konec. Když už neví, kudy kam, vydává se za poustevníkem Danielem se žádostí o radu. „Za každé vítězství postavím kostel,“ slibuje pak po návštěvě svatého muže.   Svému slovu Štěpán III. Veliký (1433–1504) dostojí. První takový pravoslavný kostel nechává na […]
Vznik Protektorátu Čechy a Morava: Závodil Hitler cestou do Prahy s Háchou?
Hitlerův plán na rozbití Československa vstoupil do poslední fáze. 14. března 1939 Slovensko po jeho nátlaku vyhlásí samostatnost. Téhož dne prezident Hácha odjede spolu s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským vlakem do Berlína, aby zjistil další Hitlerovy úmysly. Doufá, že se mu podaří pro české země zachránit část samostatnosti…   V Berlíně prožije zřejmě nejhorší noc […]
Matematický most: Obešla se jeho stavba bez šroubů?
Postavil ho Isaac Newton a jeho konstrukci navrhl v duchu svých gravitačních zákonů tak důmyslně, že ke spojům jednotlivých prvků nebylo třeba vůbec žádných šroubů a hřebíků. Když ho pak studenti ze zvědavosti rozebrali, již ho nedokázali dát znovu dohromady v původním stavu. To je jedna z mnoha pověstí, které se vážou k tzv. Matematickému […]
Zajímavosti
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla.   Tyto […]
Pepř: Král koření s pořádně ostrými lokty
Pokud existuje koření, které nesmí chybět v kuchyni ani na stole, pak je to pepř a platí to po celém světě. V minulosti je nejen dochucovadlem, ale i symbolem bohatství, ceněným platidlem a trnem v oku církvi. A egyptský faraon má pepř dokonce i v nose!   Mleté i celistvé sušené kuličky pepře mají lidé […]
Svátek svatého Rufa: Den, kdy umírají panovníci
S křikem vyrazí vstříc sešikovaným vojákům, o pár hodin později už ale není jeden z nejúspěšnějších českých králů mezi živými. A s jeho mrtvolou se dějí věci! O ani ne 70 let později se situace opakuje, tentokrát nepřátelé propíchají jako řešeto prvního Lucemburka na našem trůnu!   Někdejšího římského konzula Rufa údajně osvítí Bůh, a tak se stane […]
Podivuhodní vodní pavouci: Cítí krabi bolest?
Rozpětí jeho nohou může dosáhnout až čtyř metrů. Rozvážně pochoduje po mořském dně. Pravděpodobně si ale klepetem osobně nepotřesete: žije v hloubce od 50 do 600 metrů! Račte se seznámit alespoň na dálku: velekrab japonský.   Velekrabovi můžeme směle závidět. Dožívá se běžně přes 100 let. A ani na zemi není – obzvlášť v porovnání s lidmi a […]
Záhady a napětí
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!   […]
Orichalcum: Skutečně je nalezen bájný kov z Atlantidy?
Bájný zaniklý kontinent Atlantida odjakživa fascinuje fantasty, dobrodruhy i seriózní historiky. Kolem Atlantidy tak vzniká celá řada pověstí i konspiračních teorií. Traduje se, že k zániku Atlantidy dochází asi před jedenácti tisíci lety. Skutečně v dávných dobách tento kontinent existuje a jakými znalostmi a dovednostmi asi disponuje?   Dodnes nikdo nezná přesnou polohu Atlantidy, avšak […]
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se […]
Jezírko na Havaji se záhadně zbarvilo dorůžova
Neobvyklý jev od 30. října 2023 trápí správu národní rezervace Kealia Pond na havajském ostrově Maui. Voda v tamním jezírku se zabarvila do jasně růžového odstínu a nikdo zatím netuší proč. Podobné jevy bývají často považovány za znamení ohlašující nějaké nepříjemné události. Jde i tentokrát o předzvěst blížící se pohromy, nebo má vše racionální vysvětlení? […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční paráda z prvního kvítí
panidomu.cz
Velikonoční paráda z prvního kvítí
Velikonoce jsou tady! Přinášíme vám několik tipů, jak si je udělat krásné s pomocí prvního kvítí! Ve stejnokroji Že sestava v kabátku stejného střihu dokáže udělat úplně jiný dojem než bez kabátku, platí nejen u vojáčků. Kabátek přitom může být zcela jednoduchý, klidně z papíru nebo pruhu jutoviny. Jarní ikebana Pokud chcete neobvyklou květinovou dekoraci,
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn