Instantní káva či instantní potraviny, to jsou již dávno záležitostmi denní spotřeby. Ale instantní krev? I to se stává realitou. Tým vědců z Lékařské fakulty Washingtonovy univerzity v St. Louis vytvořil umělou krev v prášku.

Ne, že by instantní přípravek nahradil veškeré funkce krve. V podstatě se jedná o umělé červené krvinky, které se zředí vodou. Pojem instantní krev je tedy tak trochu zjednodušující.

Avšak nový materiál by mohl zachraňovat životy tam, kde se zásob skutečné krve nedostává. Ať je to při válečných konfliktech, živelných katastrofách či leteckých nehodách. Alespoň to tvrdí badatelé, kteří s tímto objevem přišli.

Hlavní je přenos kyslíku

Už před několika lety Luc Douay z Univerzity Pierra a Marie Curiových v Paříži odebral z kostní dřeně dobrovolníka tzv. hematopoietické kmenové buňky a pomocí koupele v koktejlu růstových faktorů je přinutil, aby se začaly dělit a vytvořily červené krvinky.

Takto vzniklé krvinky Douay označil a asi 10 miliard z nich, což je asi ekvivalent asi 2 mililitrů krve, opět vpravil do dárcova těla. Po pěti dnech cirkulovalo v dárcově krvi celých 94 % vpravených buněk, po 26 dnech to bylo stále ještě mezi 41 – 63 procenty.

Délka jejich života tedy odpovídala životu klasických krvinek produkovaných organismem.

Američtí vědci došli ještě dál. Vytvořili umělé červené krvinky, které co nejvěrněji napodobují svůj přirozený předobraz. Především tím, že přenášejí životně důležitý kyslík.

Umělá červená krvinka je vytvořena lidským proteinem hemoglobinu a syntetickým polymerem. Právě hemoglobin je zodpovědný za přenos kyslíku.

Nouzové řešení

Přípravek zvaný ErythroMer je nejprve sušen mrazem a poté za běžných teplot konzervován. „ErythroMer bude náhražkou krve, kterou lékař může nosit při sobě, v případě potřeby přidat vodu a zavést pomocí infúze do těla.

Jedná se o suchý prášek podobný paprikovému koření a může být konzervován v plastovém sáčku, který lékař může mít u sebe v brašně více než jeden rok.

Když ho bude potřebovat použít, naplní sáček sterilní vodou, zamíchá a krev je připravena k použití,“ popisuje hlavní autor studie Allan Doctor.

Dosavadní testy ukázaly, že umělé krvinky v tělech myší kyslík přepravit dokázaly. Nyní svůj prášek hodlají testovat na vyšších savcích. Zjišťování zda vše bude probíhat bez problémů i u člověka, to je však běh na dlouhou, nejméně desetiletou trať.