Historie

Masakr Čechů na Ukrajině: Nacisti házeli děti přímo do ohně!

Masakr Čechů na Ukrajině: Nacisti házeli děti přímo do ohně!

Je brzké ráno 13. července 1943, když do Českého Malína ve Volyni vtrhnou ozbrojenci v německých uniformách. Svolají obyvatele doprostřed obce pod záminkou kontroly dokumentů. Pak oddělí muže od žen a začne nemilosrdné zabíjení…

Němci nikoho nešetří. Zabíjí i ženy, které před ně padají na kolena s dětmi v náručí a prosí je o slitování. Děti napichují na bodáky a házejí je rovnou do ohně. Jednu stařenku zavřou do chlívka, který pak podpálí. V nemocnicích vraždí na lůžkách upoutané nemocné, do sklepů, kde se schovávají lidé, hází ruční granáty. Pod palbou nebo v ohni nakonec zahyne celkem 374 lidí!

Ve Volyni umírali ženy, starci, děti i kojenci. Jejich mrtvoly skončily kdesi v poli.

Důvod? Není znám!

K vyvraždění Českého Malína přitom neexistuje žádný závažný důvod. Čeští zemědělci zásobují německé okupanty a tato vesnice se nepodílí ani na polském, ani na ukrajinském protiněmeckém odboji. Kolem Malína, stejně jako na celé Volyni, se však bojuje. Ani ne s německými okupanty, Poláci a Ukrajinci se v té době zabíjí mezi sebou. Ukrajinská povstalecká armáda, známá u nás spíše jako „banderovci“, začne v létě 1943 útočit na polské vesnice ve Volyni pod hesly o etnicky čisté Ukrajině. Ta totiž dřív patří Polsku, přestože většinu obyvatelstva tvoří Ukrajinci.

Většinu obětí nacisté upálili. Celkem tu bylo zmasakrováno 374 lidí.

Obec vypálí do základů

Odhady počtu obětí Volyňského masakru se různí. Většinou se hovoří o šedesáti až sto tisících zavražděných Poláků a odhady Ukrajinců zavražděných při odvetných akcích se pohybují od deseti do čtyřiceti tisíc. Jen v Českém Malíně přitom zahyne 374 lidí, z toho 61 žen a 105 dětí. „Z kdysi kvetoucí obce učinili němečtí zločinci za několik hodin liduprázdné sutiny,“ zhodnotí v dubnu 1944 tuto událost komise složená z očitých svědků, kteří přežili. Z různých důvodů se tehdy zachrání pouze několik desítek malínských Čechů, většina z nich proto, že jsou vybráni k dopravě potravin, nábytku a dobytka do německých vojenských skladů. Dalších několik unikne proto, že jsou v den masakru zrovna na nákupech ve městě.

Někteří přeživší se po válce usadili v obci Frankštát na Šumpersku, která byla v roce 1947 přejmenována na Nový Malín.
(Foto: wikipedia.org, pinterest.com)

Více z Historie

V zákulisí války: Dopoval Hitler své vojáky pervitinem?

Historie27.5.2020

Courbetův Ateliér: Urazil malíř císaře?

Historie22.5.2020

Jednotka 731: Infikovali japonští vědci válečné zajatce morem?

Historie21.5.2020

Janu z Arku nezastavil ani šíp v rameni

Historie15.5.2020

5 nejzáhadnějších měst lidských dějin

Historie13.5.2020

5 VĚCÍ, KTERÉ JSTE NEVĚDĚLI O… faraonovi Tutanchamonovi

Historie6.5.2020

Velký londýnský smog: V hutné mlze zemřelo na 12 000 lidí!

Historie29.4.2020

Palmýra: Pouštní antické Benátky

Historie27.4.2020

Zubní kartáček: Zrodil se nápad na velkovýrobu ve vězení?

Historie24.4.2020
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat