Zatímco zdravý člověk může bez zdravotních následků ztratit až 15 % své krve, někteří lidé tuto schopnost nemají. Nemusí se vždy jednat o vrozený problém, jako například u hemofilie.

Zvýšená krvácivost se může rozvinout během života a poukazovat na jiné zdravotní problémy.

Přitom krevní srážlivost, zdokonalovaná evolucí po miliony let, je klíčová pro přežití člověka. Bez schopnosti zastavit krvácení by organismu hrozila fatální ztráta krve i při drobném zranění.

Jak krev chrání naše tělo?

Krev je složena z krevní plazmy a buněčných složek, z nichž každá plní důležitou roli. Červené krvinky (erytrocyty) obsahují hemoglobin, který zajišťuje přenos kyslíku, zatímco bílé krvinky (leukocyty) brání organismus před infekcemi.

Krevní destičky (trombocyty) hrají klíčovou roli při hojení ran. Pokud dojde k poškození tkáně a prasknutí cév, trombocyty se rychle shluknou, aby vytvořily sraženinu a zabránily dalšímu krvácení. Této obranné reakce krev dosáhne doslova během několika vteřin.

Nemusí však jít jen o hluboké rány. Například po nárazu do kolene nebo ruky dojde k poškození drobných cév pod kůží. Krev se nahromadí v tkáni a vznikne podlitina – lidově řečeno modřina.

Zajímavé je, že trombocyty reagují i na takové drobné poranění velmi rychle, a krevní sraženina začíná vznikat okamžitě po poškození cévy.

Krevní poruchy a prokletí aristokratů

Jednoduchý náraz do těla způsobí u zdravého člověka pouze drobné krvácení, které krev rychle zvládne zastavit. U hemofiliků je to ale jiné – jejich krev se sráží velmi pomalu nebo vůbec, což může mít fatální důsledky.

Tak tomu bylo u španělského prince Gonzala, který v roce 1934 podlehl vnitřnímu krvácení po drobné autonehodě. Stejný osud postihl jeho bratra Alfonsa.

Oba byli oběťmi dědičné hemofilie, která se v minulosti často vyskytovala v evropských královských rodinách.

Hemofilie je mezi lidmi dobře známá, ale jde o poměrně vzácnou nemoc. Naopak nejčastější vrozenou poruchou krevní srážlivosti je von Willebrandova choroba, kterou má podle odhadů desetkrát více lidí než hemofilii.

Většina případů má pouze mírný průběh bez závažných komplikací. Na druhé straně existuje leidenská mutace, která zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin, především u těhotných žen a uživatelek hormonální antikoncepce.

Dědičné poruchy srážlivosti jsou často vázány na genetické mutace, které se historicky rozšiřovaly v izolovaných rodinných liniích. To vysvětluje jejich častější výskyt v aristokratických kruzích minulých století.

Krvácení jako signál orgánů v nouzi

Poruchy krevní srážlivosti mohou být způsobeny nejen genetickými faktory, ale také závažnými onemocněními orgánů. Jedním z příkladů je cirhóza jater, která v České republice každoročně postihuje tisíce lidí a způsobuje až dva tisíce úmrtí.

Při cirhóze dochází k zjizvení jaterní tkáně, která ztrácí schopnost správně fungovat. Krev nemá kudy procházet a místo toho proniká do trávicího traktu, což může být smrtelné.

Podobně nebezpečné je i chronické onemocnění ledvin, které se projevuje zpočátku nenápadně, například otoky a zvýšeným krevním tlakem.

Bez léčby se stav postupně zhoršuje a pacienti, zejména diabetici a starší lidé, jsou vystaveny vysokému riziku krvácení a dalších komplikací.

Poruchy fungování jater a ledvin ukazují, jak důležité je zdraví jednotlivých orgánů pro správné fungování celého krevního systému.

Nádory krve: Diagnóza, která nesnese odkladu

Leukémie, zhoubné onemocnění krve a krvetvorby, může vzniknout vlivem genetických mutací vzniklých během života, jak organismus stárne.

Toto onemocnění způsobuje nekontrolovatelné množení vadných krvinek, což může vést mimo jiné k nadměrné krvácivosti a tvorbě podlitin. Přestože hematoonkologická onemocnění nepatří mezi nejčastější zhoubné nádory, jejich agresivita je vysoká a včasná diagnóza je klíčová.

Zvláště u dětí postižených akutní lymfoblastickou leukémií je prognóza příznivá – většina pacientů se zcela uzdraví…U dospělých s chronickou lymfocytární leukémií sice k úplnému vyléčení většinou nedochází, ale moderní medicína umožňuje dlouhodobé zvládání choroby a kvalitní život.

Varovnými signály jsou však kromě krvácivosti i noční pocení, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti nebo dlouhotrvající zvýšená teplota. Tyto symptomy je třeba řešit okamžitě s lékařem.

„Určitě je vhodné zpozornět, pokud jsou příznaky intenzivní a dochází k jejich zhoršení. Například pokud pacient propotí pyžamo a stav se opakuje po delší dobu.

Alarmující je pokles hmotnosti například o 10 % celkové tělesné váhy za tři měsíce – to už je potřeba brát jako významný varovný signál. Také by měl být dobře vyšetřen každý, kdo má opakovaně zvýšenou teplotu bez jasné příčiny.

Zvlášť, pokud trvá například dva týdny, opět sice sama odezní, ale zase se znovu objeví…Pak se může jednat o závažnější onemocnění, kdy myslíme nejen na nádorové onemocnění, ale také na chronické infekce nebo autoimunitní onemocnění,“ vysvětlil pro edukační platformu Krev není voda profesor MUDr. Pavel Žák, Ph.D., přednosta IV. Interní hematologické kliniky FN Hradec Králové.

Odběru krve se nebojte

Naštěstí většinu onemocnění spojených s poruchami krevní sražlivosti lékaři odhalí jednoduchým laboratorním vyšetřením krve.

Krevní testy mohou identifikovat nejen snížený počet krevních destiček nebo jejich funkční problémy, zmnožení vadných krvinek, ale také poruchy jater či ledvin, které mívají vliv na krvácivost.

Pokud lékař pojme podezření na vrozenou poruchu, mohou být provedeny genetické testy na dědičné choroby, jako je hemofilie nebo leidenská mutace.

Pravidelné preventivní kontroly u praktického lékaře jsou proto klíčem k včasnému odhalení problémů, které by jinak mohly přejít v závažné zdravotní komplikace.

Laboratorní krevní testy byly všeobecně zavedeny teprve ve 20. století, ale dnes patří k nejefektivnějším nástrojům moderní medicíny.

Právě díky troše krve odebrané za pár minut lze odhalit a dostat pod kontrolu nemoci, které jinak dokáží výrazně zkomplikovat nebo zkrátit život.