Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Megaloman Alexandr Veliký: Porážku neznal!

Vojevůdce neznající porážku, krutý tyran i dobyvatel celého tehdy známého světa. To byl Alexandr Veliký. Jaké bylo tajemství jeho vojevůdcovské geniality? A co vedlo předčasnému skonu tohoto velkého muže? 

V den jeho narození se staly tři velké události. Makedonský vojevůdce Parmenión porazil Ilyry, kůň Alexandrova otce, makedonského krále Filipa II., zvítězil na Olympijských hrách a vyhořel Artemidin chrám. Údajně kvůli tomu, že se sama bohyně Artemis zúčastnila porodu.

Potomek Achillea a Hérakla

Starořecký historik Plútarchos, a později i samotný Alexandr tvrdili, že jeho skutečným otcem je samotný Zeus. Mýtičtí bohové a hrdinové také Alexandra celý život ovlivňovali a on sám je vyzdvihoval jako své vzory. Tuto myšlenku mu vnukli i jeho rodiče.

Filipův rod Argeovců totiž prohlašoval, že jejich předkem byl Hérakles. Naopak matka Olympias odvozovala svůj původ od bájného řeckého hrdiny Achillea.

Blízký přítel Aristoteles

Královský otec dbal odmalička na Alexandrovu vojenskou výchovu. Každý den se cvičil v šermu, jezdil na koni, běhal a lovil. Když dospěl, dostalo se mu toho nejlepšího vzdělání.

Jeho obdiv k řecké kultuře a všeobecný zájem o vědění v něm zřejmě probudil známý řecký filosof Aristoteles, který ho vyučoval a stal se jeho blízkým přítelem.  Alexandra nadchly především přírodní objevy a medicína, kterou praktikoval i na svých přátelích, když onemocněli.

První bitvy neporazitelného vojevůdce

Brzy se začala projevovat Alexandrova touha ovládnout celý svět.

Proto, aby tohoto cíle dosáhnul, musel v první řadě porazit obrovskou Perskou říši, které v té době vládl král Dareios III. (381 – 330 př. n. l.) Alexandr proti němu v několika menších bitvách předvedl svůj brilantní taktický a strategický vojenský um, který se dodnes vyučuje na vojenských akademiích, a nesmazatelně se zapsal do dějin jako neporažený vojevůdce.

Král Asie a velký faraon

Jeho vojsko se bez boje zmocnilo i Egypta a Alexandr se nechal prohlásit faraonem. Zde byl vítán jako osvoboditel, proto jako projev dobré vůle přenechal Egypťanům většinu správních funkcí v zemi.

Na pobřeží Středozemního moře založil Alexandrii, která se po jeho smrti stala díky Alexandrijské knihovně kulturním centrem středozemní civilizace.

Jak porazit válečné slony

V roce 331 př. n. l. se v bitvě u Gaugamél makedonské vojsko naposledy střetlo s obrovskou perskou armádou, posílenou o válečné slony a bojové vozy.

Makedonský vůdce zvolil opět vynikající taktiku, kdy místo očekávaného nočního útoku nechal své vojáky vyspat a odpočinout – na rozdíl od Peršanů, kteří celou noc čekali na svého nepřítele. Alexandrův plán spočíval v dokonalém načasování a součinnosti vojska.

Jediné na co vyčkával, bylo vytvoření mezery v nepřátelské linii, aby mohl zaútočit přímo na perského krále. Ten opět ztratil odvahu a unikl z bojiště. Alexandr získal celou Perskou říši.

Vybrakovaná královská pokladnice

Alexandrovi už nestálo nic v cestě, aby se dostal do Babylonu. Poté, co vkročil Ištařinou bránou do města, se nechal prohlásit „králem Asie“. Babylon následně určil jako hlavní město své říše.

Našel zde královskou pokladnici s nesmírným bohatstvím, kterým vyřešil své finanční problémy. Stále ho ale provázely obavy z návratu Dareiose. Problém za něj vyřešil Dareisův příbuzný Béssos, který ho zajal a nechal zavraždit.

Alexandr ale projevil svému soupeři úctu, jeho ostatky slavnostně pohřbil v hrobce achaimenovských velkokrálů.

Silnice z Indie ke Gibraltaru 

Vrchol Alexandrova tažení a zároveň jeho poslední bitva se udála v roce 326 př. n. l. u řeky Hydaspés, kdy se Alexandrova armáda střetla s indickým vojskem.

Po těžkém vítězství se jeho vyčerpané vojsko vzbouřilo, jelikož chtěl Alexandr pokračovat dál na východ. Nakonec tedy zavelel k ústupu a spolu se svými vojáky se vracel zpět. V hlavě se mu už ale rodila myšlenka dobýt celý Arabský poloostrov.

O míře jeho ambicí svědčí i to, že zamýšlel vybudovat vojenskou silnici až k Gibraltarskému průlivu. Svého cíle ale nikdy nedosáhl a rodnou Makedonii už nespatřil.

Vražda nebo nešťastná náhoda?

Na cestě zpět zemřel jeho nejbližší přítel Héfaistion. Svůj zármutek Alexandr utápěl v alkoholu a nechal svého mrtvého přítele prohlásit za poloboha. Při oslavě na jeho počest hodně popíjel. Druhý den ráno onemocněl a po 12 dnech agónie zemřel.

O příčině jeho smrti se dlouho spekulovalo. Podle některých zemřel na malárii, tyfus nebo západonilskou horečku. Dle nejnovějších výzkumů však jeho skon způsobila kýchavice bílá, přimíchaná do vína. Rostlina se hojně používala při hostinách k vyvolání zvracení. Není ale stále jasné, zda šlo o záměrný čin či se jednalo o náhodu.

Hledání ztracené hrobky

Toxická látka způsobila, že tělo velkého vojevůdce neprojevovalo ani po 6 dnech od smrti známky rozkladu. Bylo údajně uchovávané v honosně vyzdobeném sarkofágu a zalité medem. Sarkofág naložili na zlatý vůz a odvezli do města Aigai.

Kolonu ale jezdci, vedení Ptolemaiem, ukradli a převezli do Alexandrova nejslavnějšího města Alexandrie. Poté se dlouho spekulovalo, kde bylo uloženo.

V roce 1995 došla archeoložka Leana Souvaltziová k převratnému objevu v oáze Siwa západně od Alexandrie, když objevila vchod strážený sochami lvů a hrobku muže jménem Alexandr. Kvůli politickým nepokojům byly ale vykopávky až dodnes pozastaveny.

Rozpad Alexandrova snu

Po Alexandrově smrti si v krvavých bojích zemi rozdělili generálové Antigonos, Ptolemaios a Sekeukos. Jeho manželka Roxana se synem byli zavražděni, stejně jako matka Olympiada. Po Alexandrovi tedy nezůstali ani dědicové, ani říše.

Za svou krátkou vládu ale dokázal alespoň nepatrně propojit a ovlivnit indickou, perskou a řeckou kulturu. Toto propojování se nazvalo helénismem, který připravil pozdější půdu pro nástup římské říše a rozmach křesťanství.

Proslulý Aristoteles se staral o Alexandrovo vzdělání. Rozhodující bitva proti Peršanům se udála u Gaugamél. Bitva u Hydaspés vyčerpala vojáky natolik, že se rozhodli vrátit domů. Opravdu se nachází v oáze Siwa Alexandrova hrobka? Obrovská říše po Alexandrově smrti zmizela.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz