V přepočtu za dvě miliardy korun se v loňském roce vydražila 90 centimetrů vysoká ocelová socha králíka bez obličeje. Z obyčejného amerického umělce Jeffa Koonse se tak rázem stal dosud nejdražší žijící autor na světě. Nešlo přitom o ojedinělou záležitost. Historie jedinečného uměleckého díla se totiž začala psát už roku 1986.
Podle vedoucího oddělení poválečného a současného umění v newyorské aukční síni Christie’s patří tento ocelový ušák mezi nejdůležitější sochy 2. poloviny 20. století a jde o jakousi antitezi Michelangelova Davida. Bývalý ředitel Muzea moderního umění v New Yorku zase králíka přirovnává k mimozemšťanovi a jen tak potvrzuje trend, jak lidé už po desetiletí vnímají díla Jeffa Koonse – jsou zkrátka tak ošklivá a kýčovitá, až jsou hezká.
Pejsek z balonků
Pětašedesátiletý umělec, jehož majetek je v současné době odhadován na téměř 12 miliard korun, je srovnáván s Andy Warholem. Proslavil se především vytvářením objektů připomínajících ocelová zvířata z balonků, a to v pestrobarevných metalických variantách. Nejznámějším a také nejčastěji napodobovaným dílem je Balonkový pes. Neexistuje snad nikdo, kdo by ho neznal. Všechna díla do jednoho se prodávají za rekordní sumy, původní rekord držela jedna z Balonkových květin. Cena? 591 milionů korun. Francouzský prezident Jacques Chirac dokonce Koonse za zásluhy pro umění jmenoval rytířem Řádu čestné legie.
Do nitra fyziky
Dalším zásadním počinem byla akvária, do kterých nořil basketbalové míče a bronzové odlitky sportovního náčiní. Díky spolupráci s renomovanými fyziky dosáhl absolutní rovnováhy a míče tak zůstávaly ponořené ve vzájemně symetrické poloze. Zájem veřejnosti vyvolala také série nazvaná Luxury and Degradation, která měla ilustrovat představy o přepychu různých společenských tříd. Za ikonické je dnes již možné považovat porcelánové, zlatem pokryté sousoší Michaela Jacksona s jeho šimpanzem Bubblesem v životní velikosti, které bylo zhotoveno ve třech kusech. Jedno z nich bylo vydraženo za 132 milionů korun a k vidění je v sanfranciském Muzeu moderního umění.
Skrytý význam neexistuje
Přes původní inspiraci pop-artem je možné o Koonsovi mluvit jako o konceptuálním umělci, kdy myšlenka díla tvoří jeho podstatu a estetická funkce ustupuje do pozadí. Markantní je například jeho fascinace konzumní společností a tím, jak nás materiálno ovlivňuje. Samozřejmě v závislosti na našem sociálním postavení. Koons sám ale veškeré výklady svých děl a také jejich kategorizace odmítá a tvrdí, že žádný skrytý význam nemají.
Facebook
Twitter
RSS