V republice se chová 587 000 kusů krav. Jedna dojnice ve velkokravíně denně nadojí až 40 litrů. Je to taková zátěž na organismus, že vydrží tak dvě tři sezony, pak jde na porážku.
Kravské mléko je nejčastější mléčný produkt vůbec, ovšem podle průzkumů ho vůbec nepije asi 28 procent Čechů. V posledních letech jde o silně kontroverzní tekutinu. Proč…?
Člověk je mlékem odkojený. Kdy jeho tajům poprvé propadá, sice není přesně známo, většinou se ale uvádí doba 10 000 let před Kristem. A dodnes jsme jediní savci, kteří mléko jiného druhu pijí!
Cesta kdysi …
V dobách starověkého Egypta je bílá tekutina povýšena na nápoj králů. Z její chuti se smějí těšit právě jen králové, kněží nebo majetní. Římané a Řekové z ní zase tvarují první sýry.
Důkazy o dojení skotu nabízí i archeologické nálezy z oblasti dnešního Rumunska a Maďarska staré 7900–7450 let. Oba národy ale pravděpodobně mléko pouze zpracovávají do podoby jogurtů či másla.
…A cesta dnes
Cisterna s objemem 16 000 litrů mléka přijíždí do mlékárny. V tanku veze syrový produkt přímo od krav o tučnosti asi 3,8 %. První, co s ním udělají, je, že ho odstředí na smetanu (40 % tuku) a odstředěné mléko s podílem asi 0,03 % tuku.
Dva základní typy mléka – 3,5procentní plnotučné a 1,5procentní polotučné – jsou výsledkem pouze namíchaného odstředěné mléko s tím syrovým z cisterny. Množství cholesterolu dosahuje 0–12 mg.
Výzkumy ukazují, že mléko nijak zvláště neovlivňuje tělesnou hmotnost. Neznalost nás přivádí i k mýtu, že má mléko příliš kalorií. Je to omyl, sklenice polotučného mléka odpovídá energetickému obsahu poloviny jablka.
Čerstvé vs. trvanlivé
Známe dva druhy mléka a podle zákona oba procházejí pasterací. Rozdíl je v teplotě a času: čerstvé mléko vzniká takzvanou šetrnou pasterací, kdy je mléko z cisterny zahřáté na 85 °C po dobu 15 sekund. Vydrží asi tři týdny.
Trvanlivé mléko je naproti tom upravováno vysokoteplotní metodou ošetření (UHT = Ultra-high temperature), kdy je po dobu 2 vteřin vařeno při teplotě 140 °C, tím neotevřené vydrží až půl roku.
I proto mnozí zákazníci tvrdí, že trvanlivé mléko neobsahuje téměř žádné vitamíny ani minerály, protože je zničí tepelné ošetření UHT. Ve skutečnosti se metodou UHT z mléka ztrácí maximálně 10 % výživných látek.
Lze tedy tvrdit, že se obsah proteinů, vitamínů a minerálů téměř neliší! U trvanlivého pasterizovaného mléka je garantováno, že se v něm nevyskytují nežádoucí choroboplodné zárodky.
Na druhou stranu někdo argumentuje, že mléko ošetřené UHT už mlékem vlastně ani není, spíš výrobkem z mléka.
Řešení jednoho problému
Rozmach velkochovů krav přichází v 50. léta 20. století, kdy se začínají používat i první dojící zařízení. Konzumaci posouvá kupředu i neustálé šlechtění, spolu s úpravou krmiva a efektivnějším dojením.
Průměrná česká kráva za rok nadojí skoro 7 500 litrů průměrného mléka. Celosvětová spotřeba pak ve stejném roce vyšplhá k číslu 183 milionů tun. K největším spotřebitelům se už dlouhá léta řadí západní Evropa a Spojené státy americké.
Mýty vs. realita
S rostoucími zásobami v naší ledničce se ale čím dál častěji objevují pochybnosti o zdravotní prospěšnosti. Zastánci i odpůrci se proto setkávají ve slovních přestřelkách, které ale nemají dosud jasného vítěze.
V České republice o příznivém vlivu pochybuje na 21 procent obyvatel. Na prvním místě bývá laktózová intolerance, která trápí dnes 2–10 procent evropské populace. Jde o ztrátu schopnosti přijímat laktózu okolo 5 let dítěte.
Mléko poté v našem trávicím traktu kvasí a způsobuje řadu obtíží. Mimoto řada velkých studií prokázala jasnou souvislost mezi vznikem rakoviny prostaty nebo vaječníků a nadměrnou konzumací mléka (více než 1 litr/den).
Přesné příčiny jsou ale stále předmětem zkoumání. Na druhou stranu je mléko důležitým a pohodlným zdrojem vápníku, který nejen, že je nezbytný pro pohyb svalů, ale zlepšuje srážení krve.
Obsahuje také řadu vitamínů A, D, B12, nebo B1. Zdravým kompromisem se zdá být náš vlastní pohled na věc, protože v otázce jídla není nikdy nic jen černé a bílé.
