Mlsala Sisi fialkové bonbony?

Půvabný obličej vyniká alabastrovou pletí a lemuje ho hříva dlouhých a pečlivě vyčesaných vlasů. Ve 2. polovině 19. století není v Evropě krásnější ženy, než je rakousko-uherská císařovna Sisi. Všechno ale má jeden háček. Svoje ústa nikdy nerozevře v zářivém úsměvu.

Svojí postavou a pletí je posedlá. Od svých 35 let nevystavuje obličej slunci. Zakrývá ho závojem nebo vějířem, protože se bojí slunečních paprsků, způsobujících stárnutí.

Dodržuje diety, aby zůstala štíhlá jako proutek.

Krása Alžběty Bavorské (1837–1898), známé jako Sisi, ale má jednu vadu. Šťastně rozesmátou od ucha k uchu ji nikdo neuvidí, a nejenom proto, že se to protiví přísné habsburské etiketě. Ústy plnými bělostných zubů jako perličky se totiž císařovna pochlubit nemůže. Na vině jsou hned dvě její neřesti: občasné kouření a také vášeň pro sladké bonbony.

Alžběta Bavorská patří ve své době k nejkrásnějším ženám v Evropě.

Osobní dodání

„Chci kandované fialky,“ prohlásí císařovna. Pochopitelně si ale pro ně sama nepůjde. Sluha okamžitě spěchá do Demelovy cukrárny nedaleko Hofburgu, kde její zaměstnanci pod přísným dohledem majitele, pana Christopha Demela (1808‒1883), připravují císařovniny oblíbené bonbony.

Postup jejich výroby spočívá v tom, že se opatrně natrhané, neporušené čerstvé fialkové květy pozvolna usuší a poté kandují. „Jako obvykle pro Její Výsost císařovnu,“ tlumočí sluha přání své paní. Majitel cukrárny na nic nečeká a ozdobnou krabičku převázanou fialovou mašlí spěchá osobně doručit do paláce, kde ji s uctivou poklonou předává.

Považuje to za osobní čest…

Nikdy však neukazuje svoje zuby, protože je má zkažené.

Čas na sorbet

Když si natěšená Sisi konečně vloží do úst jakoby zkamenělý kvítek, obalený v cukrové krustě, ocitne se v jiném světě. Nejdříve se jí na jazyku rozprostře sladká chuť cukru, poté přichází velmi jemná, ale intenzivní vůně fialek. Každou vteřinou sílí. „Rozplývají se. Je to nebeský pocit,“ nešetří chválou Sisi. Alžbětin mlsný jazýček si ovšem zamiluje i další pochoutku.

Letní horko roku 1885 přestává být snesitelné. Sisi proto na procházce dává pokyn svému doprovodu. Zastaví se v Demelově cukrárně na svůj oblíbený fialkový sorbet.

Vyrábí se ze šťávy vylisované z květů fialek, která se smíchá s cukrem, trochou vody a přidá se do ní šampaňské nebo likér.