Když loni začaly poprvé médii obíhat jeho fotky, řada lidí nad nimi jen nechápavě kroutila hlavou: „Tohle nemůže být skutečnost. To musí být výsledek nějakého grafického programu.

Je to příliš šílené!“ Až když na neobvyklý most vkročí první návštěvníci, i poslední pochybovači pochopí, že jde o realitu.

Jakkoliv je Čína v řadě věcí nevyzpytatelná, nelze jí upřít smysl pro unikátní architektonická řešení. Co pár let ohromí zbytek světa konstrukcí, která se na první pohled zdá nemyslitelná. Jednou je to mrakodrap, podruhé třeba most. Právě ten je předmětem posledních obdivných pohledů.

Záruka unikátnosti

Provincie Če-ťiang je opravdovou pastvou pro oči. Při pohledu na majestátní skalní útvary, občas pokryté jemnou poduškou z mlhy, plesají srdce nespočtu turistů.

Proto, když se v roce 2017 začne v malebné oblasti rozléhat stavební ruch a těžké stroje se zakousnou do kamene, nebudí to na tváři místních zrovna velké nadšení.

Pohádkovou přírodní scenérii obléhají stavaři celkem tři roky. Že nepůjde o jen tak ledajaký projekt, je jasné už při pohledu na jméno projektanta.

Vizionář Che Jün-čchang se podílí třeba na Pekingském národním stadionu, který se stane ikonou olympijských her v roce 2008.

A to hlavně díky různě propleteným ocelovým nosníkům, ve výsledku připomínající ptačí hnízdo. A o nějaký ten propletenec není nouze ani na mostě Ruyi Bridge.

Místo DNA žezlo

Když je v září 2020 slavnostně otevřen, řada lidí, neznalých čínské historie, má za to, že se dívá na šroubovici DNA, kterou hlavně střední část mostu opravdu nápadně připomíná.

Ve skutečnosti má ale svým neobvyklým tvarem evokovat zakřivený předmět, zvaný Ruyi.

Jde o ceremoniální žezlo, které v čínském folklóru symbolizuje sílu a štěstí. Hlavně o to druhé prosí řada návštěvníků své bohy.

Nic pro slabé povahy

Ačkoliv je v návrzích pečlivě dbáno na bezpečnost, procházka po konstrukci, složené ze tří zvlněných částí, vzbuzuje v některých až hrůzu. Hlavně, pokud se bojí výšek.

Do mostu je totiž zabudováno několik prosklených plošin. A zadívat se skrz ně do hloubky 140 metrů není nic pro slabé povahy. Rovných 100 metrů, které je třeba ujít, abyste se dostali z jednoho konce na druhý, se tak může občas jevit jako nekonečných.

Dokonale sem zapadne!

Unikum, které most představuje, je ale silnější, než kdejaká fóbie. a tak nemá stavba o návštěvníky nouzi. Od jejího otevření se po ní prošlo už více než 200 000 lidí.

To je nejpádnější argument jeho autorů na kritiku, která občas na jejich konto zaznívá kvůli zohyzdění místní krajiny. „Je to přesně naopak,“ oponují. „Svým tvarem most do místní přírodní scenérie perfektně zapadne. A návštěvníci si navíc z procházky po něm odnesou jedinečný zážitek.“