Sluneční paprsky se derou přes obzor; právě svítá. Na brčálově zeleném palouku na Salisburské pláni v Anglii se k nebi tyčí několik masivních kamenů. Sestaveny jsou do kruhů, přičemž na těch největších leží překlady. Jde o slavné Stonehenge.

Při pohledu od oltáře je vidět, jak se zlatavé nitky slunce zabodávají přímo do Patového kamene. Dnes je totiž letní slunovrat. Kdo a hlavně proč tento komplex před 4000 lety postaví? Skutečně mohlo jít o pomník sjednocení, jak se domnívají vědci?

Považují ho za střed světa

Pravěcí lidé si nevyberou místo, kde Stonehenge postaví náhodně. Salisburskou pláň totiž považují za středobod celého světa. Se vztyčováním prvních kamenů zde začnou již okolo roku 1900 př. n. l. Svoji konečnou podobu však komplex získá až o 500 let později.

V jeho blízkosti se později najde řada kosterních pozůstatků, krom jiného i ostatky Lučíštíka z Amesbury, který zřejmě pocházel až ze Švýcarských Alp, či chlapce narozeného ve Středomoří.

Vědci proto dojdou k závěru, že Stonehenge mohlo sloužit k rituálnímu uctívání a také jako pohřebiště.

Musejí táhnout za jeden provaz

„Stavba Stonehenge byla ve své době impozantní podnik, do kterého se musely zapojit tisíce lidí.

Jen tak se dal například zvládnout dovoz kamenných bloků až ze západního Walesu, jejich opracování a vztyčení,“ domnívá se Mike Pearson z univerzity v Sheffieldu. Ten zkoumání komplexu věnoval posledních 10 let svého života.

Podle jeho názoru bylo nutné, aby tehdejší obyvatelé britských ostrovů táhli za jeden provaz. Krátce před započetím výstavby tak zřejmě mnohé anglické a waleské kmeny mezi sebou uzavřeli mír, či dokonce spojenectví.

Vztyčené kameny pak měly symbolizovat jednotlivé kmeny, které se na tomto paktu podílely.