Dnes je vyprahlý a neobydlený. Vždycky to tak ale nebylo. Ve starověku patřil řecký ostrůvek Délos v Egejském moři k důležitým náboženským a obchodním centrům, kde se setkávali lidé z celého tehdy známého světa.

Podle řecké mytologie se na Délu v souostroví Kyklady narodili bohové Apollón a Artemis. Ostrov o rozloze pouhých tři a půl kilometru čtverečních byl osídlen již ve 3. tisíciletí př. n. l.

Kárové sem připluli z nedalekého pobřeží Malé Asie (dnešního Turecka) a na hoře Kynthos si zbudovali opevněné městečko.

V průběhu následujících staletí se horečně staví i na dalších místech ostrova. V 1. tisíciletí př. n. l. do zdejšího rušného přístavu připlouvají lodě z celého Středomoří a konají se zde slavnosti na Apollónovu počest.

Ostatky přestěhují

Získat kontrolu nad Délem – a potažmo i nad celými Kykladami – je pro řecké městské státy otázkou prestiže. V 6. století př. n. l. zde prosadí svůj vliv Athény.

Tyran Peisistratos (asi 600–527 př. n. l.) přikáže provést částečné „očištění“ (purifikaci) ostrova.

Všechny hroby viditelné z nově vybudovaného Apollónova chrámu jsou exhumovány a lidské ostatky přeneseny na sousední ostrůvek Rineia. Za řecko-perských válek (v letech 499–449 př. n. l.) má na Délu své sídlo a pokladnici Athénský námořní spolek.

Nejspíše ve druhé polovině 5. století př. n. l. pak Athéňané ostrov ještě jednou a mnohem důkladněji purifikují. Současně vydají nařízení, podle něhož se na zdejší posvátné půdě nesmí nikdo narodit ani zemřít!

Rána za ranou

Léta plynou a vládci nad ostrovem se střídají. Vesměs všichni však respektují jeho zvláštní status, což prospívá také obchodu. V dobách největšího rozkvětu na Délu žijí desetitisíce lidí ze všech koutů světa.

Naznačuje to fakt, že „zde kromě klasických řeckých svatyní naleznete například chrám bohyně Isis a dalších egyptských bohů… Část své historie tu otiskli Řekové, Féničané, Syřané, Židé“, líčí současná publicistka Veronika Kratochvílová.

V 1. století př. n. l. však přichází pád.

První ránu místní prosperující společnosti zasadí roku 88 př. n. l. pontský král Mithridatés VI. (135–63 př. n. l.), který ostrov vyplení. Později ho vydrancují také piráti.

Navíc se změní obchodní cesty v Egejském moři a doby, kdy se délský přístav jen hemžil loděmi, jsou nenávratně pryč.

Dílo zkázy dokoná římský císař Theodosius I. (347–395 n. l.). Na jeho příkaz jsou všechny pohanské (nekřesťanské) chrámy a svatyně na Délu uzavřeny, což v důsledku vede k vylidnění ostrova.

Ráj archeologů

Mnoho let zůstává Délos stranou zájmu. Po roce 1870 sem zavítají první archeologové, kteří postupně začnou zachraňovat nespočet antických památek.

V současnosti je ostrov pod ochranou organizace UNESCO a zdejší archeologické naleziště patří k největším v Evropě! Na Délu jsou k vidění například Lví terasa, Divadelní čtvrť, amfiteátr pro 6000 diváků nebo honosné domy s dochovanými podlahovými mozaikami.

(Zdroj: History revue/Foto: wikimedia.org)