Na finanční machinace byl krátký i slavný matematik

Nic nevyčerpá státní pokladnu tak rychle a spolehlivě jako válka. Velká Británie se na počátku 18. století zapojí nejprve do války o španělské dědictví a poté i do severní války.

Oba konflikty se ale protáhnou tak, že se ostrovní země jenom do roku 1710 zadluží do výše 10 milionů liber, což by odpovídalo zhruba hodnotě dnešních 28 miliard dnešních korun!

„Tehdejší nově jmenovaný správce pokladny Robert Harley byl stavem účtů zděšen a navrhl řešení. Anglie se rozhodla svůj dluh splatit pomocí zlehčování mincí, jedné banky, státní loterie a jedné nové firmy,“ píše současný český ekonom Dominik Stroukal.

Jihomořská společnost slibuje investorům i nemožné.

Jedna lež za druhou

Tou firmou je South Sea Company neboli Jihomořská společnost. Od britské vlády získává monopol na veškerý obchod se španělskými koloniemi v Jižní Americe. Současně s tím společnost nově disponuje i mandátem na objevování nových ostrovů pro britskou korunu.

S takovou podporou státu není divu, že se o akcie firmy zájemci přetahují. A pokud by nestačilo výsadní postavení na obchod se zámořím, firma zájem potenciálních akcionářů přiživuje i příslibem na mimořádné dividendy a též vypouštěním nejrůznějších fám.

Oznámí například, že její inženýři vynalezli perpetuum mobile, tedy fiktivní stroj, který vyrábí více energie, než ji spotřebovává. Ceny akcií Jihomořské společnosti tak letí do závratných výšin. Zatímco ještě na začátku roku 1720 se jeden cenný papír prodával asi za 120 liber, v červnu už má hodnotu 1050 liber!

Kdo koupil akcie za uměle nafouknutou cenu a nestihl je včas prodat, prodělal.

Tvrdý dopad

Investoři, omámení nereálnými sliby a výsledky společnosti, tak mnohonásobně přeplácejí reálnou hodnotu akcií. Blíží se ovšem chvíle, kdy i tato bublina splaskne.

V červenci 1720 se na veřejnost dostanou zprávy o tom, že ředitelé společnosti své podíly rychle rozprodávají, jak jinak než za nafouknutou cenu. Poptávka po akciích Jihomořské společnosti velmi rychle opadá a přebytek nabídky posílá cenu tvrdě k zemi.

V srpnu se pak akcie prodává již jen za 135 liber. „Dokážu vypočítat pohyb hvězd, ale ne šílenství lidí,“ okomentuje situaci anglický vědec Isaac Newton (1643–1727), jenž sám údajně přijde o značnou část svých investic. Kvůli krachu Jihomořské společnosti v Británii padne vláda a země se dostane do hospodářské krize.