Kryštof Kolumbus je zřejmě nejslavnějším mořeplavcem a objevitelem všech dob. Málokdo ale ví, že udělal několik zásadních omylů, bez kterých by ale k americkému pobřeží nikdy nedoplul.
Janovský mořeplavec a kolonizátor sloužil španělskému dvoru, především Isabele Kastilské (1451–1504). Přes Atlantský oceán uskutečnil celkem čtyři plavby, které v Evropě probudily velký zájem o nový kontinent.
Paradoxně ale na americkém území nebyl prvním Evropanem – o pět století dříve jeho břehů dosáhla expedice Leifa Erikssona (970–1020).
1. chyba: Špatně odhadl vzdálenost
V 15. století se z Indie dováželo vzácné zboží, jako například hedvábí, zlato a exotická koření. Obchodníci se proto snažili najít do indických přístavů přímou cestu (plavba kolem Afriky byla příliš dlouhá a cesta po souši byla kvůli Turkům nebezpečná).
Proto také nápad vydat se západním směrem připadal mořeplavcům mimořádně lákavý. V Portugalsku král Jan II. Portugalský (1455–) 1495) Kryštofa Kolumba odmítl. Ten pak tedy zkusil štěstí u španělské královny Isabely Kastilské, a uspěl.
K cestě pomohly špatné výpočty
Kolumbus před cestou studoval spisy jiných mořeplavců a cestovatelů.
Především Milion od Marka Pola (lákavé pro něj byly popisy bohatství Japonska), traktáty Petra z Ailly (1350–1420) a díla Plútarchova (47–127).
Co se týče výpočtů, opíral se hlavně o Klaudia Ptolemaia (100–160). Ty ale nebyly úplně přesné. Kolumbus navíc nemohl tušit, že mezi Evropou a Indií ještě leží celý obrovský neprozkoumaný kontinent.
Jak omyl vznikl?
Ptolemaios vypočítal, že šíře euroasijské pevniny se rovná 180° zeměpisné délky, avšak dřívější kartograf Marinos z Tyru ji stanovil na 225°.
To v praxi znamenalo, že se obvod Země měl rovnat 30 000 km (což je o 10 000 km méně než ve skutečnosti), a to se Kolumbovi hodilo k tomu, aby svou cestu západním směrem obhájil.
Kolumbus se zmýlil i v odhadu velikosti Asie, tvrdil, že Kanárské ostrovy a asijský kontinent dělí pouhých 3900 km (namísto skutečných 17 000 km).
2. omyl: Kubu považoval za ostrov v západní Asii
Před Kolumbovými výpravami si Evropané představovali, že svět se skládá z Evropy, Afriky a Asie. Když tedy mořeplavec dosáhl v roce 1492 Bahamských ostrovů, považoval dosaženou pevninu za čínskou.
Místní domorodci mu pak prozradili, že se nachází blízko ostrova Kuba, jenže ten si Kolumbus mylně ztotožnil s Cipangem (tak Marco Polo nazýval Japonsko). Zlato a bohatství vylíčené v cestopise pochopitelně nenašel.
3. omyl: Nevěděl, že objevil nový kontinent
Kolumbus si myslel, že dorazil k břehům Indie, a tak pevninu nazval Indios a tamější domorodce Indiány.
Protože byl ale o tom, že dorazil do Asie, přesvědčen až do své smrti, pokusil se na své poslední plavbě, v roce 1502, prozkoumat pevninu (území dnešní Venezuely) a najít další cestu na západ, do vnitrozemí Číny a Indie.
Na své pravdě tvrdošíjně trval i přesto, že už po jeho první plavbě mnoho učenců tvrdilo, že objevil nový kontinent.
