V dnešní době nás před mnohými nemocemi chrání očkování. Některé ale neustále mutují a odolávají i moderním způsobům léčení. Dá se některým dětským chorobám předejít? A které zabíjejí i v současnosti?

Záškrt

O co jde: Jedná se infekci, kterou způsobuje bakterie Corynebacterium diphteriae. Na první pohled se neliší od angíny nebo obyčejné bolesti v krku. Napadá zejména dýchací cesty, mandle, hrtan, ale také kůži.

Zdroj nákazy: Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí šířenou vzduchem. K nakažení může dojít i skrze kontaminované předměty.

Příznaky: Jedním z nejčastějších příznaků je bolest v krku spojená se zvýšenou teplotou. Po 2–3 dnech dochází k otoku okolní tkáně, ke zduření krčních uzlin a k zúžení dýchacích cest a nemocné dítě se může udusit.

Inkubační doba: 2–5 dnů. Člověk je nakažlivý od konce inkubační doby po celou dobu nemoci. To je obvykle 14 dnů.

Léčba: Záškrt se léčí infuzí antitoxinu do svalu nebo žíly a dále jsou podávána antibiotika. Nezbytností je uzavření dítěte na infekční oddělení. Pokud dojde k pozdní léčbě, dochází až ve 30 % případů k úmrtí.

Očkování a ochrana: Je povinné od roku 1946. První dávka se podává v 9.–12. týdnu a do 20 měsíce života dítěte se opakuje 3x. Přeočkování je pak nutné zopakovat v 5 letech věku dítěte, a chrání pak člověka 15 až 20 let.

V minulosti byl záškrt jednou z nejnebezpečnějších dětských nemocí vůbec. Díky očkování ale z Evropy prakticky vymizel. Velký výskyt nemoci byl v 90. letech zaznamenán hlavně v zemích bývalého Sovětského svazu.

Toxin, který bakterie záškrtu produkuje, je nebezpečný hlavně tím, že může postihnout srdce a nervový systém. Podle Světové zdravotnické organizace by bez očkování každý rok zemřely statisíce dětí.

Tetanus

O co jde: Tetanus je nebezpečné onemocnění, způsobené bakterií Clostridium tetani, která napadá nervový systém.

Zdroj nákazy: Bakterie žijící v půdě nebo na hnoji. Stačí malé poranění kůže a bakterie proniknou do krevního oběhu, kde napadají nervový systém a způsobují svalové křeče, které mohou vyústit až v ochrnutí.

Příznaky: Existuje několik forem onemocnění. U těch lehčích se zřetelné symptomy v podobě křečí ani nemusí objevit. Ve většině případů ale dochází k napětí v oblasti krku a svalů. Často se objevují také poruchy s polykáním a křeče v obličeji. Záchvaty jsou velmi bolestivé a doprovází je zvýšená teplota.

Rizika a komplikace: Nemocný může zemřít zadušením v průběhu křečovitého záchvatu či selhání srdce. I navzdory moderním přístrojům a lékům zemře zhruba 10 % nakažených.

Komplikace: Záleží, kam se toxin dostane. Hrozí tak postižení plic, srdce a ledvin.

Inkubační doba: 3–21 dnů

Léčba: Používá metronidazol, který sníží počet bakterií, nemá ale vliv na přítomný bakteriální jed. Proti toxinu se podává imunoglobulin. Při poranění je nutné ránu vyčistit a chirurgicky ji zbavit nekrotické a infikované tkáně. Plné uzdravení trvá 4 až 6 týdnů.

Očkování a ochrana: V České republice je zavedeno povinné očkování od roku 1958. První dávku dostává dítě mezi 13.–16. týdnem.

Přeočkování u dospělých lidí by mělo následovat v rozmezí 10–15 let, u lidí nad 60 let se interval snižuje na 10 let.

Onemocnění tetanem se vyskytuje po celém světě, nejčastěji v oblastech s horkým a vlhkým klimatem a půdou bohatou na organický materiál. Děti se nejčastěji nakazí při poranění špinavým nehtem nebo při zadřené třísce.

Riziko představuje hlavně pro neočkované lidi a osoby starší 60 let. Na rozdíl od jiných infekčních chorob ale vyléčení lidé nezískávají proti nemoci imunitu.

Plané neštovice

O co jde: Neštovice vyvolává virus Varicella-zoster z čeledi Herpesviridae. Jeho výhradním hostitelem je člověk.

Zdroj nákazy: Velmi snadno se přenáší přímým stykem a kapénkovou infekcí. Zdrojem je nemocný člověk, kdy se virus vylučuje puchýřky na kůži, ale také z dýchacích cest.

Příznaky: Během prvních týdnů se objevují svědící červené puchýře a boláky na hrudi, tváři, krku a zádech. Vyskytuje se také horečka a únava.

Rizika a komplikace: Výjimečně se objevují komplikace v podobě zápalu plic nebo zánětu mozkových blan. Těžší průběh nemoci snášejí hlavně dospělí.

Nejnebezpečnější situace nastává při těhotenství v období posledních 5 dnů před a 2 dny po porodu.

Inkubační doba: 9–23 dnů. Příznaky trvají přibližně 10 dní, vytvořené krusty už nejsou infekční.

Léčba: Léčení spočívá v podání protisvědivých prostředků. Vhodné je také ostříhat dítěti nehty, aby nedošlo k poškrábání a rozšiřování další infekce.

Očkování a ochrana: Nejjistější formou prevence je očkování, které pak snižuje i pravděpodobnost vzniku pásového oparu.

Zatímco černé neštovice se díky očkování od 80. let považují za vymýcené, ty plané se v malých epidemiích vyskytují dodnes. Nejčastěji se objevují u dětí mezi 2. a 6. rokem, dle statistiky jimi onemocní 75 % dětí do 15 let.

V dospělosti může virus vyvolat druhotné onemocnění v podobě pásového oparu. V České republice onemocní ročně přibližně 30–40 tisíc osob.

Spála

O co jde: Toto infekční onemocnění vyvolávají bakterie z rodu streptokoků. Postihuje především děti v předškolním a školním věku v zimním období.

Zdroj nákazy: Spála se přenáší kapénkami, lze ji ale získat i z kontaminovaných předmětů.

Příznaky: Nemoc charakterizuje hlavně horečka, zánět mandlí a vyrážka. Provázejí ji klasické symptomy, jako jsou zimnice, únava nebo malátnost.

Nejčastějším příznakem je ale nateklý jazyk, který postupem času změní v malinovou barvu s malými uzlíčky.

Rizika a komplikace: Na pozoru by měli být rodiče dětí s několikadenní vysokou horečkou, která neklesá. Po neléčené nebo nedoléčené infekci může dojít k postižení srdečního svalu, ledvin, mozku nebo kloubů.

Inkubační doba: 2–5 dní

Léčba: Na spálu se podávají silná antibiotika a absolutní klid na lůžku. Dítěti je třeba doplňovat tekutiny proti dehydrataci a přikládat mokré zábaly na snižování horečky.

Očkování a ochrana: Proti nemoci neexistuje očkování. Při nákaze je třeba dítě izolovat od ostatních dětí.   

V minulosti byla spála velmi obávanou nemocí, na kterou umíralo mnoho dětí. Vyžadovala několikaměsíční rekonvalescenci a mnohdy zanechávala trvalé následky. Zlomem pro její léčení se stal až objev penicilinu.

Nemoc se těžko rozpoznává, jelikož se zpočátku jeví jako angína. Poté se objeví typická drobná vyrážka, která se šíří do podbřišku a slabin, a poté pokryje celé tělo s výjimkou obličeje.

Po prodělané nemoci získává člověk imunitou, ale pouze proti tomu streptokokovi, který ji způsobil.

Spalničky

O co jde: Jedná se o jedno z nejnakažlivějších kapénkových onemocnění. Nemoc vyvolává Morbillivirus, který postihuje převážně předškolní a školní děti. Jeho přirozeným hostitelem je výhradně člověk.

Zdroj nákazy: Virus spalniček se přenáší kapénkami skrze kýchání a kašlání. Vstupní branou jsou sliznice nosohltanu a spojivek, poté se virus dostává do lymfatického systému.

Příznaky: Vyrážce předchází obvykle horečka, kašel, rýma, zánět spojivek a bílé léze na horních stoličkách, kterým se říká Koplikovy skvrny.

Několik dní po horečce se objeví drobně skvrnitá, syté červená vyrážka, která začíná za ušima a přes obličej se šíří po celém těle. Vyrážka většinou nesvědí a rychle mizí.

Rizika a komplikace: U každého 7. dítěte bohužel dochází ke komplikacím, jako jsou zánět středního ucha nebo zápal plic. Někdy dochází i k zánětu mozkové tkáně.

Inkubační doba: 6–19 dní, infekční je ale dítě už 2–4 dny před výskytem vyrážky a 4 dny po jejím ústupu

Léčba: Podávají se léky proti horečce, dítě musí přijímat dostatek tekutin. Nevyhnutelná je izolace, jelikož spalničky jsou vysoce infekční. Znovu ale nemoc nezaútočí, jelikož po sobě zanechává celoživotní imunitu. Miminka do 6. měsíce jsou chráněna protilátkami od matky.

Očkování a ochrana: Očkování proti spalničkám se aplikuje od 15. měsíce společně s příušnicemi a zarděnkami, případně proti planým neštovicím. Přeočkování se provádí mezi 5. a 6. rokem věku dítěte.

Toto nakažlivé virové onemocnění se přenáší kapénkovou infekcí, na níž podle odhadu Světově zdravotnické organizace umírá každoročně milion lidí.

Dva až čtyři dny po nakažení se objevuje splývavá růžovo-červená vyrážka, která se vyskytuje nejprve za ušima, poté se rozšiřuje na obličej a na zbytek těla. Stejným směrem i mizí. V roce 2014 se v Ústeckém kraji objevil mimořádně vysoký počet spalniček. Údajně ho způsobil virus importovaný z Indie.

Příušnice

O co jde: Onemocnění je virového původu, přičemž virus napadá převážně příušní žlázu.

Zdroj nákazy: Zdrojem je infikovaný člověk, který je nakažlivý pro své okolí již před prvním projevem nemoci. Šíří se kapénkovou infekcí.

Příznaky: Projevuje se nejprve bolestí hlavy, únavou a vysokými teplotami okolo 40 °C. Postupně se přidává zduření jedné nebo více slinných žláz a bolestivý otok za ušima. K jeho zmenšení dochází za 5–10 dnů.

Rizika a komplikace: Nemoc je nebezpečná především ve vyšším věku, kdy může postihnout centrální nervovou soustavu, slinivku břišní nebo pohlavní žlázy. Trvalým následkem může být ztráta sluchu a u chlapců v pubertě pak neplodnost.

Inkubační doba: Průměrně trvá 18 dní. Člověk je ale nakažlivý už 4 dny před a 7 dní po vypuknutí onemocnění. Po nemoci si organismus vytváří dlouhodobou až doživotní imunitu.

Léčba: Na průběh onemocnění nemají antibiotika žádný vliv. V případě potřeby se podávají léky snižující horečku.

Očkování a ochrana: Nejúčinnější ochranou proti onemocnění je očkování, které je v České republice od roku 1987 povinné.  U batolat probíhá očkování kombinovanou vakcínou v rámci pravidelného očkování.

První dávka se podává po 15. měsíci věku dítěte, přeočkování se provádí za 6 až 10 měsíců po provedeném základním očkování.

Příušnicemi může onemocnět prakticky každý, nejčastěji se objevují od druhého roku až do dospělosti. Nemoc se šíří podobně jako chřipka, napadá ale hlavně příušní slinné žlázy. Zde se také nemoc projevuje otoky a bolestivostí. V případě nakažení je nutná karanténa.

Zarděnky

O co jde: Vysoce nakažlivá nemoc, kterou způsobuje virus rodu Rubivirus.

Zdroj nákazy: Přenáší se kapénkovou infekcí. Vstupní branou pro virus jsou nejčastěji sliznice nosohltanu, odkud proniká do přilehlých mízních uzlin.

Příznaky: Vyrážka začíná na obličeji a šíří se po celém těle, objevit se může také zduření uzlin. Onemocnění doprovází zvýšená teplota.

Rizika a komplikace: Děti tuto chorobu snášejí většinou dobře, největší problém může způsobit ještě nenarozeným dětem. Pokud nemá těhotná žena ochranné protilátky, plod může být vážným způsobem poškozen. Může vzniknout tzv. Greggův syndrom, který doprovází hluchota, srdeční vady a postižení očí.

Inkubační doba: 14–16 dní. Nemoc je nakažlivá 7 dní před a několik dní po objevení vyrážky.

Léčba: Léčí se pouze symptomy, což obnáší zmírňování obtíží a klidový režim. Vhodné jsou tepelné obklady na bolestivé lymfatické uzliny. Po prodělání nebo očkování by se měla rozvinout celoživotní imunita.

Očkování a ochrana: Počet případů onemocnění prudce klesl po zavedení očkování v roce 1969.

Zarděnky jsou celosvětově rozšířenou a nakažlivou nemocí. Obvykle mají mírný průběh, pokud ale onemocní těhotná žena, může to pro dítě znamenat i smrt nebo vážné postižení.

Černý kašel

O co jde: Jedná se o vysoce nakažlivé, infekční onemocnění vyvolané bakterií Bordetella pertusis. Nejčastěji postihuje děti do 6 let.

Zdroj nákazy: Přenáší se z člověka na člověka vzdušnou cestou, především kašláním, kýcháním a smrkáním.

Příznaky: Mezi počáteční příznaky patří mírné teploty, kašel, rýma. Později se objevují charakteristické záchvaty křečovitého kašle ve dne i v noci. Typické je lapání po dechu, a dokonce i zvracení na konci ataku nebo zlomení žeber.

Rizika a komplikace: Nemoc je nebezpečná především pro malé děti do jednoho roku, u kterých může dojít k rozvoji zánětu plic, zástavě dechu, trvalému poškození mozku, ochrnutí, hluchotě nebo slepotě.

Inkubační doba: 1–2 týdny, člověk je nositelem nákazy týden před a tři týdny po propuknutí kašle.

Léčba: V České republice se používají širokospektrální antibiotika. Ke zmírnění záchvatů kašle pomáhá pití teplých nápojů, používání zvlhčovače vzduchu a slané nosní kapky.

Očkování a ochrana: Děti jsou očkovány v rámci pravidelného očkování, ochrana je však pouze dočasná. Kašel představuje nebezpečí hlavně pro kojence. Pokud nejsou očkovaní, mají až 5x vyšší pravděpodobnost, že nemoc chytí.

Toxiny černého kašle napadají a porušují řasinkový epitel na povrchu dýchacích cest, další toxin proniká do krve. Onemocnění může trvat až 3 měsíce, často se o něm mluví jako o stodenním kašli.

Nemoc se vyskytuje po celém světě, přičemž více případů je hlášeno v rozvojových zemích. Ročně onemocní černým kašlem 30–50 milionů osob. V České republice bylo v roce 2018 hlášeno celkem 752 případů.