Pochází z 9. století a na území dnešní Británie ho „vytvořil“ nemocný Viking. Kdybyste mu tehdy řekli, že jeho výtvor bude ceněn víc než korunovační klenoty, považoval by vás za blázna.
Severoanglický York je malebné město, které se rozkládá na soutoku řek Ouse a Foss téměř 2000 let. Dočasně tu měli trvalé bydliště nejen Římané, ale také Vikingové, kteří ho nazvali Jorvik.
Do jeho pestré minulosti lze nahlédnout díky mnoha archeologickým artefaktům, ovšem ten, který o životě jeho obyvatel vypovídá nejvíce, je současně jedním z nejbizarnějších.
Vikinské překvapení
V roce 1972 jsou na Pavement Street zahájeny výkopové práce pro základy nové pobočky komerční a retailové banky Lloyds Bank. Když začnou dělníci z hlíny tahat hřebeny, mince, nože a další starobylé předměty, přivolají archeology, kteří tu odkryjí pozůstatky vikinské osady.
Tím nejvýznamnějším, co tu objeví, se stává paleofeces, zkamenělý lidský exkrement. Není první, který je kdy nalezen, přesto je výjimečný. Jde totiž o největší neporušený lidský exkrement, který byl kdy nalezen. Měří 20 centimetrů, široký je 5 centimetrů, váží téměř čtvrt kila a známý je pod názvem Lloyds Bank Coloprite.
Jako najít poklad
Nezvyklý artefakt, který dnes najdete ve speciální vitríně zdejšího Jorvik Viking Center, má pro historiky cenu zlata. Může nám totiž prozradit víc o životě Vikingů než cokoliv jiného.
Z výsledků analýzy vyplývá, že dotyčný viking se živil převážně masem a obilnými plackami, zato ovoce a zeleninu v oblibě neměl. Kromě pořádné zácpy trpěl nejspíš také krutými bolestmi břicha, neboť jeho produkt je plný vajíček škrkavky (ascaris lumbricoides) a dalších parazitů.
Což značí nejen to, že byl s hygienou poněkud na štíru, ale hlavně to, že jeho střeva byla prolezlá parazity, kteří mohou vyvolat vážné zdravotní problémy od bolesti žaludku až po zánět střev.
Pěkně drahý výkal
Vikingův jídelníček a zdravotní stav nejsou jedinými informacemi, které vědci ze zkamenělého exkrementu získají. V roce 2001 je na základě chemické analýzy a separace pachových látek vytvořen fekální pachogram, aby se zjistilo, jak byl čerstvý exkrement cítit.
Je úžasné, jak se vědci umějí s kouskem „hovínka“ vyblbnout. Mimochodem, když ho v roce 1991 nechá dr. Jones ocenit pro pojištění, částkou 39 000 dolarů (dnes částka odpovídající 2 milionům korun) ho pojišťovna zklame.
„Svým způsobem je nenahraditelný jako korunovační klenoty,“ tvrdí. Částka však není podstatná. V případě ztráty ho žádná suma nahradí. Což se málem stane v roce 2003, kdy návštěvník muzea vitrínu porazí a exkrement se rozlomí. Restaurátorům dá práci ho slepit.
Každopádně, pokud to odněkud z Valhally sleduje jeho vikinský stvořitel, musí být nesmírně hrdý na to, s jakou úctou se dnes k jeho výtvoru lidé chovají.
Facebook
Twitter
RSS