Je 26. ledna 1905 a v dolu Premier Mine v Jihoafrické republice právě horník Thomas Evan Powell vyhrabal největší diamant, jaký byl kdy nalezen.
Dostane jméno Cullinan. To na počest zakladatele dolu sira Thomase Cullinana (1862–1936). Rozměry cca 10 x 6 x 5 cm by se dal přirovnat k většímu grapefruitu. Ovšem ta hmotnost!
Kámen o váze 3106,75 karátu, tedy 621,35 gramu vzbudí téměř okamžitě senzaci. Vždyť je to třikrát víc, než má v roce 1893 nalezený Excelsior, do té doby pokládaný za největší diamant světa.
Částka 150 000 liber, za kterou drahý kámen následně od Cullinana koupí vláda Transvaalské republiky (britské kolonie v Jižní Africe), tak zní z dnešního pohledu směšně.
Churchillova dobrá rada
A co teprve, když se tamní premiér zeptá svých kolegů v parlamentu, co by říkali na to, kdyby nově získaný skvost daroval britskému králi Eduardu VII. (1841–1910). Jako projev loajality i pozornost k nadcházejícím 66. narozeninám.
Ti nejsou z jeho štědrosti zrovna nadšení a paradoxně i sám monarcha se zprvu zdráhá takovou pozornost přijmout. Názor změní až na radu jednoho z poslanců Dolní sněmovny, jakéhosi Winstona Churchilla (1874–1965).
Tento prozíravý chlapík sám následně obdrží repliku diamantu, se kterou pak dlouhá léta uchvacuje své hosty.
Praví detektivové střeží falešný kámen
O novém majiteli drahokamu je tak rozhodnuto, teď už zbývá jen vymyslet, jak ho k němu dostat. Král ví moc dobře, o jak výjimečnou věc jde, a tak apeluje na co nejbezpečnější převoz.
Balíček s kamenem je proto zamknut v trezoru a na parníku mířícím do Anglie na něj po celou dobu cesty dohlížejí detektivové povolaní z Londýna.
I proto si žádný zloděj na drahokam netroufne, což je škoda, protože jeho výraz v okamžiku, kdy by zjistil, že se pachtil za falešným kamenem, by určitě stál za to. Skutečný diamant je z Afriky poslán v obyčejném balíku poštou.
Dorazí bez potíží, a tak ho může Eduard v den svých narozenin 9. listopadu 1907 slavnostně předvést svým vzácným hostům – králům, královnám, vévodům i lordům.
Vyjde to až napodruhé
Je to tehdy jedna z posledních šancí, jak vidět diamant v původní podobě. Král se ho totiž rozhodne nechat rozřezat na jednotlivé kusy různých velikostí, kterými plánuje osadit historické klenoty.
Úkolu kámen „rozmnožit“ se ujímá zkušený amsterodamský brusič Joseph Asscher (1892–1945), který kámen šest měsíců důkladně studuje. Přesto dopadne první řez fiaskem. Místo diamantu se rozlomí použité ocelové ostří.
Vyjde to až na podruhé, 10. února 1908, kdy Asscher s vypětím všech sil po čtyřech dnech dřiny rozdělí Cullinan v polovině. Nakonec z něj vytvoří 9 velkých drahokamů a 96 menších briliantů.
Ten největší z nich Cullinan I neboli Hvězdu Afriky (530,2 karátu) nechá král jako největší vybroušený diamant na světě vsadit do žezla britských korunovačních klenotů. Jen o kousek menší Cullinan II (317,4 karátu) pak do koruny britského impéria.
Zbytek přenechá jako odměnu amsterodamským mistrům. Od těch je ale následně vykoupí jihoafrická vláda, která je pošle zpět do Anglie jako dar královně Marii (1867–1953).
