Kde by byl náš svět dnes nebýt Pythagora, Hippokrata, Kryštofa Kolumba, Williama Shakespeara, Charlese Darwina, Alexandra Fleminga, Alberta Einsteina, Stephena Hawkinga a mnoho dalších?

Francouzský spisovatel a moralista Luc de Clapiers de Vauvenargues (1715–1747) prohlásí: „Vliv na lidi je cennější než bohatství.“ Své o tom ví řada světových géniů, protože zatímco oni zemřeli v chudobě, my z jejich myšlenek, objevů, vynálezů a děl žijeme dodnes.

EPOCHA Speciál se ve svém prvním letošním vydání podívá na osudy 100 NEJVLIVNĚJŠÍCH OSOBNOSTÍ SVĚTOVÝCH DĚJIN a dle slov řeckého filozofa Aristotela (384–322 př. n. l.), že „každý génius má v sobě trochu šílenství“, nahlédneme i do jejich 13. komnaty.

Nemocný státník, chudý vynálezce

„Kostky jsou vrženy“ nebo „Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem“ – známé citáty daruje světu římský státník Galius Julius Caesar (100–44 př. n. l.). Jeho nešťastný konec z rukou nejbližších je známý, je ale možné, že o plánovaném atentátu věděl a vydal se na něj dobrovolně, aby ukončil své trápení s epilepsií?

Nebýt Němce Johannese Guttenberga (1397/1400–1468), lidstvo by dále zdlouhavě opisovalo knihy a k jejich masovému rozšíření by nedošlo tak rychle. Jak je možné, že tento vynálezce knihtisku zemřel zadlužený? Stačilo naletět jednomu vykutálenému měšťanovi.

Koho obdivuje Hitler?

Angličan Charles Darwin (1809–1882) si za svoji teorii o evoluci vyslouží ve své době jen posměšky.  Moc dobře si ale uvědomuje, co křížení genů dokáže, a když si vezme vlastní sestřenici, což je v jeho rodině zvykem, právem se bojí o zdraví svých 10 dětí. Díky němu jsou dnes svazky mezi příbuznými společenské tabu. Sice postaví Ameriku na kola a rozšíří pojem pásová výroba, americký průmyslník Henry Ford (1863–1947) má ve skříni nejednoho kostlivce.

Nejenže terorizuje dělníky a vlastní rodinu, za vzor si ho vezme si samotný Adolf Hitler (1889–1945). A Ford je na to náležitě pyšný!

Titul si můžete koupit zde ZDE