Více než 2 miliardy lidí po celém světě se v průběhu života dostanou do kontaktu s virem žloutenky typu B. Z toho asi 350 milionů zůstane chronicky nakažených a stanou se nositelem viru.

Onemocnění ve své chronické podobě přitom může mít fatální následky a zvyšuje riziko vzniku dalších nebezpečných nemocí. Jednu z účinných a bezpečných prevenci přitom představuje očkování.

Vážné onemocnění

Infekční hepatitida je obecný název označující zánět jater, který může způsobit několik typů virů. Málokterý typ ale představuje tak vážný globální problém, jako právě virus B. Ten může nakazit v podstatě kohokoliv.

„Chránění jsou pouze lidé, kteří jsou očkovaní, nebo hepatitidu B již jednou prodělali a jejich tělo má vytvořenou dostatečnou hladinu protilátek,“ říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař z Prahy.

V rozvojových zemích jsou nejohroženější především novorozenci a děti do 5 let. Ty se nejčastěji nakazí žloutenkou během porodu, nebo později od dalších nakažených dětí, a to při kontaktu s krví nebo jinými tělesnými tekutinami.

Ve vyspělých zemích pak nejrizikovější skupinu představují teenageři a mladí dospělí. Nakažení hepatitidou B je u nich spojeno především s užíváním drog při sdílení injekčních stříkaček nebo v souvislosti s větším množstvím sexuálních partnerů.

Nemocného žloutenkou nelze poznat

„Po nakažení virem hepatitidy B se příznaky rozvíjejí postupně a jsou různě závažné. Jedná se zejména o příznaky podobné běžné viróze – únavu, zvýšenou teplotu, bolest svalů a kloubů, případně zažívací potíže s průjmy, bolestmi břicha, nechutenstvím apod.

Dostavit se může i charakteristické žluté zbarvení kůže, není to ale pravidlem. Nemocného člověka tedy není možné vždy rozpoznat podle vzhledu,“ varuje MUDr. Michal Lazák.

Závažnost žloutenky typu B tkví především v možném přechodu do chronicity. Chronicky nemocný člověk se pak může stát celoživotním přenašečem této infekce a následky dlouhodobého onemocnění mohou být pro něj fatální.

Celosvětově stojí virus hepatitidy B za vznikem 60–80 % primárních nádorů jater, pozdním následkem může být i jaterní cirhóza. O přechodu do chronicity přitom rozhoduje celkový zdravotní stav nebo zralost imunitního systému v době nakažení virem.

Nejvíce jsou proto ohrožené právě děti mladší 5 let, starší osoby či osoby s oslabeným imunitním systémem.

Očkování je jednou z nejúčinnějších prevencí

Nespecifická prevence spočívá v ochraně před kontaktem s krví či jinými tělesnými tekutinami přenašečů. Ať už se jedná o nechráněný pohlavní styk, sdílení jehel a injekčních stříkaček u drogově závislých, nebo dokonce o sdílení hygienických potřeb.

Virus hepatitidy B totiž může přetrvávat infekční až týden na žiletkách, zubních kartáčcích či ve skvrnách od krve.

Účinné a bezpečné vakcíny proti žloutence B jsou dostupné více než 20 let. V České republice je od roku 2001 součástí kombinované hexavakcíny podávané v rámci povinného očkování dětí. Od té doby počet nemocných klesá.

Zatímco ještě v 90. letech se jednalo o několik tisíc případů ročně, v posledních letech je u nás hlášeno průměrně 80 akutních případů onemocnění za rok.

Očkování je efektivní jako preventivní opatření, vakcínu lze ale podat i krátce po kontaktu s infekčním materiálem, a onemocnění tak zabránit. Až 90 % všech úmrtí spojeným s tímto typem žloutenky je tedy možné předejít včasnou aplikací vakcíny.

(FOTO: Úvodní foto: rebcenter-moscow / pixabay, Foto 1, 2, 3, 4 a 5 – pixabay)