Historie

Nenáviděl Ludvík XIV. od dětství Paříž?

Nenáviděl Ludvík XIV. od dětství Paříž?

Odmalička mu všichni říkají, že je zástupcem Boha na Zemi. Není proto divu, že to Ludvíkovi XIV. stoupne do hlavy a má dojem absolutní svrchovanosti. Šlechtu i chudé poddané ždímá z posledních livrů, za které si staví honosné sídlo ve Versailles. Vybudoval je mimo Paříž kvůli traumatu z dětství?

Stavba Versailles spolkne přes 90 milionů livrů.

Ludvíkovi XIV. (1638–1715) jsou čtyři roky, když se formálně stává francouzským králem. Vládu za něj ale vykonává jeho matka-regentka Anna Rakouská (1601–1666) a velký vliv má i kardinál Jules Mazarin (1602–1661). Vlastního panování se kvůli tomu Ludvík málem nedočká. V roce 1648 totiž v zemi vypuká šlechtické povstání zvané fronda, namířené hlavně proti nenáviděnému kardinálovi, které rozpoutá pětiletou občanskou válku. Během ní dojde i k incidentu, který zásadně ovlivní Ludvíkův postoj k hlavnímu městu. Jednou se ozbrojenému davu podaří protlačit až do královského paláce v Paříži, kde se domáhá uvedení ke králi. Devítiletý panovník raději předstírá, že tvrdě spí.

Marnotratný Ludvík utrácí horentní částky.

Ministr ve vězení

Po Mazarinově smrti se Ludvík staví na vlastní nohy. Šlo by mu to líp, kdyby státní pokladna nebyla na pokraji krachu. Ministra financí Nicolase Fouqueta (1615–1680) proto šoupne do vězení a dohledem nad státní kasou pověří Jeana-Baptista Colberta (1619–1683), který razí politiku tzv. merkantilismu, tedy klade důraz na vývoz a omezení dovozu za účelem podpory domácího trhu. Současně také změní nastavení daní. Snaha nese sladké ovoce a francouzská ekonomika je na vzestupu. Zaslepený Ludvík ale začne opět rozhazovat.

Dohled nad státní kasou svěří Jeanovi-Baptistovi Colbertovi.

Vyhání protestanty

„Královský dvůr byl záměrně oslnivý a velkolepý, aby lid panovníka uctíval,“ domyslí si tehdejší myslitel Jacques-Bénigne Bossuet (1627–1704). Snaha se vzájemně oslňovat je však oboustranná. Je znám případ, kdy Ludvíkův kuchař Vatel (1631–1671) spáchal sebevraždu jenom proto, že se cítil zahanben, když na hostinu přivezli pozdě ryby. Ne každý je ale z Krále Slunce vedle. Když Ludvík v roce 1685 vydává Edikt z Fontainebleau, kterým ruší Edikt nantský o zárukách svobody vyznání pro francouzské protestanty (hugenoty), opustí zemi na 200 000 lidí.

Více z Historie

Vražda Filipa Makedonského: Měla v ní prsty jeho vlastní manželka?

Historie23.10.2020

Pád Konstantinopole: prach, trosky a ulice zbrocené krví

Historie20.10.2020

Odvážný Sókrates: Otec moudrosti na bitevním poli

Historie16.10.2020

Měla ošklivá káčátka zachránit Evropu?

Historie14.10.2020

Bitva u Poitiers: Triumf Černého prince

Historie13.10.2020

Bitva u Kresčaku: Těžká jízda proti lučištníkům

Historie2.10.2020

Bulharský poklad: Rilský monastýr vzdoroval Osmanům

Historie30.9.2020

PROJEKT FORTITUDE Kde udělal Hitler chybu?

Historie25.9.2020

Nenáviděl Ludvík XIV. od dětství Paříž?

Historie23.9.2020
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat