Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
(Ne)slavný let první kosmonautky Valentiny Těreškovové

Jméno první kosmonautky světa zná snad každý. I když byl její let dalším ze sovětských úspěchů v soupeření o dobytí vesmíru mezi SSSR a USA, ve skutečnosti moc slavně neprobíhal. Co všechno se během něj Těreškovové nepovedlo? A jak se vlastně chudá vesnická dívka dostala na oběžnou dráhu Země?

Dne 16. června 1963 se na oběžnou dráhu Země dostala první kosmická loď s ženou na palubě – Valentinou Těreškovovou. Ta se ale vůbec nehlásí. „Co se děje?“ ptal se Kamanin, když se loď opět dostala do oblasti rádiové slyšitelnosti.

Kosmonautka vůbec neodpovídala, až záběry z televizní kamery prozradily, že tvrdě spala. Probudila ji teprve spuštěná siréna. Unavený hlasem odpověděla, že usnula, protože byla strašně unavená.

Až později se ukázalo, že i u kosmonautů, kteří byli zkušenými vojenskými stíhacími piloty, došlo v kosmu ke snížení jejich výkonnosti o 40–50 %. Výkonnost nepříliš trénované Těreškovové byla jen 15 %.

Triumf sovětské kosmonautiky

Nikita Chruščov (1894–1971), první tajemník Komunistické strany Sovětského svazu, začal krátce po úspěšném letu Jurije Gagarina (1934–1968) do kosmu v roce 1961 plánovat další triumf sovětského vesmírného programu – chtěl do kosmu vyslat první ženu.

Úspěchů, kterých Sověti v kosmonautice dosáhli, totiž obratně využíval v mezinárodní politice a toužil Američanům uštědřit další ránu.

Myšlenku samotnou mu vnukl generál Nikolaj Kamanin (1908–1982), sovětský letec, který byl pověřen celkovým dohledem nad výcvikem kosmonautů.

Jak se žena z lidu dostala do vesmíru?

Oproti tomu hlavní konstruktér vesmírného programu, Sergej Koroljov (1907–1966), s vysláním ženy do kosmu nesouhlasil, tvrdil, že technika na to ještě není připravená. I tak přípravy započaly.

V prosinci 1961 výběr kandidátek pro let posvětil Ústřední výbor KSSS. Mezi sportovkyněmi, výsadkářkami a pilotkami bylo vytipováno asi 800 kandidátek. Mezi nimi i Valentina Těreškovová, prostá dívka se zálibou v létání a parašutismu.

Zrod kosmonautky

Těreškovová se narodila 6. března 1937 ve vesnici Maslennikovo v západním Rusku, asi 250 kilometrů severně od Moskvy, a to jako druhé ze tří dětí.

Její otec pracoval v kolchozu (kolektivním zemědělském družstvu) jako traktorista, matka coby šička v textilní továrně. Vzdělávací systém byl ve 30. letech na ruském venkově žalostný, Valentina tak do první třídy nastoupila až v 9 letech.

Situaci ještě zkomplikovala rusko-finská válka, která vypukla v roce 1940. Její otec musel narukovat do armády, dlouhou dobu však byl nezvěstný. Až mnohem později přišel dopis, že hrdinně padl za vlast.

Na vzdělání nejsou peníze

Z nízkého platu matky nemohla rodina bez hlavního živitele přežít, proto se přestěhovali k babičce do Jaroslavli. Valentina tam dokončila sedmou třídu základní školy, pak nastoupila jako šička do textilní továrny. Musela přispět do rodinného rozpočtu.

Osmou třídu si dodělávala ve večerní škole a její studijní výsledky nebyly nijak oslnivé. Snila však o jiném životě, o létání. Vstoupila do místního Komunistického svazu mládeže, tzv. Komsomolu, a stala se i členkou jaroslavlského aeroklubu. Díky kontaktům z Komsomolu se jí podařilo vystudovat i pilotáž.

Kruté testování odolnosti

Po posouzení zdravotního stavu a společenského postavení 800 vytipovaných kandidátek na dálku se výběr zúžil na 58 žen. Následovaly náročnější, již osobní zdravotní prohlídky a do dalšího kola postoupilo 23 žen. Ty musely podstoupit ještě mnohem náročnější testy, které měly prokázat jejich odolnost při vystavení vesmírným podmínkám – byly například uzavřeny do komory s teplotou 80 °C, kde měly provádět jednoduché úkony, nebo byly 20 sekund vystaveny přetížení až 10 G.

5 statečných

Těreškovová dosáhla v těchto testech nadprůměrných výsledků, nebyla však nejlepší. Ve skupině bylo několik žen, které si vedly lépe než ona. Okruh kandidátek se nadále zužoval, ženy musely absolvovat další zátěžové testy, psychotesty a vědomostní zkoušky.

Z těch úspěšných nakonec odborná komise vybrala pět pro kosmonautický výcvik. Vedle Těreškovové ještě Valentinu Ponomarjovovou, Irinu Solovjuvovovou, Žanu Jorkinovovou a Taťánu Kuznětsovovou.

Jejich školení započalo v dubnu 1962 ve výcvikovém středisku u podmoskevského letiště Čkalovskij.

Těreškovová donášela na kolegyni

V okamžiku, kdy Těreškovová a Ponomarjovová vycítily, že jsou hlavními kandidátkami na let, rozpoutala se mezi nimi prudká řevnivost. Během náročného výcviku se ale ukázalo, že Těreškovové činí problém dlouhodobá zátěž a že má sklon ke zkratkovitému jednání.

Ponomarjovová dosahovala mnohem lepších výsledků než ona. Generála Kamanina na ní ovšem rozčilovala její nedostatečná kázeň a morálka. Nejen že se chovala nadřazeně a neskromně, ale dokonce měla Těreškovové vyčítat, že ji zkazil Komsomol a partaj.

Jak se o tom šéf výcviku dozvěděl? Snadno – Těreškovová na kolegyni donášela.

Která bude první kosmonautkou?

O tom, že se uskuteční další společný let dvou lodí (stejně jako v létě 1962 s loděmi Vostok 3 a Vostok 4) bylo rozhodnuto až v dubnu 1963 s tím, že se ho zúčastní jeden muž a jedna žena. Konečná jména zazněla ale až 11. května.

Zatímco na nominaci kosmonauta Valerije Bykovského, coby posádky Vostoku 5, se členové Státní komise shodli bez problémů, ohledně volby ženy – kosmonautky, která současně poletí ve Vostoku 6, se vedly bouřlivé debaty.

Nakonec byla vybrána Těreškovová, jako náhradnice Solovjuvovová a druhá náhradnice Ponomarjovová.

Dělnický původ a otec hrdina

Důvodů, proč byla nakonec pro první let zvolena Valentina Těreškovová, bylo několik. Velice jí pomohl její kádrový profil. Pocházela z dělnické rodiny a její otec navíc hrdinně padl v boji.

Ona sama působila v Komsomolu, byla usměvavá a sebevědomá, nadto uvědomělá komunistka. Oproti tomu její největší sokyně Ponomarjovová odpromovala na prestižním Moskevském leteckém institutu a byla spíše vážnější. Navíc měla malé dítě a ráda si vyhodila z kopýtka.

Jeden problém za druhým

Startu obou raket však předcházely problémy. Lety se měly uskutečnit v rozmezí mezi 7. až 10. červnem. Ale do skutečné kabiny své lodi se mohla Těreškovová poprvé posadit až 8. června, do té doby trénovala jen s maketou. Zlobilo i počasí.

Kvůli silnému větru byla přeprava rakety Vostok 5 na rampu odložena ze 7. na 9. června. Let byl naplánovaný na 10. června, ale kvůli zvýšené sluneční aktivitě a erupcím na Slunci hrozilo, že v horních vrstvách atmosféry stoupne radiace.

Start byl opět odložen. Pak uhodila vedra, teplota ve stínu šplhala až ke 42 °C, a stále se čekalo.

Poletí vůbec Vostok 5?

Až 14. června vzlétl, s pětihodinovým zpožděním oproti předpokladu, do vesmíru Vostok 5 s Valerijem Bykovskim na palubě. Jeho startu totiž předcházely komplikace.

Nefungující rádiové spojení, kvůli zapomenuté šňůře pro uvolnění katapultovacího křesla se musel znovu otevřít vstupní otvor kabiny, a zejména zklamaly nefunkční gyroskopy, důležité pro navedení lodě na oběžnou dráhu.

Kvůli nim zřejmě raketa navedla Vostok 5 na nižší oběžnou dráhu, než bylo obvyklé, a tak Bykovskij nemohl v kosmu strávit plánovaných 8 dní, ale jen 4 dny, 23 hodin a 6 minut. I tak se jednalo v té době o nejdelší pobyt člověka ve vesmíru.

Těreškovová před startem

Start Vostoku 6 byl naplánován na 16. června 1963. Těreškovová se ráno za pomoci lékařů oblékla do skafandru, přes který navlékla oranžovou ochrannou kombinézu. Tvářila se přitom vážně.

Při loučení před raketou se sice snažila usmívat a žertovat, ale po schodech k výtahu startovací rampy stoupala ztěžka. Její tep se přitom pohyboval okolo 140 za minutu (normální je mezi 60 a 100).

Lékaři tomu nepřikládali důležitost, měli za to, že jde o důsledek předstartovní nervozity, se kterou se často potýkali i mužští kosmonauti. Na televizních monitorech působila Valentina klidně.

Start Vostoku 6

Navedení Vostoku 6 na oběžnou dráhu nedopadlo úplně dle očekávání, proto se například obě lodě po celou dobu letu k sobě přiblížily jen dvakrát, takže se nedalo hovořit o skupinovém letu.

Na první kosmonautku byl už během příprav vyvíjen tlak, že její let musí být jednoznačný úspěch. První vážnější problémy se ale objevily hned po navedení lodi na oběžnou dráhu. Těreškovová vůbec neodpovídala na výzvy z řídicího střediska.

Zákeřná kosmická nemoc

Dnes už je jasné, že se Těreškovová během letu potýkala s tzv. kosmickou nemocí, při které si tělo musí zvyknout na nevnímání gravitace. Projevuje se jako mořská nemoc, tedy nechutenstvím, zvracením a bolestí hlavy. Většinou odezní během několika dní.

Trpěli jí i předchozí sovětští kosmonauti, ale z obavy, že by byli vyloučeni z dalších kosmických letů, to nenahlásili. Těreškovová byla vyčerpaná.

Kromě nevolnosti, únavy a bolesti hlavy ji trápila nesnesitelná bolest holeně kvůli pevným šněrovacím botám skafandru, tlačila ji i helma a popruhy. Prosila o předčasné ukončení letu, plakala, ale nebylo jí to nic platné.

Ruční řízení nebyla schopna zvládnout

Její únava a vyčerpání, případně i stres a nedostatečný výcvik, zadělaly na další problém. Před návratem na Zemi bylo potřeba provést ruční orientaci lodě pro návrat.

Let sice řídila jednoduchá automatika, ale kosmonaut ji musel zvládnout i manuálně, kdyby technika selhala. Těreškovové se to ale nedařilo.

Když začínala být situace kritická, povolal generál Kamanin čtyři astronauty včetně Gagarina a nařídil jim, aby postup s Těreškovovu procvičili. Díky tomu jej úspěšně zvládla, což jí zvedlo sebevědomí a náladu. V řídicím středisku zavládl předčasný klid, že přistání půjde hladce.

Letěla by loď do kosmu?

Až v roce 2007 byla odhalena závažná chyba v nastavení automatiky Vostoku 6, která, pokud by zůstala neodhalena, nasměrovala by kabinu místo sestupu na vyšší eliptickou dráhu, z níž by se nikdy nemohla vrátit na Zemi, spíše by po několika letech shořela v atmosféře.

Těreškovová v později poskytnutých rozhovorech dokonce tvrdila, že na chybu přišla ona a nahlásila ji řídicímu středisku. Ve skutečnosti chybu v nastavení odhalilo středisko samo a nápravu zajistilo dálkovým povelem bez jakéhokoli zapojení kosmonautky.

Těreškovová opět mlčí

Ráno 19. června 1963 se ve Vostoku 6 dálkově zapnula automatika přistání. V řídicím středisku ale stoupala nervozita, Těreškovová se opět přestala ozývat a mlčela dlouhé hodiny. Zřejmě opět vysílením usnula, možná dokonce z psychického přepětí i omdlela.

Všechny zprávy o průběhu přistání předávala pouze palubní telemetrie. Na Těreškovovou však čekal ještě jeden kritický okamžik, a to katapultace z kabiny a přistání na padáku. Zvládne ho?

Málem smrtelné přistání

Postup katapultace vyžadoval, aby kosmonaut zaujal přesně určenou polohu hlavy a těla a bezpodmínečně ji udržel, jinak mu hrozilo vážné zranění.

Těreškovové se to zcela nepovedlo a úderem přilby o kraj kulatého vstupního otvoru, jehož průměr nepřesahoval jeden metr, si způsobila velké modřiny v obličeji.

Po vystřelení se oddělilo katapultovací křeslo a Valentina klesala na svém osobním padáku rychlostí 5 m/s. Chvíli to vypadalo, že spadne do jezera, nakonec ji ale vítr snesl na břeh. Vesničané z okolí jí pak pomohli dostat se ke kabině její kosmické lodi.

Lži o (ne)úspěšném letu

Také jí donesli jídlo – mléko, tvaroh, chléb, a dokonce i cibuli – do kterého se Těreškovová s chutí pustila. Vesničanům naopak rozdala své zásoby kosmického jídla. Od lékařů za to dostala značně vyhubováno.

Nejen proto, že nevěděli, jak na ni po třech dnech nevolností zapůsobí čerstvá strava, ale hlavně kvůli tomu, že nemohli zjistit, kolik toho při letu jedla.

I když tvrdila, že snědla aspoň 60 % zásob, přestože jí kosmické jídlo údajně nechutnalo, lékaři jí nevěřili.

Lhala i o původu svých modřin. O neúspěších během letu první ženy do kosmu, který trval 2 dny 22 hodin a 50 minut, mlžili i Sověti, pravda vyplynula na povrch až mnohem později. Prvenství jako ženě-kosmonautce ale Těreškovové nikdo upřít nemůže.

Sověti chtěli vysláním ženy do vesmíru Američanům uštědřit ránu. Těreštěnková musela podstoupit velmi drsný výcvik. Ohledně první kosmonautky se vedly bouřlivé debaty. Během letu trpěla kosmonautka kosmickou nemocí.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Kdo postavil jávský chrám Borobudur?
Byl vztyčen uprostřed džungle na ostrově Jáva, a to zhruba před 1200 lety. Kým, to dodnes zůstává záhadou. V době, kdy kamenný skvost Borobudur vznikl, zde totiž žila kultura, která i velké stavby pokrývala jen palmovými listy… Několik dlouhých staletí je Borobudur zcela zapomenutý a skrytý lidským očím. Chátrající kamenný kolos vyrve ze spárů bující […]
Premiér Kramář byl jako neřízená střela
Vznik Československa svede do společné vlády dvě osobnosti, které mají jinak jen velice málo společného.   Zatímco Edvard Beneš (1884–1948) představuje novou generaci politiků, o čtvrtstoletí starší Karel Kramář (1860–1937) je ostříleným diplomatem, který už za Rakouska-Uherska stál v čele mladočeské strany a byl poslancem vídeňského parlamentu. Po vzniku samostatného státu se právě on stává ministerským […]
Ohromila svět indiánská baletka?
Na indiány se v Americe zkraje 20. století lidé často dívají skrz prsty…Diváci, kteří nadšeně aplaudují ve vyprodaných sálech nejlepší baletce světa, ale nemají ani tušení, že jim právě tančí Ki He Kah Stah Tsa.   V rezervaci indiánského kmene Osagů v oklahomském městě Fairfax rodina Alexandera Josepha Tall Chiefa (1890–1959) něco znamená. Alexander vlastní téměř celé […]
Mlčenlivý strašil Španěly
Vůdce povstání a miláček národa stačí jen položit nohu na první stupeň schodiště svého paláce, když zazní tři rány z pistole. Vilém Oranžský, který sjednotil svou zemi proti španělské nadvládě, je na místě mrtev.   Ve druhé polovině 16. století úpí nizozemské provincie pod španělskou mocí. Král Filip II. Španělský (1527–1598) se je snaží proměnit v ortodoxně katolickou […]
Zajímavosti
Zabiják celebrit speedball: Zaručená vstupenka na onen svět
Je pátek, 5. března 1982, když do pokoje hotelu Chateau Marmont v Los Angeles vstupuje Bill Wallace. Hned na prahu ztuhne při pohledu na svého blízkého přítele, amerického komika Johna Belushiho, bezvládně ležícího na podlaze. Už mu není pomoci.   Příčinou smrti je drogový koktejl, kombinace heroinu a kokainu, slangově nazývaný speedball. Po komikově smrti […]
Chcete Nobelovku? Tak si jí kupte!
Švédský vědec a průmyslník Alfred Nobel by se asi hodně divil, jaký byznys s cenou, jejíž vznik ve své závěti inicioval, se v posledních letech rozjel. Už není jen pro vyvolené – pro „ty, kteří přinesou největší prospěch lidstvu“, jak si představoval. Pro její získání stačí občas jen dorazit na aukci s dostatečným obnosem peněz. […]
Monumentální Akšardham: Největší chrám světa?
Dokonale seřízené lasery vykreslují před zraky návštěvníků úchvatnou světelnou show. Trocha mlhy pro dotvoření atmosféry, k tomu něco na zub. Jde o jediné velkoformátové kino v celém hlavním městě Indie, Novém Dillí. Překvapivě nejsme nikde v zábavním parku, ale v hinduistické svatyni!   Žádné kovové „berličky“ a beton maximálně do základů. A ty musí být […]
Chcete být milionářem? Legendární soutěž stvoří boháče i podvodníky
Když soutěž dorazí v roce 2000 do Česka, je to velká sláva. Zájem o ní ale časem opadne. Na rozdíl od jiných zemí, včetně té, kde přijde na svět – Velké Británii. V ní běží dodnes.   Pánové David Briggs, Mike Whitehill a Steven Knight už společně několik soutěží vytvořili. Většinou jsou ale určené pro […]
Záhady a napětí
Krvelačný tvor z japonských legend: Zabil naráz 12 samurajů?
Tváře vesničanů jsou bledé a zračí se v nich děs. Na loži v jednom ze stavení totiž leží vážně zraněný samuraj, jehož sem přinesli jeho druhové. Napaden měl být záhadným tvorem, jehož nikdo nikdy předtím nespatřil. Ačkoli samurajům jen tak něco nenažene strach, vesničané si všimnou, že i oni jsou notně vyvedení z míry. Co na ně […]
Tajemství automatické kresby: Může být klíčem k našemu zdraví?
Existuje poměrně mnoho procedur, které mají člověku pomoci s psychickým i fyzickým zdravím a které se zároveň vymykají z hlavního medicínského proudu. Některé považují lékaři za vyloženě šarlatánské, u jiných připouštějí, že mohou mít určitý vliv a účinek. Kam patří trochu tajuplně znějící automatická kresba?   Představte si, že sedíte v pohodlném křesle a před sebou máte prázdný […]
Střelný prach i černá magie: Co všechno dokázal alchymista „Černý Berthold“?
Traduje se, že střelný prach vynalezli čínští alchymisté, když hledali elixír mládí. Neotáčejme se ale ani k evropským alchymistům zády. Je totiž pravděpodobné, že střelný prach byl souběžně objeven i v Evropě. Často je zmiňován Černý Berthold, záhadný alchymista z konce čtrnáctého století. Kdo to byl a proč si ho historie stále pamatuje?   Potemnělé sklepní místnosti vévodí […]
Nejtajemnější mayský vladař: Byl mimozemského původu?
Rozechvělý archeolog Alberto R. Lhuillier nevěří vlastním očím. Před sebou má sarkofág nejvýznamnějšího mayského vládce. Tím je legendární Pakal, jehož podobiznu je možné spatřit také na víku rakve. Podle dávných mayských životopisců neměl panovník lidský původ. Je možné, že pocházel z jiné galaxie?     Z vrcholku Chrámu nápisů se naskýtá jedinečný pohled na kdysi výstavní indiánskou […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Doktor Kittel: Severočeský Faust z Jizerských hor?
enigmaplus.cz
Doktor Kittel: Severočeský Faust z Jizerských hor?
V Libereckém kraji, nedaleko Jablonce nad Nisou, se nachází obec Pěnčín-Krásná. Právě zde pobýval věhlasný doktor Kittel, který je přirovnáván k legendárnímu doktoru Faustovi. Byl to bezesporu člověk,
Zůstala Krejčíková s dětmi na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Zůstala Krejčíková s dětmi na všechno sama?
O problémech ve vztahu herečky Anety Krejčíkové (32) s tělocvikářem Ondřejem Rančákem (39) se snad šušká od začátku, co jsou spolu. Hvězda seriálu Ulice totiž neměla být jedinou, pro kterou často a 
Konal se první orientační závod v Rakousku-Uhersku?
historyplus.cz
Konal se první orientační závod v Rakousku-Uhersku?
Sedm cyklistů se v prvním orientačním závodě světa pouští nazdařbůh do terénu jen s mapou a vírou ve své schopnosti. Zvítězí ale opravdu ten, který dokáže najít nejkratší možnou cestu k cíli? Orientační závody, během nichž dostane soutěžící mapu a musí překonat stanovenou trasu, se dnes konají v běhu, na kolech i na lyžích po celém světě. Za kolébku
Zemřel muž, který strávil 72 let v železných plicích
21stoleti.cz
Zemřel muž, který strávil 72 let v železných plicích
Než byla v roce 1955 vytvořena první vakcína, byla dětská obrna obávanou nemocí. V jejím důsledku mohlo u dětí dojít k ochrnutí dýchacích a polykacích svalů. V takovém případě se jejich jedinou nadějí
Rolky s medvědím česnekem
tisicereceptu.cz
Rolky s medvědím česnekem
Můžete využít i jiné čerstvé bylinky. Rolky jsou skvělé třeba s bazalkou nebo špenátem. Suroviny 3 hrnky hladké mouky 1 hrnek vlažné vody 3 lžičky cukru krystal ½ lžičky soli 1 vejce 3 lžíc
Benátská! s Impulsem oslaví svojí třetí dekádu třemi velkými S: Scooter, Suzi Quatro & Slade
epochanacestach.cz
Benátská! s Impulsem oslaví svojí třetí dekádu třemi velkými S: Scooter, Suzi Quatro & Slade
Poslední červencový víkend je pro milovníky hudby již neodmyslitelně spjatý s festivalem Benátská! s Impulsem. Ten se od svého vzniku, kdy měl pódium sestavené z lešení a aparaturu přivázanou ke stožárům veřejného osvětlení, etabloval mezi tuzemskou špičku. Letos slaví 30 let. Mezi gratulanty nebudou chybět ani zahraniční ikony Scooter, Suzi Quatro a Slade, kteří mají
Batikovaná trička jsou zase v módě. Jak si je vyrobit?
panidomu.cz
Batikovaná trička jsou zase v módě. Jak si je vyrobit?
Moderní vzor a ještě batikovaný. Jak si jej vyrobit? Triko nejprve vhodným způsobem poskládáte, sklady převážete provázkem, polijete textilními barvami a pak zafixujete. A to je celé. S příčným pruhem Pomůcky: provázek (gumičky), injekční stříkačka (nebo nosatá láhev), molitanový štětec, mikrotenový sáček, krejčovská křída barevná, zakrývací folie Pomocná chemie: krystalická soda, chlorový čistič, sirnatan sodný
Moderní obývací pokoj
rezidenceonline.cz
Moderní obývací pokoj
Text: Alena Müllerová Foto: Archiv firem
Utekla jsem sektě právě včas
skutecnepribehy.cz
Utekla jsem sektě právě včas
S Blankou jsem se seznámila hned první den na vysoké. Dali nás na koleji do jednoho pokoje a sedly jsme si kupodivu okamžitě. Ještě ten večer jsme vyrazily na pivo a náš pokoj jsem pokřtila nocí strávenou na záchodě. Brzy jsem pochopila, že Blanka není úplně šťastný člověk. Než nastoupila na univerzitu, žila s mámou, která hodně pracovala, hodně
Nový Mercedes-AMG GT 63 PRO 4MATIC+: více agility pro závodní tratě
iluxus.cz
Nový Mercedes-AMG GT 63 PRO 4MATIC+: více agility pro závodní tratě
Společnost Mercedes-AMG představila na automobilové slavnosti Goodwood Festival of Speed nejnovější přírůstek do rodiny supersportovních vozů AMG GT – nový Mercedes-AMG GT 63 PRO 4MATIC+. Novinka se z
Tajemství Mallorcy a Menorcy: Mají starověký telegraf?
epochaplus.cz
Tajemství Mallorcy a Menorcy: Mají starověký telegraf?
Doba bronzová a železná je v plném proudu a na dnes turisticky oblíbených ostrovech Mallorca a Menorca drží otěže moci společnost, kterou dnes nazýváme Talajotickou kulturou.   Zhruba mezi 1. a 2. tisíciletím před Kristem se pustí do budování talajotů, megalitických památek, o jejichž účelu se dnes můžeme jen dohadovat. Předcházejí jim takzvané tumuly, které
Jaký muž se k vám hodí?
nejsemsama.cz
Jaký muž se k vám hodí?
Nauka o číslech – numerologie – vám poradí, s kým stvoříte ideální pár. Stačí jen znát, kdy se muž, co vás zajímá, narodil. Pak porovnejte své životní číslo s jeho číslem, a hned budete mít jasno. Omystické povaze čísel psali do hliněných tabulek již staří Sumerové. Spojitost čísel s člověkem a lidským osudem je nabíledni, každý jsme se „někdy“ narodil. To