Jen 8 metrů měří nová robotická ponorka Proteus přezdívaná Predátor z hlubin. Mohla by ale úplně změnit způsob, jak probíhají boje pod mořskou hladinou. Podobných bezpilotních ponorek už vzniká více.

600 km na jeden zátah

Na ohromnou vojenskou zakázku si brousí zuby společnost Columbia Group, která vyvíjí bezpilotní ponorku Proteus. Dokáže plout rychlostí 10 km/h, na jedno natankování vodíkových palivových článků dokáže pod hladinou urazit vzdálenost 600 kilometrů.

Unese náklad až 1500 kg a má větší palebnou sílu než bezpilotní letoun Predator. Díky umělé inteligenci se může pohybovat mořem i sama.

Jak utajit výsadek

Podle viceprezidenta Columbia Group Rosse Lindmana může Proteus nést například miny nebo lehká torpéda do mělkých vod. Má také slušné předpoklady pro špionážní operace.

Proteus může mít na palubě 200 kg špionážního vybavení – tedy spoustu kamer a senzorů, s jejichž pomocí mohou vojenští analytici získávat ty nejcitlivější informace o nepříteli. Do ponorky se vejde i 7 příslušníků speciálních jednotek námořnictva.

Budoucnost válek? Bitvy robotů

Šéf amerických námořních operací admirál Gary Rougehead je přesvědčen, že budoucnost světových válek spočívá právě v masivním nasazení robotů a laserů. „Podvodní bezpilotní stroje mají navíc větší potenciál než robotická letadla,“ tvrdí admirál Rougehead.

Protože je voda pro navigaci, komunikaci i provádění útoků komplikovanější prostředí než vzduch, vývoj bezpilotních ponorek se podle admirála námořnictvu bohatě vyplatí.

Menší ponorky? Pouze pro špionáž

Existují ale i jiné varianty podmořských dronů. Malá autonomní ponorka Spray Glinder je dlouhá 213 cm, má průměr pouhých 20 cm. Na moři ale dokáže strávit až 6 měsíců, během kterých urazí více než 4800 kilometrů.

Problémem u takto malých ponorek ale zůstává jejich výkon. Jsou příliš drobné na provádění útoků a poberou jen málo špionážního vybavení. Nabízí se proto využít je jako sebevražedné stroje.