Nové technologie nepřinášejí jen pozitiva, mohou být také zdrojem negativních pocitů. Právě takové zazívá člověk, který trpí digitální úzkostí. Strach a nervozitu mu způsobuje vybitý nebo nefunkční mobil či nemožnost přihlásit se na sociální sítě.

Sociální sítě zdánlivě přinášejí samé výhody, člověk je neustále ve spojení se svými přáteli, má přístup k nejnovějším informacím a sám se může na venek prezentovat v tom nejlepším světle. I když to vypadá, že sociální sítě udělaly náš život lepší, opak je pravdou.

Na Facebooku  jsou aktivní téměř dvě miliardy lidí, obrovský počet uživatelů internetu se také připojuje ke Twitteru, Instagramu a dalším sociálním sítím. Jen na Facebooku lidé stráví průměrně 50 minut každý den. Ne všem ale tyto stránky přinášejí potěšení.

Z výsledků stále se rozšiřující řady psychologických výzkumů vyplývá, že ohromné procento uživatelů sociálních sítí zažívá v souvislosti s nimi nepříjemné pocity. Jen v České republice se tento problém týká asi 80% lidí do 35 let.

Pocity strachu a úzkosti při stáhnutí se z Facebooku nebo dalších podobných stránek, nebo nemožnost se přihlásit, se souhrnně označuje jako digitální úzkost.

Do definice tohoto psychického problému spadají i negativní pocity z dlouhodobého užívání sociálních sítí a neschopnost čas strávený na nich dostat pod kontrolu.

Nesrovnávejte se s profily na Facebooku

Důvodů, proč stále více lidí trpí digitální úzkostí, je hned několik. Jedním z nich je potřeba být neustále v obraze, která člověka nutí znovu a znovu se přihlašovat ke svému účtu, a zjišťovat, co kdo dělá a jak se při tom cítí.

Další příčinou nepříjemných pocitů v souvislosti se sociálními sítěmi je také konfrontování sebe sama s ostatními. Na Facebooku se ale každý pochopitelně prezentuje spíše pozitivně.

Dochází proto ke srovnání dvou odlišných věcí – vlastní celé osobnosti, včetně nedostatků a neúspěchů s pozitivně prezentovaným obrazem někoho jiného. I to může být silným zdrojem digitální úzkosti.

Problém spojovaný s nárůstem dostupnosti moderních technologií, se začne projevovat nejdříve narůstající nervozitou. Později mohou lidé zcela vynechávat kontakt s trojrozměrným světem, aby mohli „žít“ na sociální síti.

Digitální úzkost může vyvolat také pocity silné deprese a to zejména v případech, kdy člověk usoudí, že vlastní vzhled nebo úspěchy nedosahují ani průměru, uváděném na sociálních sítích.