Nové technologie nemají jen pozitiva. Mohou být také zdrojem negativních pocitů. Právě takové zažívá člověk, který trpí digitální úzkostí. Strach a nervozitu mu způsobuje vybitý nebo nefunkční mobil či nemožnost přihlásit se na sociální sítě.

Sociální sítě zdánlivě přinášejí samé výhody, člověk je neustále ve spojení se svými přáteli, má přístup k nejnovějším informacím a sám se může na venek prezentovat v tom nejlepším světle. I když to vypadá, že sociální sítě udělaly náš život lepším, opak je pravdou.

Na Facebooku  jsou aktivní téměř dvě miliardy lidí, obrovský počet uživatelů internetu se také připojuje ke Twitteru, Instagramu a dalším sociálním sítím. Jen na Facebooku lidé stráví průměrně 50 minut každý den.

Jenže z výsledků stále se rozšiřující řady psychologických výzkumů vyplývá, že ohromné procento uživatelů sociálních sítí zažívá v souvislosti s nimi nepříjemné pocity. Jen v České republice se tento problém týká asi 80 % lidí do 35 let.

Pocity strachu a úzkosti při stáhnutí se ze sociální sítě či nemožnost se do ní přihlásit, se souhrnně označuje jako digitální úzkost.

Do definice tohoto psychického problému spadají i negativní pocity z dlouhodobého užívání sociálních sítí a neschopnost čas strávený na nich dostat pod kontrolu.

Nesrovnávejte se s  Facebookem

Důvodů, proč stále více lidí trpí digitální úzkostí, je hned několik. Jedním z nich je potřeba být neustále v obraze, která člověka nutí znovu a znovu se přihlašovat ke svému účtu a zjišťovat, co kdo dělá a jak se při tom cítí.

Další příčinou je konfrontace sebe sama s ostatními. Na Facebooku se většina prezentuje spíše pozitivně. Dochází proto ke srovnání dvou odlišných věcí – vlastní celé osobnosti, včetně nedostatků a neúspěchů s pozitivně prezentovaným obrazem někoho jiného. I to může být silným zdrojem digitální úzkosti.

Problém spojovaný s nárůstem dostupnosti moderních technologií, se začne projevovat nejdříve narůstající nervozitou. Později mohou lidé zcela vynechávat kontakt s trojrozměrným světem, aby mohli „žít“ na sociální síti.

Digitální úzkost může vyvolat také pocity silné deprese a to zejména v případech, kdy člověk usoudí, že vlastní vzhled nebo úspěchy nedosahují ani průměru, uváděném na sociálních sítích.

Nebezpečí pro mladé!

Pokud na sobě člověk pozoruje známky digitální úzkosti a problém nezašel příliš daleko, je možné jej řešit bez účasti odborníka.

Jednoduchým receptem, jak se zbavit nepříjemných pocitů v souvislosti s užíváním sociálních sítí, je stanovení důvodů, proč se podobným stránkám vyhýbat.

Dobrým lékem je třeba klasická konverzace, při které lidé většinou zjistí, že problémy a pochybnosti trápí každého.

Může se však stát, že digitální úzkost zajde tak daleko, že je nutné situaci řešit s psychologem. Ohrožení silnou závislostí na sociálních sítích jsou hlavně mladí lidé. Ve věku 16–24 let je na Facebooku a dalších sociálních sítích registrováno 90 % populace.

Mladí lidé navíc snáze propadají závislostem a jsou i citlivější na konfrontaci s ostatními. Právě proto digitální úzkost ohrožuje nejvíce teenagery a mládež.