Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
O původu altruismu: Je evolučně mimo?

Chování člověka, který pomáhá ostatním, i když tím může škodit sám sobě, označujeme za altruistické. Sami od sebe „hodní“ ale nejsme. Dokazuje to i fakt, že za každých okolností altruisticky se chovajících lidí není z určitého důvodu mnoho.

V rámci rodin je altruistické chování běžné, zato spontánní vnitrodruhový altruismus se mezi nepříbuznými jedinci vyskytuje vzácně. Chybné je pak tvrzení, že to jedinec dělá „pro blaho druhu“.

Stačí se podívat na fenomén vraždění v rámci vlastního druhu, především mláďat, a idea o vznešeném smýšlení v rámci druhu se vytratí.

Kdy altruismus vzniká

Vysvětlení altruistického chování představovalo dlouhou dobu výzvu.

Nejdřív se mělo za to, že altruismus je otázkou skupinové selekce a že se fixoval v populacích právě skupinovým výběrem, kdy zvýhodňoval skupiny, ve kterých fungoval, na úkor skupin, kde scházel.

Po krátké pauze, kdy se v ideologii upřednostňoval spíše jedinec než populace, se k tomuto názoru evoluční biologové znovu vracejí s tvrzením, že skupinový výběr je zodpovědný za vznik altruistického chování alespoň v některých případech.

Vyšší tlak skupinové selekce se vyvíjel spolu s kooperativním chováním. Tuto selekci ovlivňují podmínky jako menší velikost skupin, omezená migrace a meziskupinové konflikty.

1. I přes možná vysvětlení původu altruismu se nedá jednoduše tvrdit, že je jen otázkou příbuzenské selekce a reciprocity.
1. I přes možná vysvětlení původu altruismu se nedá jednoduše tvrdit, že je jen otázkou příbuzenské selekce a reciprocity.

Je to v genech

Paralelně se objevila další teorie vzniku altruismu pomocí příbuzenské selekce. Podle Richarda Dawkinse rozhoduje o fixaci alely (konkrétní forma genu) v populaci nikoli výhodnost alely pro jedince, ale její zmnožení uvnitř genofondu populace.

Altruismus zde hraje roli rozšiřovací – nositel určité alely bude svým altruistickým chováním zvyšovat biologickou zdatnost jedinců nesoucích stejnou alelu (zpravidla příbuzných), a to na svůj vlastní úkor.

Dobrým příkladem je jev eusociality, kterou můžeme sledovat u mravenců, termitů, vos a včel. (V Brazílii tvoří až 30 % živočišné biomasy.)

Zvláštním typem altruismu je reciproční altruismus. Zahrnuje interakce mezi nepříbuznými jedinci, kteří navzájem očekávají pozdější oplátku tohoto chování.

Navíc se prokázalo, že si jedinci vedou pomyslnou evidenci o altruistickém chování druhých, aby měli přehled o tom, vůči komu mohou altruistické chování uplatňovat, a sledují, kdo tato nepsaná pravidla nedodržuje, aby jej mohli posléze potrestat.

2. Zoolog, biolog a etolog Richard Dawkins do středu zájmu neumístil jedince, ale gen.
2. Zoolog, biolog a etolog Richard Dawkins do středu zájmu neumístil jedince, ale gen.

Hra na ultimátum

S lidmi se z hlediska recipročního altruismu prováděly různé etologické výzkumy. V jednom typu takových výzkumů, nazývaných „Hra na ultimátum“ se dva aktéři, navrhovatel a respondent, dělí o určitou sumu peněz, a musejí se nějak domluvit.

Má to však háček – navrhovatel může nabídnout částku z celkové sumy svému respondentovi jen jednou. Respondent může nabídku odmítnout, či přijmout. Když nabídku nepřijme, ani jeden z nich nedostane nic.

Nejvýhodnější by pro nabízejícího bylo navrhnout minimální možnou částku, a i tak by se oběma účastníkům dohoda vyplatila. Realita je však taková, že se spíše podělí o přibližně 50 %.

První takové experimenty byly ovšem prováděny na studentech, což není reprezentativní skupina lidí (i přes různou národnost studentů), jestliže chceme srovnávat lidské společnosti jako takové.

Novější pokusy se tedy prováděly se skupinami různých etnik a výsledky se najednou velmi lišily. Výzkumu se účastnilo 12 etnik ze 4 kontinentů s ekonomickou a kulturní variabilitou. Procentuální nabídky částek se rozrůznily a ustálily se na 22 %.

Lidé v tradičních společnostech nabízejí méně a ve velkých společnostech se nabízí okolo 50 % kvůli vysokému podílu obchodu.

Proč být altruistou

Když živočich (i člověk) dělá něco pro dobro ostatních, často tak činí pro vlastní dobro, dobro svých genů, a tedy i rodiny.

Spontánní altruismus vůči nepříbuzným jedincům stejného druhu, jež nepřináší žádné výhody, se běžně nevyskytuje, a proto v lidské společnosti existují zákony.

Související články
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo […]
Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce. Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud jste […]
Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat. Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz