Dinosauři sice žili před desítkami miliony let, ale fascinují nás dodnes. Stále o nich víme jen málo informací, přesto si však již dokážeme představit, jak asi mohli tito tvorové žít. Kdo byl dravým lovcem? Jaký dinosaurus byl největší? Který byl nejchytřejší?

Po dinosaurech už zbyly pouhé zkamenělé kosti. Tito plazi vládli naší planetě po dobu neuvěřitelných 134 milionů let. První z nich se zřejmě objevili na superkontinentu Gondwana a postupně se vyvíjeli.

K tomu jim dopomáhalo tehdejší klima, kdy se zvyšovaly vlhkost i teplota. Proč vlastně vyhynuli, se zatím nepodařilo naprosto průkazně objasnit. Vědci se přiklánějí k variantě velké pandemie, která se rozšířila mezi východní Asií a Severní Amerikou.

Nejčastější teorie však hovoří o katastrofě způsobené dopadem gigantického asteroidu o průměru 10 kilometrů, ke kterému došlo zhruba před 65 miliony let.

NEJVĚTŠÍ – Amphicoelias fragillimus

Velikost: délka asi 60 metrů

Hmotnost: 120 tun

Objeven: 1877 – Oramel Lucas

Kdy žil: cca před 150 miliony let

Kde žil: pravděpodobně na území dnešního státu Colorado ve Spojených státech

Tento gigantický sauropodní dinosaurus žil v období svrchní jury, přibližně před 150 miliony lety. Amphicoelias mohl být popsán podle jediného, avšak dnes už ztraceného hřbetního obratle, který měřil na výšku mezi 2,4 až 2,7 metru.

Poprvé padl do rukou hledači fosilií Oramelu Lucasovi, který pracoval pro známého amerického paleontologa E. D. Copea na sedimentech souvrství Morrison. Existence jeho nálezu je dnes zpochybňována, neboť se dochoval pouhý nákres.

Samotný vzorek se navíc nacházel ve velmi špatném stavu. Podle vědecké studie udělal Cope při popisu chybu a napsal jiný rozměr dochované části obratle.

Větší, než se zdálo

Hrubý odhad jeho velikosti se pohybuje mezi 45 a 60 metry na délku, přičemž pouze jeho krk mohl měřit kolem 16 metrů a ocas 32 metrů. Přibližná hmotnost se udává okolo 120 tun. Jeho zadní končetiny byly velmi dlouhé a tenké.

A i když se dnes jeho velikost zpochybňuje, stále se řadí mezi největší živočichy všech dob. Obří kovová kostra tohoto dinosaura stojí v americkém městě Savannah.

NEJVYŠŠÍ – Sauroposeidon proteles

Velikost: 28–32 metrů

Hmotnost: okolo 50 tun

Výška: 17–18 metrů

Objeven: 1994 – Dr. Richard Ciffeli

Kdy žil: před 155–83 miliony lety

Kde žil: dnešní Oklahoma na území Spojených států

Nejvyšší dinosaurus žil v období spodní křídy na území dnešních Spojených států. Jeho velikost se udává na základě nalezených 1,3 metru dlouhých krčních obratlů.

Podle nich měřil asi 18 metrů, jiné odhady tipují až okolo 21 metrů, což by odpovídalo přibližně šestipatrovému panelovému domu.

Krční obratle našel v roce 1994 v kraji Atoka paleontolog Dr. Richard Ciffeli, přičemž je původně považoval za zkamenělé kmeny stromů. Svůj formální vědecký název získal tvor až v roce 2000.

Úctyhodná výška

Podle všeho byl přibližně o třetinu vyšší než brachiosaurus, na délku měřil mezi 28 až 32 metry a dosahoval hmotnosti okolo 50 až 60 tun. Jediné, co zůstává vědcům záhadou, je jakým způsobem fungoval jeho krevní oběh vzhledem k výšce.

Vzhledem k zavalitému tvaru těla měl poměrně malou hlavu a dlouhý, štíhlý krk. Díky tomu se mohl živit rostlinnou stravou v korunách stromů. Ocas byl poměrně krátký, ale velmi silný. Tento dinosaurus měl přední končetiny delší než zadní.

NEJVĚTŠÍ DRAVÝ – Spinosaurus aegyptiacus

Velikost: 16–18 metrů

Hmotnost: okolo 10 tun

Výška: 4,3–7 metrů

Objeven: 1912 – Richard Markgraf

Kdy žil: před 112–94 milionů lety

Kde žil: Severní Afrika

Kdysi byl pokládán za největšího dravého dinosaura Tyrannosaurus rex. Podle poslední studie z roku 2006 se jím však stal spinosaurus, který žil v Severní Africe v křídových obdobích albu a cermanu.

Jeho fosilie poprvé objevil rodák z Čech, rakouský amatérský paleontolog Richard Markgraf. Nejčastěji se jeho ostatky objevovaly v souvrství Kem Kem na území dnešního Maroka a Alžíru.

První nalezené fosilie se ztratily při válečném bombovém náletu na mnichovské muzeum v dubnu roku 1944.

Největší ze všech

I když se jednalo o dravce, předpokládá se, že žil převážně ve vodě a po souši se pohyboval zcela netypicky po všech čtyřech končetinách.

Podle všeho vážil nejtěžší exemplář až 19 tun. Odhady se odvíjejí podle nalezené lebky, která mohla být dlouhá až 2,4 metru. Tento živočich měl charakteristické dlouhé zádové výběžky obratlů, které tvořily trny o délce přesahující dva metry.

Podle některých sloužily jako jakési signalizační zařízení, které zastrašovalo ostatní predátory, a také jím možná byli přitahováni sexuální partneři. Na rozdíl o ostatních dravých dinosaurů měl kuželovité, do sebe zapadající zuby.

SÍLA STISKU ČELISTÍ – Tyrannosaurus rex

Velikost: 12–14 metrů

Hmotnost: okolo 6,5 tuny

Síla čelisti: 35 kN (30,3 tuny na cm2)

Objeven: 1892 – Edward Cope

Kdy žil: před 68–66 miliony lety

Kde žil: západ Spojených států amerických, Kanada, Mexiko

Tyrannosaurus rex patří zřejmě k tomu neslavnějšímu druhu dinosaurů. Jedná se o teropoda, který měřil na délku okolo 13 metrů a vážil asi 6,5 tuny.

Jednalo se o jednoho z největších masožravých dinosaurů a zároveň jednoho z největších suchozemských predátorů všech dob. Podle nedávných nálezů mohl tento rod dinosaura existovat již o několik milionů let dříve. Jejich předci mohli přijít do Severní Ameriky z východní Asie.

Velmi běžný predátor

Exemplář objevený v roce 1991 v kanadském Saskatchewanu měřil asi 13 metrů. Navzdory ohromné velikosti a síle představoval velmi početný druh dinosaura.

Přitom dominantní predátoři byli poměrně vzácní a nepřesahovali obvykle 10 % celkového počtu jedinců v dané populaci. Jeho dominantou se stala hlavně síla stisku čelisti, která byla vzhledem k mohutným úponům pro čelistní svalovinu zřejmě enormní.

Podle nejnovější studie z roku 2017 činila síla stisku necelých 35 kN, což odpovídá působení hmotnosti 3600 kg, a tlaku na korunkách zubů až o hodnotě 2974 MPa, tedy asi 30,3 tuny na čtvereční centimetr.

NEJMENŠÍ – Epidexipteryx hui

Velikost: 24–30 cm

Hmotnost: okolo 160 gramů

Objeven: 2008

Kdy žil: před 168–152 miliony lety

Kde žil: Čína

Epidexipteryx hui byl objeven celkem nedávno, v roce 2008, kdy se našla dobře zachovaná nekompletní kostra. Podle všeho měl tento microraptor na sobě jednoduché opeření, především dlouhá ocasní pera, která zřejmě sloužila k imponování partnerovi při páření. To by mohlo znamenat, že tito dinosauři měli vynikající barevné vidění.

Mini dinosaurus

Žil na území dnešní Číny na přelomu jury a křídy. Nejzajímavější na tomto dinosaurovi byly jeho zahnuté zuby, které směřovaly dopředu, aby mohl vytahovat larvy hmyzu ze stromů.

Podle fosilních nálezů měla kostra Epidexipteryxe na délku asi 25 cm a hmotnost kolem 164 gramů. Dnes se mu nejvíce podobají ptáci, kteří mají podobnou přední končetinu, ale také stehenní kost. Na rozdíl od nich však epideipteryx postrádal křídla a nemohl létat.

NEJRYCHLEJI BĚHAJÍCÍ – Ornithomimosauria

Velikost: 11 metrů

Hmotnost: okolo 6 tun

Objeven: 1976 – Rinchen Barsbolds

Kdy žil: před 75–70 miliony lety

Kde žil: Severní Amerika, Evropa, Asie

Jednalo se o tzv. pštrosí dinosaury, do kterých můžeme zařadit rod Gallimimus bullatus nebo Struthiomimus. Tito dinosauři žili v období křídy na území tehdejšího superkontinentu Laurasie.

Mezi typické znaky této skupiny patří malá hlava, dlouhý štíhlý krk a velmi silné nohy, které z nich dělaly rychlé běžce. I když měli na délku přibližně 11 metrů a hmotnost okolo 6 tun, dokázali vyvinout rychlost přes 60 km/hod.

Dva druhy

Gallimimus žil na území Mongolska, kde se našly tři téměř kompletní kostry na nalezišti Altan Úl v poušti Gobi. Měl poměrně dlouhý bezzubý zobák, dlouhý štíhlý krk a ohebný ocas.

Ve stejném období žil na území dnešní Kanady a USA Struthiomimus, který měl dlouhý tuhý ocas a neměl přední končetiny.

NEJCHYTŘEJŠÍ – Troodon formus

Velikost: 2,5 metru dlouhý, 1 metr vysoký

Hmotnost: okolo 35 kg

EQ: 6,5

Objeven: 1856

Kdy žil: před 77–74 miliony lety

Kde žil: Kanada, Spojené státy americké

Troodoni patřili mezi menší, vývojově vyspělé teropodní dinosaury. Jejich první fosilní zuby se našly na souvrství Judith River v Severní Americe a jde o nejstarší fosilie na americkém kontinentu.

Troodon měl protáhlou štíhlou lebku s malými, trojúhelníkovitými zuby. Charakteristický byl také dlouhý ocas, který byl vyztužen zkostnatělými šlachami.

Ptačí inteligence

Na svou velikost měl nejen poměrně velký mozek, ale také byl velmi inteligentní. Podle průzkumů dosahoval rekordního EQ (encefalizační kvocient), který měl hodnotu až 6,48. To lze srovnat s mozkovou kapacitou krokodýla.

Pro troodona byl charakteristický dlouhý ocas, který nebyl vyztužen zkostnatělými šlachami. Měl také chápavé přední končetiny, díky kterým zřejmě šplhal po stromech.

NEJVĚTŠÍ MOZKOVNA – Bambiraptor feinbergi

Velikost: asi 1,3 metru

Hmotnost: 5 kg

EQ: 12,5–13,8

Objeven: 1995 – Wes Linster

Kdy žil: před 75 miliony lety

Kde žil: Spojené státy americké

Jednalo se o malého dravého dinosaura, který žil přibližně před 75 miliony lety.

Jeho pozůstatky patří mezi nejlépe zachované vůbec, našlo se 95 % z kostry, kterou objevil teprve čtrnáctiletý chlapec Wes Linster v sedimentech geologického souvrství Two Medicine v Glacier National Park v Montaně.

Šlo však o fosilii nedospělého jedince, který měřil přibližně 90 cm a vážil 2 kg.

Neuvěřitelný mozek

Bambiraptor měl podle odhadů vědců vůbec největší mozek v poměru k velikosti těla ze všech známých dinosaurů. Jeho hodnota EQ se udává na 12,5 až 13,8. Mělo se tak jednat o velmi bystrého a agilního dravce, který žil zřejmě částečně na stromech. Díky dlouhým zadním končetinám mohl být také rychlým běžcem.

NEJDELŠÍ SPÁRY NA PŘEDNÍCH KONČETINÁCH  – Therizinosaurus cheloniformis

Velikost: 9–12 metrů

Hmotnost: 5 tun

Délka drápů: okolo 1 metru

Objeven: 1954 – Jevgenij Malejev

Kdy žil: před 71–68 miliony lety

Kde žil: Mongolsko

Jedná se největšího dnes známého terizinosaurida, kterého nalezl v roce 1954 ruský paleontolog Jevgenij Malejev v mongolské poušti Gobi. Jejich těla měla zavalitý tvar s malou hlavou a dlouhými krky a krátkými ocasy, i přesto se pohybovali po dvou končetinách. K tomu jim dopomáhaly mohutné zadní končetiny.

Dlouhé drápy

Tento dinosaurus měl dlouhé paže, o velikosti asi 2,5 až 3,5 metru, na kterých měl velké drápy. Ačkoliv dochovaná fosilní část měřila jen asi 70 cm, u živého zvířete mohly být s keratinovou vrstvou i přes jeden metr dlouhé.

Pravděpodobně je používal k obstarávání potravy a zároveň jako obranu před nepřáteli. Podle výzkumů to vypadá, že byl na částech těla opeřený.

NEJVĚTŠÍ VEJCE – Hypselosaurus

Velikost: 8–12 metrů

Hmotnost: okolo 10 tun

Velikost vejce: 30 cm na délku, 25,5 cm na šířku

Objeven: 1869 – Philippe Matheron

Kdy žil: před 70–66 miliony lety

Kde žil: Francie, Španělsko

Relativně malý sauropod, jenž měřil na délku asi 12 metrů a měl dlouhý krk i ocas. Na jeho velkém těle se zřejmě nacházely kostěné destičky, které pravděpodobně sloužily jako brnění proti predátorům.

První fosilie byly objeveny už v roce 1846 v lokalitě Rognac v jihofrancouzské Provenci a ve stejném roce badatelé našli i jeho vejce – první v historii paleontologie.

Formálně tohoto dinosaura popsal až geolog Philippe Matheron, včetně částečné stehenní kosti nebo páru ocasních obratlů. Jeho vejce byla kulatá a velká zhruba jako fotbalový míč.

Z vajíčka se pak vylíhl přibližně pětikilový jedinec, který postupně dorostl až do hmotnosti 10 tun.

NEJVYŠŠÍ POČET ZUBŮ – Nigersaurus taqueti

Velikost: 9 metrů

Hmotnost: okolo 2 tun

Počet zubů: V 50 řadách měl cca 500–600 zubů.

Objeven: 1976 – Phillip Taquet

Kdy žil: před 118–110 miliony lety

Kde žil: severní Afrika

Jednalo se o středně velkého dinosaura, který žil v oblasti dnešní jižní Sahary. Jeho fosilie byly poprvé objeveny až v 50. letech 20. století francouzskou expedicí, formálně ho popsal Phillip Taquet.

Jeho lebku pak popsal v roce 2005 Paul Seren. Po zkoumání CT skenem se ukázalo, že enormně široká tlama obsahovala okolo 500–600 zubů, které se neustále obnovovaly. Dinosaurův krk směřoval dolů, takže zřejmě spásal přízemní vegetaci.

Zajímavá lebka

Jeho lebka měla unikátní ultratenké, až skoro papírové stěny, celá kostra byla vysoce pneumatizovaná neboli naplněná vzduchovými prostory spojenými se vzduchovými vaky. Typické zuby měly tvar drobných semknutých lopatek.

Šířka tlamy připomínala rozšířený konec trubice vysavače. Zuby v dolní čelisti mohly být o 20–30 % menší než v horní čelisti.