Staří Řekové používají při praní prádla v městských prádelnách čpavek. Získávají ho z moči. Proto před každým takovým zařízením stojí připravené sudy pro zákazníky, kteří si do nich mohou bez výčitek ulevit…
„Pračka se zavře a dva lidé pravidelně pohybují pákou, a sice sem a tam, z pravé strany doleva.
Točení probíhá nepřetržitě přesně po dobu deseti minut,“ praví návod na použití jedné mechanické pračky.
Pokusy nahradit necky a valchy nějakým účinnějším zařízením se objevují již od konce 17. století. Jak už z výše citovaného návodu ale vyplývá, stále lidé musejí při praní prádla vynakládat poměrně dost síly a k uvedení praček do provozu je jich zapotřebí hned několik.
Sporný patent
Americký inženýr Alva John Fisher (1862–1947) přichází se strojem Thor, který je již poháněn elektřinou. Jeho prvenství v případě vynálezu první elektrické pračky bývá ale zpochybňováno. Údajně již dříve se v Americe objevil patent na podobné zařízení. Každopádně teprve Thor se nesmazatelně zapisuje do historie, i když nejde na odbyt tolik, jak by si Fisher přál.
Lidé jsou nedůvěřiví a stále ještě raději drhnou prádlo na valchách. V roce 1928 se v USA ale už prodává 913 000 kusů elektrických praček.
Jejich rozmach zbrzdí „velká hospodářská krize“.
Facebook
Twitter
RSS