Obrovský úspěch světového významu se podařil liberecké zoo. Jako prvním na světě se ji podařilo rozmnožit orla křiklavého pomocí inseminace mraženým spermatem.
Metoda uchovávání spermatu v tekutém dusíku je obecně používaná u lidí a hospodářských zvířat, výjimečně pak u ohrožených zvířat chovaných v lidské péči v zoologických zahradách (např. v případě nosorožců bílých v Safari Parku Dvůr nad Labem).
U ptáků je tento způsob rozmnožování velice složitý a odchovat mláďata se daří pouze zřídka.
Poprvé u orlů
Technika odchovu pomocí inseminace mraženým spermatem byla v ptačí říši úspěšně použita pouze u jeřábů a u několika zástupců ptačího řádu hrabavých, u dravců se provádí pouze pilotní studie mražení spermatu.
„Ptačí sperma je odlišné od savčího, a proto se musí používat jiné postupy. Dosud to není obecně používaná metoda. My techniku mražení spermatu ladíme už pátým rokem,“ vysvětluje zoolog Jan Hanel.
Na výzkumu liberecká zoo spolupracuje s chemikem Jiřím Mišíkem z Přírodovědné fakulty UK a se zkušeným inseminátorem hospodářských zvířat Miroslavem Šlechtou.
Všechna tři odchovaná ptáčata jsou potomci samce z volné přírody, který byl kvůli svému trvalému hendikepu (během růstu prodělal křivici a není schopen létat) přijat do záchranné stanice a od roku 2005 je chován v zoo v Liberci.
Naděje na záchranu druhu
Chovatelé se samcem dlouhodobě pracují a díky jejich trpělivé péči se jim podařilo naučit dravce dobrovolně dávat sperma. Sperma je následně využíváno k inseminaci orlích samic. „Oplodnit samice se nám ale dlouhodobě příliš nedaří.
Samec zpravidla dává sperma o měsíc dříve, než samice snáší vejce, a časově se tak v reprodukční aktivitě míjejí,“ říká Hanel. I to byl jeden z důvodů tohoto dlouholetého výzkumu.
„Jsem velice rád, že se nám úspěšná inseminace po našem mnohaletém úsilí vydařila.
Sperma mražené v tekutém dusíku při teplotě přibližně -200 °C je použitelné i mnoho desítek let, a tak můžeme uchovat určitou genetickou linii pro budoucí inseminace pro případ, kdy by se populace orlů křiklavých ocitla na hraně vyhubení. Pro záchranu druhu se tak jedná o přelomový okamžik,“ dodává Hanel.
