Když vyrostou, jsou doslova k sežrání. Po narození ale půvabem zrovna neoplývají. U kterých savců dojde k přeměně ošklivého káčátka v krásnou labuť?

Panda velká (Ailuropoda melanoleuca)

Počet mláďat: 1–2

Březost: 97–181

Věk dožití: 20 let (v zajetí až 30 let)

Domovina: Čína

Pandy velké patří mezi medvědy, i když některé vlastnosti sdílejí s mývaly. Jejich nejbližšími příbuznými jsou potom pandy červené (Ailurus fulgens). Ač jsou to šelmy, jejich strava je převážně rostlinná (bambus), nepohrdnou ale ani vejci a hmyzem. Při žvýkání se jim třesou uši.

Rozmnožování: Pandy dosahují sexuální zralosti ve věku mezi 4 a 8 lety a reprodukční schopnost si zachovávají až do 20 let věku. Od března do května probíhá u samice pandy tzv.

estrus neboli vlastní říje (v délce trvání 2–3 dnů), kdy může zabřeznout. Za normální se u pand považuje, když se jim mládě narodí jednou za dva roky. V polovině případů se jim narodí mláďata dvě, v přírodě však přežije pouze jedno z nich.

Matka si vybere to silnější a výhradně ho kojí, slabší tak zemře hlady. Protože samice neukládá tuky, není zřejmě schopna kojit dvě mláďata současně.

Péče o potomky: Mládě váží pouhých 90–130 gramů (1/800 váhy matky). Kojení vyžaduje 6–14x denně, přičemž jedno může trvat až 30 minut.

Matka potřebuje asi 4 hodiny během dne na to, aby se sama najedla, na tuto dobu bezbranné mládě opouští. Asi měsíc po narození už má mládě stejnou kresbu na kožichu jako dospělý jedinec, jeho srst je však velmi jemná, zhrubne až s věkem.

75–80 dní staré mládě se začíná plazit. Od půl roku se přikrmuje bambusem, i když ho matka kojí až do roku věku. V té době váží asi 45 kg. S matkou zůstává do svých asi 2 let.

Vombat obecný (Vombatus ursinus)

Počet mláďat: 1

Březost: 20–30 dni

Věk dožití: 15 let (v zajetí až 30 let)

Domovina: východní Austrálie a Tasmánie

Spí 16 hodin denně, aktivní jsou převážně v noci. Budují rozsáhlé komplexy spletitých chodeb. Mají velmi pomalý metabolismus, trávení jim trvá až tři týdny. Jejich trus má formu kostek, protože mají čtyřhranný řitní otvor a šetrně hospodaří s vodou. Za noc jich vytvoří 80–100, značkují si jimi svoje teritorium.

Rozmnožování: Vombati se páří v období australského jara (tj. během našeho podzimu). Ovšem pouze za velmi omezených podmínek – v letech, kdy je dostatečné množství srážek, které zajistí matce i dítěti potravu.

Říje trvá pouhých 12 hodin. Vombati jsou vačnatci, to znamená, že jejich samice nemají placentu a mláďata se tak rodí nedovyvinutá. Jejich další vývoj pokračuje ve vaku.

Vombatí mládě velké asi jako lentilka s váhou asi 2 g se narodí po cca 25 dnech březosti, a pak se přesune do dozadu obráceného vaku matky, kde se přichytí k mléčné bradavce a začne sát.

Péče o potomky: Struk v ústech malého vombata zduří, takže se ho není schopen pustit, dokud náležitě nevyroste. Takto stráví následujících 6 měsíců života.

Zajímavé je, že malí vačnatci mohou sát a dýchat naráz, nozdrami vdechovaný vzduch se jim totiž dostává přímo do plic. Po půl roce ve vaku jej mládě začne pomalu opouštět. V té době váží 3,5–6,5 kg.

Cca dalších 6 měsíců se do něj ale často vrací schovat, dokrmit a zahřát. Mládě je odstaveno zhruba ve 12 až 15 měsících věku, samostatným se stává asi v 18 měsících. Dospívá pak ve 3 letech.

Makak medvědí (Macaca arctoides)

Počet mláďat: 1

Březost: 177 dní

Věk dožití: až 30 let

Domovina: jihovýchodní Asie (Indie, Čína, Maynmar, Thajsko, Malajsie)

Makakové medvědí mají hnědou kožešinou pokryté tělo, vyjma obličeje, který je lysý a červený. Zásoby jídla si ukládají do lícních toreb. Žijí v tlupách až o 60 jedincích.

Rozmnožování: Samice dosahují pohlavní zralosti ve věku 4,5 roku a jsou schopny reprodukce do asi 17 let věku. Samci se mohou množit od 4 let, ale dospělé velikosti dorůstají až v 6 letech.

Samice uvolňuje vajíčko k oplodnění každých 30 dní, většina páření se u volně žijících jedinců odehrává v říjnu a listopadu. Jeho frekvence souvisí s postavením makaka v tlupě. Nejlépe jsou na tom dominantní samci, kteří si vybírají vhodné samice.

Ty ovšem věrností neoplývají. Když se nejvýše postavený samec nedívá, nemají jeho samice problém pářit se i s níže postavenými makaky.

Péče o potomky: Ve volné přírodě se samici narodí mládě zhruba co dva roky. Je bílé, tmavne až s věkem. Asi 9 měsíců ho matka kojí. O mládě se však nestará jen ona, ale i další členové tlupy.

Samice za to očekávají snížení agrese ze strany dominantní samice, samci tak činí z toho důvodů, že klidně mohou být jeho otcem. Matky dopřávají svým potomkům dostatek volnosti pro objevování okolí, vědí, že na ně vždy dohlíží někdo z tlupy. Po 18 měsících věku se mláďata postupně osamostatňují.

Hrabáč kapský (Orycteropus afer)

Počet mláďat: 1

Březost: 243 dní

Věk dožití: 18 let (v zajetí až 23 let)

Domovina: Afrika, jižně od Sahary

Hrabáči mají nahrbené tělo a protáhlou hlavu s dlouhýma ušima zakončenou rypákem podobným tomu prasečímu. Na předních končetinách mají silné drápy, kterými rozhrabávají mraveniště a termitiště. Za noc spořádá jeden hrabáč až 50 000 termitů, nabírá je dlouhým lepivým jazykem.

Rozmnožování: Na severní polokouli mají období říje od března do dubna, na jižní od října do prosince. Samci a samice si navzájem zanechávají pachové stopy. Březost trvá u hrabáčů asi 7 měsíců, jediné mládě se rodí v noře.

Je lysé a ač nemá zalepené oči, matku začne sledovat až ve druhém týdnu života. Tehdy začne spolu s ní vycházet i mimo noru. Malý hrabáč váží při narození asi 1,8 kg.

Péče o mláďata: Matka mládě první 3–4 měsíce výlučně kojí, poté mu jídelníček postupně obohacuje o mravence a termity. Asi v 6 měsících se mládě zcela osamostatní a přesune se do své vlastní nory.

Zajímavé je, že před spánkem si hrabáč zazdí vstup do svého doupěte, nechá si jen malý dýchací otvor, aby ho při odpočinku nevyrušili lev, lehvart či hyena. Pohlavní dospělosti dosáhne mládě ve dvou letech života.

Ježura australská (Tachyglossus aculeatus)

Počet mláďat: 1

Březost: 21–28 dní

Věk dožití: 45 let

Domovina: Austrálie, Tasmánie

Lepkavý jazyk ježury se může vysunout na délku téměř 180 mm, a to až 100x za minutu. Sbírá jím termity a mravence. Tělesná teplota ježury se pohybuje mezi 30–32 °C, může upadnout i do hibernace, pak má její tělo teplotu kolem 5 °C.

Rozmnožování: Spolu s ptakopysky jsou ježury jedinými savci, kteří se líhnou z vajec velkých jako lískový oříšek. Pohlavní zralosti dosahují ježury mezi 5. –12. rokem.

Námluvy probíhají od května do září, v závislosti na místě výskytu (např. v Tasmánii jen pár hodin po procitnutí z hibernace). Během nich samci (až 10) sledují volnou samici. Ježury obou pohlaví v tomto období vydávají silný zápach.

Páří se břichy k sobě (samice jen jednou za sezónu), přičemž každé spojení je úspěšné a vznikne při něm jedno vejce.

Péče o potomka: Březost trvá 21–28 dní, během kterých samice vyhrabe noru. Následně si jedno hladké a kožnaté vejce o průměru 13–17 mm vloží do vaku na břiše s o 2 °C vyšší teplotou než okolí, který se jí v období březosti vytvoří.

Po 10 dnech se vylíhne mládě (1,5 cm dlouhé s váhou cca 0,3 g), a to díky vaječnému zoubku, kterým prorazí skořápku. Poté se mu vytvoří mléčný zoubek, pomocí kterého může sát mléko. Matka totiž nemá bradavky, ale tzv.

mléčná pole, na kterých vypotí narůžovělé mléko. Ve věku kolem 2–3 měsíců bývají malé ježury vypuzeny z vaku, začínají jim totiž růst ostny. Laktace trvá 200 dnů, pak se osamostatňují.

Ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis)

Počet mláďat: 1

Březost: 5 měsíců

Věk dožití: v zajetí až 23 let

Domovina: Madagaskar

80 % noci stráví hledáním potravy, ve dne se vyhýbají světlu a spí v hnízdě 15 m nad zemí. Poklepávají prsty na kůru stromů podobně jako datel a citlivým sluchem naslouchají pohybu hmyzu. Mají dlouhé prsty na předních končetinách, opatřené drápy.

Zvláštní je jejich prostřední prst, který je tenký a asi o třetinu delší než ostatní. Ksukol ho používá k čištění srsti, opatřování potravy i při pití.

Rozmnožování: Tyto noční poloopice (řadí se mezi lemury) žijí samotářsky, samci a samice se setkávají pouze při pastvě a v době námluv. Samice mají trvalou ovogenezi, tj. vajíčka produkují průběžně.

Po 5 měsících březosti porodí samice zpravidla jedno mládě na měkkou výstelku hnízda. Má dvojici mléčných bradavek v oblasti třísel, které jí umožňují kojení.

Péče o potomka: Mládě dostává mateřské mléko asi 7 měsíců, už během nich ale doprovází matku na noční výpravy za potravou. Při nich sedí na jejím hřbetě jako jezdec na koni a přidržuje se jejích dlouhých chlupů.

S matkou zůstává asi dva roky, než dospěje. Postupně přechází na běžnou stravu, tj. larvy hmyzu, nektar, sladké plody a ptačí vejce.