Historie

Osudové střetnutí na Vítkově: Prohra kališníků se zdála neodvratitelná!

Osudové střetnutí na Vítkově: Prohra kališníků se zdála neodvratitelná!

Pomalu se smráká. Husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova si při pohledu z Vítkova může blahořečit. Byl to totiž on, kdo před pár dny rozhodl o nutnosti vrch opevnit. „Hned vedle šibenice nechal postavit dva sruby, které byly obehnány třemi příkopy a hliněnou zdí,“ informuje nás historik Libor Vykoupil. Strmý kopec se záhy stane jediným místem, kudy mohou do metropole proudit zásoby. V červenci roku 1420 totiž k Praze přirazí 50 000 křižáků vedených Zikmundem Lucemburským, kteří město oblehnou. Římský král má naspěch a proto k vrchu ihned vyšle 7000 rakouských a míšeňských jezdců.

Ačkoli Jan Žižka patří k nejznámějším postavám české historie, spolehlivé informace o něm máme pouze z posledních šesti let života.

Nemají šípy

S obránci Vítkova to vypadá špatně. 14. července 1420 krátce před západem slunce zavelí Heinrich z Isenburgu do útoku. Jezdcům sice trvá, než se vydrápou na vrchol kopce, nakonec se jim to ale daří. Záhy se navíc dostanou přes příkopy a blíží se k srubům. 26 husitů a 3 ženy, kteří vrch hájí, se ocitá v nezáviděníhodné situaci. Nemají šípy ani prach do houfnic a tak po nepřátelích metají kameny. Křižáci si ale neohroženě razí cestu do dřevěných pevností. Dokonce už dorážejí na husitského hejtmana. „I Žižka přišed tam byl by zabit, kdyby ho jeho lidé nebyli cepy vyrvali z rukou nepřátel,“ píše historik Vavřinec z Březové.

Vítkov byl ve skutečnosti zprvu bráněn ani ne třicítkou lidí. Přesto byli úspěšní.

Spadnou ze skály

Křižáckého vojska se zmocňuje panika. Na jižní straně Vítkova se totiž zničehonic vynoří kněz s tyčí, na níž je zavěšená schrána se svátostí oltářní. Za ním za hlasitého zpěvu mašíruje padesát střelců, oddíl cepníků a po zuby ozbrojení sedláci. Husitští hejtmani bránící metropoli si totiž povšimnou kritické situace na Vítkově a pošlou na vrch oddíl vojáků. Ten křižáky dokonale překvapí a zatlačí k příkrému severnímu srázu. „Velmi rychle prchali, chtějíce jeden druhého v běhu předstihnouti. A za toho útoku nemohouce se udržeti, mnozí se zřítili z vysoké skály a zlámali si vaz,“ přibližuje nám další dění Vavřinec z Březové. Nečekaný obrat je dokonán. Zikmund je prohrou tak konsternovaný, že záhy od Prahy odtáhne.

Křižáci byli zatlačeni až ke srázu, mnoho z nich spadlo dolů a zlámalo si vaz.
(Foto: wikipedia.org, shutterstock.com)
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

Nemilosrdný Vilém Dobyvatel: Nepřátele zajal a zabavil jim majetek!

Historie13.12.2019

Vylepšení zámků motivovala velká loupež

Historie11.12.2019

Španělé vyhnali muslimy po dobrém

Historie6.12.2019

Proces s Andrew Johnsonem: K jeho odsouzení chyběl jen jediný hlas!

Historie4.12.2019

Španělská inkvizice: Nechal Ferdinand Aragonský škvařit Židům chodidla?

Historie29.11.2019

Honil Platon studenty na přednášky pískáním?

Historie27.11.2019

Pyrrhovo vítězství: Padlo u Borodina za jediný den 70 generálů?

Historie22.11.2019

Zimní palác: Přepychové carské sídlo, špitál i muzeum

Historie20.11.2019

Nemravný valčík – Slavný tanec nadzvedával ze židle i ruskou carevnu!

Historie15.11.2019

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies