Na sklonku 16. století má Benátská republika nepřítele doslova za dveřmi. Turci okupují podstatnou část Balkánu a vážně hrozí, že s dosavadním dobytým územím se jen tak nespokojí. Benátčané musejí jednat. Rozhodnou se pro stavbu nové pevnosti Palmanova.
V Itálii tou dobou vrcholí renesance. Jednou z jejích myšlenek je i vznik tzv. ideálního města, jak ho ve své Utopii nastínil anglický politik a filozof Thomas More (1478–1535).
Řada architektů se ho pokouší načrtnout a z jejich skic nakonec vyjdou stavitelé Palmanovy, která se nachází něco přes 100 kilometrů od Benátek, u dnešních italsko-slovinských hranic.
Musí se však jednat o pevnost, takže i když se renesanční umělci vesměs shodují, že pro ideální město je nejvhodnější šachovnicové uspořádání, Palmanova dostane tvar devíticípé hvězdy.
Staví se natřikrát
Začíná se stavět 7. října 1593, symbolicky v den výročí slavné námořní bitvy u Lepanta (1571), v níž Svatá liga, hojně podporovaná právě italskými městskými státy, uštědřila Turkům tvrdou porážku.
První obranná linie pevnosti v délce sedmi kilometrů roste 30 let, druhá přibude v letech 1658–1690, třetí až na počátku 19. století, když Palmanovu drží Napoleonovi vojáci.
Ve všech případech byl původní tvar hvězdy respektován, a tak si ho město uchovalo do dnešních dní, díky čemuž se v roce 2017 dostalo i na prestižní seznam UNESCO.
Život podle pravítka
Ve středu hvězdy se nachází velké náměstí s dómem, z něhož paprskovitě vybíhají hlavní ulice. Vše je do detailu promyšlené, geometricky přesné, vše má ve městě svůj účel a renesanční myslitelé věří, že na takovém místě se bude lidem žít prostě skvěle.
Paradoxně se do ideálního města, které bylo rozplánováno do poslední cihly, v jeho počátcích obyvatelé zrovna nehrnou.
„V roce 1622 Benátská republika musela omilostnit některé ze svých vězňů pod podmínkou, že Palmanovu osídlí,“ dodává současný americký historik Edward Wallace Muir Jr.
(Zdroj: HISTORY revue)
