Obyvatelé jednoho z nejpůvabnějších městeček Baskicka vzhlédnou k obloze. Výraz překvapení rychle střídá čirá hrůza. Z hrdel se jim vydere zoufalý křik. Nebe pokryjí letadla! Bomby, které za okamžik vypustí na město, za sebou nechají jen utrpení a smrt.
Letadla Legie Condor německé Luftwaffe a italského Legionářského letectva rozpoutají v dubnu 1937 během španělské občanské války hotové peklo. Nekonečné tři hodiny se na poklidné město Guernica na severu Španělska snáší jedna puma za druhou. Bombardování nepřežije podle baskické vlády 1654 civilistů a tři čtvrtiny města promění v doutnající sutiny. Novější odhady hovoří zhruba o 1000 obětech.
Nacisté a jejich italští spojenci, podporující generála Francisca Franca (1892–1975) proti druhé španělské republice, si vybrali Guernicu jako cíl svého útoku snad proto, že se stala symbolem odporu republikánských Basků.
O dva dny později vybombardované město obsazují frankisté.
Masakr na plátně
Evropa je bombardováním civilistů otřesena. Šokující zpráva o osudu Guernicy zasáhne i španělského malíře Pabla Picassa (1881–1973). Popadne svůj štětec a na skoro osm metrů široké a tři a půl metru vysoké plátno během pěti týdnů zachytí svůj hněv i zármutek. „Válka ve Španělsku je válkou reakce proti lidem, proti svobodě,“ prohlašuje.
Na hotovém obraze, nazvaném prostě Guernica, proto postavy v černé, bílé a v odstínech šedé barvy mají otevřená ústa. Zřejmě křičí a celkovým svým vzezřením vyjadřují rozhořčení nad válečným běsněním. Výsledná malba vejde do dějin jako jedno z nejhodnotnějších a pravděpodobně i nejznámějších děl 20.
století.
Facebook
Twitter
RSS