Námořnickému řemeslu se naučil během pobytu na Maltě. V roce 1774 rodilý Ital Alessandro Malaspina vstupuje do španělských služeb.

Je šikovný, v kariérním žebříčku rychle stoupá vzhůru. Alessandro Malaspina (1754–1810) se zúčastní mnoha bitev a v letech 1786–1788 úspěšně obepluje svět.

Krátce po návratu dostává za úkol podrobně zmapovat španělské državy v Jižní Americe a Tichomoří.

Český opozdilec

Poskytli mu dvě lodě. Koncem července 1789 Malaspina opouští španělský Cádiz. Přetne Atlantik a zakotví v Montevideu (v dnešní Uruguayi).

Následuje zastávka na Falklandských ostrovech, načež obě lodě proplují do Tichého oceánu a podél Jižní Ameriky míří na sever do Valparaísa (v dnešním Chile), kde se Malaspina setkává s Tadeášem Haenkem (1761–1816).

Rodák z Chřibské u Děčína se k němu měl připojit už ve Španělsku, jenže na cestě z Českého království se opozdil. Expedici nedostihl ani v Montevideu, a tak se rozhodl, že jí „nadběhne“.

„Trochu složitě a nebezpečně se vydal zkratkou – zatím neprozkoumanou cestou napříč kontinentem,“ vypráví současný publicista Libor Vykoupil.

Křižuje Pacifik

Dál plují společně. V únoru 1791 výprava zakotví v Acapulcu v Novém Španělsku (dnešní Mexiko). Poté podél Severní Ameriky zamíří k Aljašce a zmapuje kus zdejšího pobřeží.

Na podzim 1791 se Malaspina vrací do Acapulca, odkud vypluje napříč Pacifikem na Filipíny.

V roce 1793 se obě lodě objevují v peruánském Callau, kde se Haenke s výpravou rozloučí. Malaspina propluje zpátky do Atlantiku a v září 1794 svou pětiletou výpravu zakončí opět v Cádizu.

Vše mu seberou

Přivezl spoustu vědeckých vzorků i nové mapy amerického pobřeží. Také sepsal návrh, jak zlepšit neutěšené poměry ve španělských koloniích. Bohužel s tímto návrhem Malaspina tvrdě narazí.

V Madridu totiž panují obavy, že i Španělsko zachvátí revoluce, jak se to roku 1789 stalo v sousední Francii.

Malaspina se uznání za svou pětiletou plavbu nedočká, jak líčí Vykoupil: „Byl obviněn z revoluční činnosti a spiknutí proti králi.

Byl uvězněn a jeho zápisky zmizely za zdmi královského archivu!“ Na svobodu se dostává až koncem roku 1802. Je ale vyhoštěn a zápisky a další „poklady“ z jeho objevné plavby mu nikdo nevrátí.

(Zdroj: HISTORY revue)