Rozpětí jeho nohou může dosáhnout až čtyř metrů. Rozvážně pochoduje po mořském dně. Pravděpodobně si ale klepetem osobně nepotřesete: žije v hloubce od 50 do 600 metrů! Račte se seznámit alespoň na dálku: velekrab japonský.

Velekrabovi můžeme směle závidět. Dožívá se běžně přes 100 let. A ani na zemi není – obzvlášť v porovnání s lidmi a dokonce i savci – žádným nováčkem. Kořeny jeho druhu sahají dokonce až do prvohor.

Kraby nerozhodí globální katastrofy, doby ledové, ani zpomalení zemské rotace. Co vlastně vnímají?

Vždyť nic necítí…

„Žádný mozek, žádná bolest,“ prosazuje ještě v roce 2005 Michael B. Loughlin, biolog z Univerzity v Maine. Za pravdu mu dává i studie kolegů z Norska. Mozkovna korýšů skutečně nefunguje tak komplexně, jako ta u savců.

Dnešní výzkumy jsou ale jinde. V jejich čele stojí zejména biolog Robert Elwood z Queen’s University v Belfastu. Kraby počastuje elektrickým výbojem a zjistí, že rozhodně nejsou neteční.

Vybere si jednoho ze zhruba 500 druhů poustevníčků, kteří si za útočiště vybírají ulity po jiných živočiších. Tito mrňouskové po elektrické nadílce opustí své bezpečné útočiště a raději se vydají všanc predátorům než si zážitek zopakovat.

Podobně dopadnou i jejich blízcí příbuzní, krabi pobřežní. Nakonec je rozprášen i mýtus o tom, že ulomené klepeto sice krabovi chybí, ale nejde o bolestný zážitek.

Elwood nebude jediným biologem, který vypozoruje, že si zraněné místo krabi (stejně jako třeba humři a krevety) snaží ošetřit a neustále si na něj „sahají“.

Vždyť to doroste…

Najdete je ve všech světových mořích, ale obývají i sladkou vodu a souš – hlavně v tropech. Rádi si pochutnají na řasách, ale jinak slupnou kdeco. Měkkýše, jiné korýše, houby, červi… A naopak, krabi platí na lidském jídelníčku za vyhlášenou delikatesu.

A zdravou. Na 100 gramů krabího masa připadá jen 92 kalorií a vysoký obsah vitamínů, hořčíku i železa. Dlouhá desetiletí se navíc má za to, že jde o nejlepší obnovitelný zdroj potravy: vždyť krabům klepeta, ze kterých je nejvíc masa, zase dorostou!

Nové výzkumy bohužel ukazují, že kromě faktoru bolesti je ve hře i v podstatě zfalšovaná studie. Jaká je tedy pravda o dorůstání klepet?

Zubatá pod hladinou

Pokud kraby chováte a přijdou o klepeta, pak jim do pár let skutečně dorostou. Ale… tady je z většiny řeč o krabech žijících v moři. A ty původní výzkum tak nějak tiše vynechává.

Klepeta by bezesporu dorostla i jim, ale již roku 2010 floridská studie ukazuje, že volně žijící krab bez klepet představuje snadný cíl predátorů, neobstojí v soubojích s konkurenty a ani se nedostane k většině běžné stravy.

Záleží také, jakým způsobem a v kterém místě je klepeto ulomeno. V případě drastického zacházejí, uhyne vzápětí až 47 % korýšů hozených zpět do moře! Do druhého dne pak může uhynout ještě 76 % přeživších.