„Hurá! Teď usednu na trůn já!“ zaraduje se desetiletý Alfons. Před pár hodinami zemřel jeho starší bratr a následník trůnu Teodósio. Na smutek a slzy Alfons vůbec nepomyslí, místo toho se mu po tváři rozlévá blažený úsměv. I proto si později vyslouží přezdívku „usmívající se pitomec“.

Alfons (1643–1683) to nemá v hlavě v pořádku. Když mu byly tři roky, prodělal mozkovou obrnu. Ochrnul na pravou část těla a nemoc se podepsala i na jeho psychice. Rád týrá zvířata a kamarádí se s výrostky z pouličních gangů.

V roce 1656, po smrti svého otce Jana IV. (1604–1656), je přesto prohlášen jako Alfons VI. novým portugalským králem právě on. Dokud nedosáhne plnoletosti, vládnout za něj bude jako regentka jeho matka Luisa de Guzmán (1613–1666).

Dospívající Alfons se chová jako neřízená střela. Po klášterech nahání jeptišky a dělá jim nemravné návrhy.

Vodí ho jako loutku

Slabomyslnosti mladého krále využívá hrabě de Castelo-Melhor (1636–1720) a poštve ho proti jeho matce. V roce 1662 ji Alfons posílá do kláštera a sám se ujímá vlády.

Ve skutečnosti však dělá jen to, co si přeje de Castelo-Melhor a jeho kumpáni. „Musíme ho oženit!“ rozhodne část dvořanů, která hodlá Alfonsovu špatnou pověst ještě napravit.

Volba padá na Marii Františku Isabelu Savojskou (1646–1683), vzdálenou příbuznou francouzského vládce Ludvíka XIV. (1638–1715). Mladá dívka prožije po příjezdu do Portugalska obrovský šok.

Když uvidí vedle omezeného krále jeho mladšího a okouzlujícího bratra Petra (1648–1706), nejraději by utekla zpátky do Francie. Couvnout však nemůže a v srpnu 1666 se za Alfonse provdá.

Jsem impotent!

Brzy po svatbě královna připraví se švagrem Petrem plán, jak se manžela zbaví. V listopadu 1667 Marie opouští Lisabon a uchýlí se do jednoho z blízkých klášterů. Údajně kvůli tomu, že její manželství dosud nebylo naplněno. Proto hodlá odcestovat do Francie.

Alfons se ji marně snaží přinutit k návratu. Neví si rady a nechává se bratrem zatlačit do kouta. Podepíše souhlas s abdikací a stejně tak neváhá odpřisáhnout, že je impotentní. Kvůli tomu církev jeho manželství anuluje.

Marie se tak může v dubnu 1668 provdat za Petra, který se chopí moci jako regent.