Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Potpourri: Květinový záhon v misce

Krásu a vůni květin si už naši předkové chtějí přenést do svých domovů a zachovat ji co nejdéle. A tak vymyslí proceduru, která jim v tom má pomoci.

Na lenošce se rozkošnicky usmívá krásná Madame de Pompadour (1721–1764). Francouzský král Ludvík XV. (1710–1774) rozepne masivní knoflíky kabátce a zhluboka se nadechne. Místností se line jemná, smyslná vůně.

Zrak mu padne na další úžasné kousky z porcelánky Sèvres sídlící nedaleko Paříže. Bez jeho milenky by tento dnes již světoznámý podnik ani neexistoval.

Vázy ve formě velkolepých stěžňových lodí patří do dvanáctidílné kolekce a jsou vyrobeny pro uchování voňavého pokladu sušených vonných rostlin a koření. Do dnešních dní se jich dochová deset.

Na francouzském dvoře zkrátka tyto plněné nádoby pro potěchu čichu zvané potpourri, nebo též pot-pourri, nesmí chybět.

Dnešní potpourri vypadá krásně. Ale mnohdy obsahuje uměle barvené příměsi a jeho vůně mívá syntetický původ.
Dnešní potpourri vypadá krásně. Ale mnohdy obsahuje uměle barvené příměsi a jeho vůně mívá syntetický původ.

Středověký parfém

Starověké civilizace používají potpourri v chrámech, domech, svatyních i hrobkách. Někdy se zkrátka jen rozsype po podlaze. Ve středověku slouží hlavně k provonění hradních komnat.

Aby byla vůně intenzivnější, květiny se začínají míchat s vonnými bylinkami, polévají alkoholickými nápoji a nechávají odstát. Proces vytvoří štiplavou, ale příjemnou vůni.

Tato macerovaná směs se v té době ukládá do ozdobných mističek, které se poté pokryjí bohatým květinovým aranžmá.

Svazky nemacerovaných sušených bylin a květin se také věší na vhodná místa, aby odháněly hmyz a zlé duchy a rozjasňovaly spoře osvětlené, ponuré místnosti.

Ženy si do oblečení schovávají malé sáčky naplněné potpourri, aby zamaskovaly tělesný pach, protože koupání a mytí není v té době každodenní záležitostí jako dnes.

Dobové malby zachycují výrobu potpourri a podávají svědectví o jeho velké popularitě.
Dobové malby zachycují výrobu potpourri a podávají svědectví o jeho velké popularitě.

Od jara do podzimu

Potpourri zažije rozkvět ve Francii, kde se od počátku 17. století průběžně sbírají jarní a letní květiny, které se nechají den či dva bez vody, aby částečně zvadly.

Pak se postupně skládají na sebe a jednotlivé vrstvy se zasypou hrubou mořskou solí, aby se usnadnil proces sušení. Během něj se přidávají další vrstvy a směs v průběhu měsíců často začne kvasit. Ani to není na škodu, protože se přitom uvolňuje specifická vůně.

Na podzim se do této nevzhledné směsi přidá koření, jako je například skořice nebo pomerančová kůra. Hotové potpourri se pak uloží do misek a rozmístí po domě.

V 19. století jsou sušené rostliny kombinovány s přírodními fixačními prostředky, které vůni vstřebají a postupně uvolňují, jako třeba kořen kosatce.

Vlastní výroba je nejlepší

Dnešní potpourri se velmi liší od toho původního. Jen zřídka se dá najít takové, které je vyrobeno originálním způsobem, pokud se do výroby nepustíte sami nebo si ho nekoupíte od malého soukromého výrobce.

Moderní komerčně vyráběné potpourri je obvykle složeno z různých uměle obarvených listů a květů a jejich vůni simulují syntetické vonné oleje.

Stále více lidí se proto vrací k domácí výrobě těchto květinových směsí, které nejen krásně provoní místnost, ale také odradí různé škůdce i nevítaný hmyz a vytvoří krásnou domácí dekoraci.

Růže patří k tradičním a po staletí nejoblíbenějším květinám pro výrobu potpourri.
Růže patří k tradičním a po staletí nejoblíbenějším květinám pro výrobu potpourri.
Související články
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Není to ani modrá, ani zelená. Přesto je však plnohodnotnou barvou se svým vlastním původem! Proč je tyrkysová tak oblíbená? A kdo jí dal jméno?   Už tisíce let lidé milují vzácný kámen, který má díky obsahu mědi velmi nevšední barvu. Nejstarší stopy směřují do Egypta, kde zdobí předměty nalezené v hrobkách – tím nejslavnějším […]
První Habsburk usedá na český trůn v roce 1306. Dlouho tady nevydrží. Podruhé se rod dotkne české královské koruny v roce 1526 a vydrží vládnout až do vzniku republiky. Kde se vůbec vzali?   O Radbotovi z Klettgau (?985–1045) toho historie neví mnoho. Je prý vnukem zakladatele rodu Habsburků, Guntrama Bohatého (?930–973), ale prameny jsou tak skoupé, že […]
reklama
Historie
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Katary bůh k dobrému konci nedovedl?
Pierrovi je přes 40 let. Žije v Toulouse, kde mu patří malý krámek, a už léta poslouchá učení, které hlásají kataři, jichž se v tomto kraji nalézá velké množství. Rozhodne se přijmout jejich učení za své a stát se „dokonalým“.   Pierre uvěří, že dobrý Bůh stvořil duchovní svět, zatímco ten zlý (Satan) vybudoval hmotný […]
Zajímavosti
Postavte si iglú!
Jakmile napadne sníh, děti okamžitě letí ven, aby pod jejich rukama vznikl sněhulák. Když je materiálu dostatek, pustí se někteří do iglú, inuitského obydlí.   Všichni ho dávají do souvislosti s Inuity, tedy národem, jež přežívá na severu Ameriky a Grónska. Jenže tito obyvatelé studených oblastí užívají slůvko iglú pro veškerá obydlí. Vedle těch sněhových se […]
Iguanodon: První objevený dinosaurus
Dělníci v lomu v Sussexu mají v rukou krumpáče a rozbíjejí obří šutry na menší a ty pak na štěrk. Pak si jeden z nich všimne kamene se zvláštním obtiskem. Schová ho – občas do lomu chodí blázen, který tyto zvláštnosti kupuje. Třeba zaplatí i tentokrát…   Je příjemné slunečné odpoledne a anglický lékař Gideon Mantell (1790–1852) […]
Nouvelle cuisine: Revoluce v kuchyni
Těžké omáčky. Dlouhosáhlé přípravy a hodiny nad hrnci. Vše má svůj pořádek, jasnou hierarchii a tradici, ze které se nesmí ustoupit. Zkostnatělost má ale s 60. lety minulého století padnout. Ve Francii se rodí nový směr, bez kterého by dnešní gastronomie vypadala úplně jinak: Nouvelle cuisine!   Amerikou hýbou hippies alias květinové děti, Francií zase Nová […]
Polycefalie: Opravdu víc hlav víc ví?
Dne 13. února 2009 se v texaském Frankstonu narodí dvouhlavé tele. Přežije jen pár dní. I když vzbudí pozdvižení, nejde o tak velkou vzácnost, jak by se mohlo zdát.   Dvouhlavá telata se rodí po celém světě, i když většinou mrtvá. Pokud přežijí, málokdy to zvládnou víc než pár hodin. Rekordmanem je dvouhlavé tele narozené na […]
Záhady a napětí
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
Dokonalé rysy Dámy z Elche: Vytesali bustu do kamene v bájné Atlantidě?
Z pohledu na dokonalé linie se tají dech. Obří kruhy přitisknuté k hlavě tajemné dámy působí, jako by spojovaly minulost s dalekou budoucností a technologiemi, o kterých si mohla starověká civilizace nechat jen zdát. Kdo je tajemná Dáma z Elche? Vzniklo dokonalé dílo pod šikovnýma rukama sochaře ze ztracené Atlantidy, nebo ji mají na svědomí […]
Stínoví lidé: Temné bytosti z jiných dimenzí, nebo jen hra mysli?
Svědci z celého světa popisují nezávisle na sobě tytéž detaily: černou siluetu bez rysů, klobouk se širokou krempou a mrazivý pocit, že si je někdo prohlíží. Někdy stojí u nohou postele, jindy se mihnou koutkem oka a zmizí. Jsou to návštěvníci odjinud, nebo jen mimořádně přesvědčivý výtvor našeho mozku?   Noc v americkém obytném přívěsu. […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz