Dva chuligáni, odsouzení za vraždu v pouliční bitce, šlapou po schůdcích na popraviště. Když jim kat uváže kolem krku smyčku, šibenice se ale ulomí. „Zázrak!“ věří přihlížející a volají po propuštění odsouzenců. Nastalý zmatek musí řešit až císař Justinián, který ovšem k vrahům mírný nebude.
Byzantský císař Justinián I. (asi 482–565) rozhodne, že vrazi musejí zemřít. Jeho rozsudek učiní téměř nemožné – sjednotí dvě dosud nesmiřitelné skupiny sportovních fanoušků, neboť odsouzenými jsou jejich členové.
Zelení a modří se dohodnou, že se císaři pomstí při nejbližších závodech vozů na konstantinopolském hipodromu, kam Justinián pravidelně chodí. Přijde i osudného 13. ledna 532. Nenávistné komentáře z dolních lavic jsou běžné, dnes si ale vladař všímá, že jsou urážky mnohem intenzivnější.
V jednu chvíli se návštěvníci začnou zvedat z lavic a shodně provolávají heslo „Níká“ neboli „Zvítěz!“. Vřava sílí a Justinián se raději uchýlí do přilehlého císařského paláce.
Vypálí chrám
Rozbouřený dav povstalců pochoduje ulicemi města. Zamíří do věznice, kde se dožaduje propuštění dalších svých soukmenovců. Když je odmítnut, rebelové strážné zabijí a vězně osvobodí.
Toho večera se Konstantinopol ocitá v plamenech a v troskách skončí i chrám Hagia Sofia. Císař se pokusí se vzbouřenci najít společnou řeč a nabídne jim ústupky – ti toho však nedbají a dál plundrují město. Dokonce si zvolí vlastního vzdorocísaře Hypatia (†532).
Justinián následně svolá všechny věrné a vyrazí do protiútoku. Na povstalce udeří v jejich centru, v hipodromu. A tam, kde to všechno začalo, to také skončí. Císařští vojáci obsadí veškeré vchody a pak odříznuté vzbouřence zmasakrují. O hlavu kratší skončí i Hypatius. Řád je brzy nastolen a Justinián vládne dalších 33 let.
Facebook
Twitter
RSS