Poznejte medvěda, největší žijící šelmu! Jak se od sebe liší jednotlivé druhy?

Jsou to vůbec největší žijící suchozemští predátoři planety. Medvěd lední je nejmohutnější, dosahuje až 4x větší hmotnosti než lev, uznávaný král zvířat. V těsném závěsu jej následují medvěd grizzly a medvěd kodiak, poddruhy medvěda hnědého. Kolik druhů medvědů na světě žije? Jsou někteří nebezpečnější než jiní? Kterým hrozí vyhubení?

Medvěd lední

Kolik měří: až 2,5 m
Kolik váží: 800 kg
Kde žijí: Arktida
Čím se živí: jeho hlavní kořistí jsou tuleni

S výškou 2,5 metru a váhou 800 kg představují lední medvědi největší šelmy na světě. Většinu života stráví v ledových vodách Arktidy. Dokážou souvisle uplavat až 65 km a potopit se hluboko pod hladinu. Oblíbenou kořistí ledního medvěda jsou tuleni. Aby přežili, musejí ulovit jednoho až dva týdně. Medvědi proto stále putují a svou oblíbenou pochoutku hledají celý rok, během kterého dokážou nacestovat přes tisíc kilometrů. K zimnímu spánku se nikdy neukládají. V divoké přírodě dnes žije okolo 22 000–31 000 ledních medvědů.

Proč má duté chlupy?

Vědci se domnívají, že předci ledních medvědů, medvědi hnědí, žili před 200 000 lety v lesích na Sibiři a živili se rostlinami a rybami. Během doby ledové se ale jejich domovina pokryla sněhem, takže byli nuceni se vydat do polárních oblastí, kde se zaměřili na tuleně. Postupně se jim protáhly čenichy a krky, což jim usnadnilo lov v ledových polích. Původně hnědá srst zbělela, aby byli dokonale maskováni, a také se jim prodloužily a zesílily nohy. Jejich chlupy jsou uvnitř duté. Tyto dutiny pak poskytují výbornou izolaci, takže medvěd neztrácí tělesné teplo. Navíc má 10 cm silnou vrstvu tuku.

Jak loví lední medvěd

Přikrčený na okraji ledové kry dokáže i hodiny vyčkávat, než se kořist ukáže nad hladinou. Ve správný okamžik jej strhne pod vodu a usmrtí. Také mu nedělá problém prorazit svou obrovskou silou silnější vrstvu ledu a ulovit kořist ze zdánlivého bezpečí doupěte. Tu pak mohutně kousne nebo udeří do oblasti hlavy či krku. Síla tohoto skusu nebo úderu může být tak velká, že doslova rozdrtí lebku zvířete. Najednou je schopný sežrat až 70 kg masa.

Kožešina ledního medvěda je tak dobrým izolačním materiálem, že ho lze jen těžko zaměřit termovizí.

Medvěd kodiak (poddruh medvěda hnědého)

Kolik měří: až 3,2 m
Kolik váží: až 700 kg
Kde žijí: souostroví Kodiak u jižního pobřeží Aljašky
Čím se živí: rostlinami, lesními plody, rybami, občas útočí i na mnohem větší zvířata, např. jeleny nebo dobytek

Je největším poddruhem medvěda hnědého. Společně s polárním medvědem je i jedním ze dvou největších medvědích druhů vůbec. Srst kodiaků může být velmi světlá až oranžová. Na druhém pólu možné barevnosti leží tmavě hnědá. Medvíďatům během prvních let života zůstává kolem krku bílý límeček. Velmi podobně zbarveni jsou ovšem i hnědí medvědi grizzly, takže rozlišit kodiaka od „běžného“ grizzlyho vyžaduje znalost dalších charakteristických znaků.

Kolik jich na ostrovech žije?

Prvním a nejdůležitějším je místo výskytu. Ačkoli se označení „medvěd kodiak“ běžně používá pro všechny hnědé medvědy žijící na Aljašce, ve skutečnosti se kodiaci vyskytují pouze na stejnojmenném souostroví Kodiak (ostrovy Kodiak, Afognak, Shuyak, Raspberry, Uganik, Sitkalidak a další), které leží u jihovýchodního pobřeží Aljašky. V roce 2005 zde byl počet těchto obřích savců odhadnut na zhruba 3 500 kusů a během posledních deseti let populace mírně roste. Dalším rozlišujícím znakem kodiaků je právě jejich velikost, kterou je ovšem za běžných podmínek dost obtížné zjistit. Z dostupných údajů ovšem víme, že samice kodiaků váží 225–315 kilogramů a samci dosahují 360–700 kilo.

Během let, kdy na ostrově Kodiak vedle sebe žijí medvědi a lidé v těsné blízkosti, došlo pouze ke dvěma smrtelným útokům medvěda na člověka. V obou případech se jednalo o lovce, kteří právě vyvrhovali kořist.

Medvěd grizzly (poddruh medvěda hnědého)

Kolik měří: až 2 m
Kolik váží: až 360 kg
Kde žijí: ve výše položených oblastech Severní Ameriky
Čím se živí: kromě masa také rostlinami. Loví velké savce, jako je los evropský, jelen, ovce, wapiti, bizon nebo sob polární. Z ryb si rádi pochutnají na lososech, pstruzích či okounech. Požírají také mršiny, zanechané jinými predátory.

Pravděpodobně pochází z medvěda ussurijského, který přešel z Ruska na Aljašku před zhruba 100 000 lety, ale na jih se vydal nejdříve před 13 000 lety. Většina dospělých samic grizzlyho váží 130 až 200 kilogramů, zatímco samci dosahují váhy mezi 180 a 360 kilogramy. Průměrná délka dospělého jedince je téměř dva metry, v poloze na všech čtyřech má ramena ve výšce jednoho metru a vestoje měří až 2,5 metru. Stejně jako kodiak a brtník je grizzly poddruhem medvěda hnědého.

Jak jsou agresivní?

Někteří experti považují grizzlye za nejagresivnější medvědy. Jejich chování ovlivňuje několik faktorů – na rozdíl od baribalů (medvědů černých, kteří také žijí v Severní Americe) jsou grizzlyové příliš velcí. Nemohou se proto bránit tím, že vyšplhají na strom, ale musí se snažit bránit na zemi. Samice, které brání svá mláďata, jsou nejagresivnější a mají na svědomí 70 % útoků na člověka. Normálně se grizzlyové snaží kontaktu s lidmi zabránit, téměř nikdy nevidí člověka jako kořist.

Medvěd grizzly se nachází na vlajce amerického státu Kalifornie, přestože tam byl poslední jedinec zastřelen v roce 1922.

Medvěd brtník (nebo také eurasijský; poddruh medvěda hnědého)

Kolik měří: až 1,7 m
Kolik váží: až 270 kg
Kde žijí: Můžeme jej spatřit nejen v celé Evropě, ale i v Asii a Severní Americe. Obývá rozsáhlé lesy Slovenské republiky, hlavně oblast Velké a Malé Fatry, Vysokých a Nízkých Tater, ze slovenských Beskyd občas zavítá i na naše území.
Čím se živí: Sbírá pupeny a výhonky rostlin, rád má také ovoce, semena a houby. Ze všeho nejraději má rád sladké věci jako jsou maliny, ostružiny, borůvky. Miluje včelí med. Při jeho konzumaci ale nenapravitelně poničí úl i celé včelstvo. Požírá také hmyz, měkkýše, plazy a drobné hlodavce. Nepohrdne ani ptáky, mláďaty nejrůznější zvěře nebo mršinou.

Pokud není medvěd hnědý rušen člověkem, je aktivní především ve dne. Pokud ale už žil v blízkosti lidí, tak přešel k nočnímu způsobu života. Po většinu roku žije samotářsky, občas ve skupinách, v nichž vládne přísná hierarchie založená na věku a velikosti. Každý jedinec si brání teritorium velké několik desítek kilometrů.

Tlustý medvěd jde spát

Na zimu upadá do hibernace (nepravého zimního spánku), před kterým se musí pořádně vykrmit a nabrat zásoby tuku. Během listopadu až prosince ulehne na klidném a suchém místě, například ve skalních dutinách nebo vlastnoručně vyhrabané jámě. Během hibernace, z které se probouzí v únoru až dubnu, často opouští svůj brloh a vydává se za potravou. I přes svůj mohutný vzhled je medvěd hnědý výborný běžec, který dokáže běžet i vyšší rychlostí než 45 km/h.

Kdy u nás vyhynul?

Na území České republiky byl považovaný za plně vyhynulého už v 2. polovině 19. století. Na většině území Čech byl vyhuben v 17. a 18. století, nejdéle se vyskytoval na Šumavě. Za posledního šumavského medvěda se často označuje medvědice zastřelená 4. listopadu 1856 poblíž osady Jelení vrchy. Na Moravě se udržel do konce 19. století. Poslední doložený úlovek je z roku 1887 v Travném u Morávky. V souvislosti s rozšířením medvědí populace na Slovensku v 70. letech 20. století se medvěd vrátil do Beskyd. V současnosti se na Moravě a ve Slezsku vyskytuje několik medvědů.

Své jméno dostal podle staročeského slova brť, což znamená dutinu stromu. To vychází z obliby medvěda vybírat duté stromy s hnízdy lesních včel.

Medvěd černý (nebo také baribal)

Kolik měří: 1,2–2 m
Kolik váží: až 250 kg
Kde žijí: svůj přirozený domov má v Severní Americe
Čím se živí: Až 85 % potravy baribalů tvoří vegetace, kořínky a hlízy. Na jaře vyžírají ořechové skrýše veverek a také si s oblibou pochutnají na medu. Pokud je včelí úl příliš hluboko v kmeni stromu, nemají problém kus kmene odhryznout. Většinu masité složky baribalovy potravy tvoří hmyz – včely, vosy, mravenci a larvy. V noci pak loví lososy. Mezi další potravu baribala patří vejce orla bělohlavého, k jehož hnízdům rádi šplhají.

Přestože všichni baribalové žijí v Severní Americe, druh není blízkým příbuzným ani hnědého, ani ledního medvěda. Nejbližším příbuzným baribala je medvěd ušatý, který žije ve středné a východní Asii. Baribal není ohroženým druhem. Jeho rozšíření je velké a počet jedinců se rovná dvojnásobku počtu jedinců všech ostatních druhů medvěda dohromady.

Ubrání se pumě nebo smečce vlků?

Baribalové jsou většinou dominantní oproti ostatním predátorům, především v bojích o mršiny. Pokud se ale do konfliktu vmísí větší medvěd hnědý, baribal se musí stáhnout. V Yellowstonském národním parku se našla těla mrtvých baribalů právě po bojích s hnědými medvědy. O mršiny soutěží i s pumami. Souboje mezi medvědy a pumami nejsou časté, ale když k nim dojde, jde o velice zuřivý a krvavý boj. Stává se, že v něm puma baribala zabije. S vlky se baribalové příliš často nepotkávají, ale ani zde nemá baribal jasně navrch. Vítězí v souboji jeden na jednoho, proti smečce vlků ale nemá šanci.