Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Poznejte medvěda, největší žijící šelmu! Jak se od sebe liší jednotlivé druhy?

Jsou to vůbec největší žijící suchozemští predátoři planety. Medvěd lední je nejmohutnější, dosahuje až 4x větší hmotnosti než lev, uznávaný král zvířat. V těsném závěsu jej následují medvěd grizzly a medvěd kodiak, poddruhy medvěda hnědého.

Kolik druhů medvědů na světě žije? Jsou někteří nebezpečnější než jiní? Kterým hrozí vyhubení?

Medvěd lední

Kolik měří: až 2,5 m

Kolik váží: 800 kg

Kde žijí: Arktida

Čím se živí: jeho hlavní kořistí jsou tuleni

S výškou 2,5 metru a váhou 800 kg představují lední medvědi největší šelmy na světě. Většinu života stráví v ledových vodách Arktidy. Dokážou souvisle uplavat až 65 km a potopit se hluboko pod hladinu. Oblíbenou kořistí ledního medvěda jsou tuleni.

Aby přežili, musejí ulovit jednoho až dva týdně. Medvědi proto stále putují a svou oblíbenou pochoutku hledají celý rok, během kterého dokážou nacestovat přes tisíc kilometrů. K zimnímu spánku se nikdy neukládají. V divoké přírodě dnes žije okolo 22 000–31 000 ledních medvědů.

Proč má duté chlupy?

Vědci se domnívají, že předci ledních medvědů, medvědi hnědí, žili před 200 000 lety v lesích na Sibiři a živili se rostlinami a rybami.

Během doby ledové se ale jejich domovina pokryla sněhem, takže byli nuceni se vydat do polárních oblastí, kde se zaměřili na tuleně. Postupně se jim protáhly čenichy a krky, což jim usnadnilo lov v ledových polích.

Původně hnědá srst zbělela, aby byli dokonale maskováni, a také se jim prodloužily a zesílily nohy. Jejich chlupy jsou uvnitř duté. Tyto dutiny pak poskytují výbornou izolaci, takže medvěd neztrácí tělesné teplo. Navíc má 10 cm silnou vrstvu tuku.

Jak loví lední medvěd

Přikrčený na okraji ledové kry dokáže i hodiny vyčkávat, než se kořist ukáže nad hladinou. Ve správný okamžik jej strhne pod vodu a usmrtí. Také mu nedělá problém prorazit svou obrovskou silou silnější vrstvu ledu a ulovit kořist ze zdánlivého bezpečí doupěte.

Tu pak mohutně kousne nebo udeří do oblasti hlavy či krku. Síla tohoto skusu nebo úderu může být tak velká, že doslova rozdrtí lebku zvířete. Najednou je schopný sežrat až 70 kg masa.

Kožešina ledního medvěda je tak dobrým izolačním materiálem, že ho lze jen těžko zaměřit termovizí.
Kožešina ledního medvěda je tak dobrým izolačním materiálem, že ho lze jen těžko zaměřit termovizí.

Medvěd kodiak (poddruh medvěda hnědého)

Kolik měří: až 3,2 m

Kolik váží: až 700 kg

Kde žijí: souostroví Kodiak u jižního pobřeží Aljašky

Čím se živí: rostlinami, lesními plody, rybami, občas útočí i na mnohem větší zvířata, např. jeleny nebo dobytek

Je největším poddruhem medvěda hnědého. Společně s polárním medvědem je i jedním ze dvou největších medvědích druhů vůbec. Srst kodiaků může být velmi světlá až oranžová. Na druhém pólu možné barevnosti leží tmavě hnědá.

Medvíďatům během prvních let života zůstává kolem krku bílý límeček. Velmi podobně zbarveni jsou ovšem i hnědí medvědi grizzly, takže rozlišit kodiaka od „běžného“ grizzlyho vyžaduje znalost dalších charakteristických znaků.

Kolik jich na ostrovech žije?

Prvním a nejdůležitějším je místo výskytu.

Ačkoli se označení „medvěd kodiak“ běžně používá pro všechny hnědé medvědy žijící na Aljašce, ve skutečnosti se kodiaci vyskytují pouze na stejnojmenném souostroví Kodiak (ostrovy Kodiak, Afognak, Shuyak, Raspberry, Uganik, Sitkalidak a další), které leží u jihovýchodního pobřeží Aljašky.

V roce 2005 zde byl počet těchto obřích savců odhadnut na zhruba 3 500 kusů a během posledních deseti let populace mírně roste. Dalším rozlišujícím znakem kodiaků je právě jejich velikost, kterou je ovšem za běžných podmínek dost obtížné zjistit.

Z dostupných údajů ovšem víme, že samice kodiaků váží 225–315 kilogramů a samci dosahují 360–700 kilo.

Během let, kdy na ostrově Kodiak vedle sebe žijí medvědi a lidé v těsné blízkosti, došlo pouze ke dvěma smrtelným útokům medvěda na člověka. V obou případech se jednalo o lovce, kteří právě vyvrhovali kořist.
Během let, kdy na ostrově Kodiak vedle sebe žijí medvědi a lidé v těsné blízkosti, došlo pouze ke dvěma smrtelným útokům medvěda na člověka. V obou případech se jednalo o lovce, kteří právě vyvrhovali kořist.

Medvěd grizzly (poddruh medvěda hnědého)

Kolik měří: až 2 m

Kolik váží: až 360 kg

Kde žijí: ve výše položených oblastech Severní Ameriky

Čím se živí: kromě masa také rostlinami. Loví velké savce, jako je los evropský, jelen, ovce, wapiti, bizon nebo sob polární. Z ryb si rádi pochutnají na lososech, pstruzích či okounech. Požírají také mršiny, zanechané jinými predátory.

Pravděpodobně pochází z medvěda ussurijského, který přešel z Ruska na Aljašku před zhruba 100 000 lety, ale na jih se vydal nejdříve před 13 000 lety.

Většina dospělých samic grizzlyho váží 130 až 200 kilogramů, zatímco samci dosahují váhy mezi 180 a 360 kilogramy. Průměrná délka dospělého jedince je téměř dva metry, v poloze na všech čtyřech má ramena ve výšce jednoho metru a vestoje měří až 2,5 metru. Stejně jako kodiak a brtník je grizzly poddruhem medvěda hnědého.

Jak jsou agresivní?

Někteří experti považují grizzlye za nejagresivnější medvědy. Jejich chování ovlivňuje několik faktorů – na rozdíl od baribalů (medvědů černých, kteří také žijí v Severní Americe) jsou grizzlyové příliš velcí.

Nemohou se proto bránit tím, že vyšplhají na strom, ale musí se snažit bránit na zemi. Samice, které brání svá mláďata, jsou nejagresivnější a mají na svědomí 70 % útoků na člověka.

Normálně se grizzlyové snaží kontaktu s lidmi zabránit, téměř nikdy nevidí člověka jako kořist.

Medvěd grizzly se nachází na vlajce amerického státu Kalifornie, přestože tam byl poslední jedinec zastřelen v roce 1922.
Medvěd grizzly se nachází na vlajce amerického státu Kalifornie, přestože tam byl poslední jedinec zastřelen v roce 1922.

Medvěd brtník (nebo také eurasijský; poddruh medvěda hnědého)

Kolik měří: až 1,7 m

Kolik váží: až 270 kg

Kde žijí: Můžeme jej spatřit nejen v celé Evropě, ale i v Asii a Severní Americe. Obývá rozsáhlé lesy Slovenské republiky, hlavně oblast Velké a Malé Fatry, Vysokých a Nízkých Tater, ze slovenských Beskyd občas zavítá i na naše území.

Čím se živí: Sbírá pupeny a výhonky rostlin, rád má také ovoce, semena a houby. Ze všeho nejraději má rád sladké věci jako jsou maliny, ostružiny, borůvky. Miluje včelí med. Při jeho konzumaci ale nenapravitelně poničí úl i celé včelstvo.

Požírá také hmyz, měkkýše, plazy a drobné hlodavce. Nepohrdne ani ptáky, mláďaty nejrůznější zvěře nebo mršinou.

Pokud není medvěd hnědý rušen člověkem, je aktivní především ve dne. Pokud ale už žil v blízkosti lidí, tak přešel k nočnímu způsobu života. Po většinu roku žije samotářsky, občas ve skupinách, v nichž vládne přísná hierarchie založená na věku a velikosti. Každý jedinec si brání teritorium velké několik desítek kilometrů.

Tlustý medvěd jde spát

Na zimu upadá do hibernace (nepravého zimního spánku), před kterým se musí pořádně vykrmit a nabrat zásoby tuku. Během listopadu až prosince ulehne na klidném a suchém místě, například ve skalních dutinách nebo vlastnoručně vyhrabané jámě.

Během hibernace, z které se probouzí v únoru až dubnu, často opouští svůj brloh a vydává se za potravou. I přes svůj mohutný vzhled je medvěd hnědý výborný běžec, který dokáže běžet i vyšší rychlostí než 45 km/h.

Kdy u nás vyhynul?

Na území České republiky byl považovaný za plně vyhynulého už v 2. polovině 19. století. Na většině území Čech byl vyhuben v 17. a 18. století, nejdéle se vyskytoval na Šumavě.

Za posledního šumavského medvěda se často označuje medvědice zastřelená 4. listopadu 1856 poblíž osady Jelení vrchy. Na Moravě se udržel do konce 19. století. Poslední doložený úlovek je z roku 1887 v Travném u Morávky.

V souvislosti s rozšířením medvědí populace na Slovensku v 70. letech 20. století se medvěd vrátil do Beskyd. V současnosti se na Moravě a ve Slezsku vyskytuje několik medvědů.

Své jméno dostal podle staročeského slova brť, což znamená dutinu stromu. To vychází z obliby medvěda vybírat duté stromy s hnízdy lesních včel.
Své jméno dostal podle staročeského slova brť, což znamená dutinu stromu. To vychází z obliby medvěda vybírat duté stromy s hnízdy lesních včel.

Medvěd černý (nebo také baribal)

Kolik měří: 1,2–2 m

Kolik váží: až 250 kg

Kde žijí: svůj přirozený domov má v Severní Americe

Čím se živí: Až 85 % potravy baribalů tvoří vegetace, kořínky a hlízy. Na jaře vyžírají ořechové skrýše veverek a také si s oblibou pochutnají na medu. Pokud je včelí úl příliš hluboko v kmeni stromu, nemají problém kus kmene odhryznout.

Většinu masité složky baribalovy potravy tvoří hmyz – včely, vosy, mravenci a larvy. V noci pak loví lososy. Mezi další potravu baribala patří vejce orla bělohlavého, k jehož hnízdům rádi šplhají.

Přestože všichni baribalové žijí v Severní Americe, druh není blízkým příbuzným ani hnědého, ani ledního medvěda. Nejbližším příbuzným baribala je medvěd ušatý, který žije ve středné a východní Asii. Baribal není ohroženým druhem.

Jeho rozšíření je velké a počet jedinců se rovná dvojnásobku počtu jedinců všech ostatních druhů medvěda dohromady.

Ubrání se pumě nebo smečce vlků?

Baribalové jsou většinou dominantní oproti ostatním predátorům, především v bojích o mršiny. Pokud se ale do konfliktu vmísí větší medvěd hnědý, baribal se musí stáhnout.

V Yellowstonském národním parku se našla těla mrtvých baribalů právě po bojích s hnědými medvědy. O mršiny soutěží i s pumami. Souboje mezi medvědy a pumami nejsou časté, ale když k nim dojde, jde o velice zuřivý a krvavý boj.

Stává se, že v něm puma baribala zabije. S vlky se baribalové příliš často nepotkávají, ale ani zde nemá baribal jasně navrch. Vítězí v souboji jeden na jednoho, proti smečce vlků ale nemá šanci.

Baribalové se živí především okolní vegetací.
Baribalové se živí především okolní vegetací.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Churchill chystal útok na SSSR
Zatímco Evropa slaví konec druhé světové války, britský premiér zvažuje další ozbrojený střet. Jak se totiž záhy ukáže, úmluvy z Jalty Sovětům příliš neříkají. Zneužívají síly Rudé armády, která podle všeho nemíní vyklidit rozsáhlá dobytá území ve východní Evropě.   V takovém kontextu začíná Winston Churchill (1874–1965) uvažovat o něčem nemyslitelném – o útoku, který by začal […]
Sixtinská kaple východu: Ohromuje svou barevností?
Moldavskému knížeti Štěpánovi III. teče do bot. V soustavných válkách s Turky tahá za kratší konec. Když už neví, kudy kam, vydává se za poustevníkem Danielem se žádostí o radu. „Za každé vítězství postavím kostel,“ slibuje pak po návštěvě svatého muže.   Svému slovu Štěpán III. Veliký (1433–1504) dostojí. První takový pravoslavný kostel nechává na […]
Vznik Protektorátu Čechy a Morava: Závodil Hitler cestou do Prahy s Háchou?
Hitlerův plán na rozbití Československa vstoupil do poslední fáze. 14. března 1939 Slovensko po jeho nátlaku vyhlásí samostatnost. Téhož dne prezident Hácha odjede spolu s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským vlakem do Berlína, aby zjistil další Hitlerovy úmysly. Doufá, že se mu podaří pro české země zachránit část samostatnosti…   V Berlíně prožije zřejmě nejhorší noc […]
Matematický most: Obešla se jeho stavba bez šroubů?
Postavil ho Isaac Newton a jeho konstrukci navrhl v duchu svých gravitačních zákonů tak důmyslně, že ke spojům jednotlivých prvků nebylo třeba vůbec žádných šroubů a hřebíků. Když ho pak studenti ze zvědavosti rozebrali, již ho nedokázali dát znovu dohromady v původním stavu. To je jedna z mnoha pověstí, které se vážou k tzv. Matematickému […]
Zajímavosti
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla.   Tyto […]
Pepř: Král koření s pořádně ostrými lokty
Pokud existuje koření, které nesmí chybět v kuchyni ani na stole, pak je to pepř a platí to po celém světě. V minulosti je nejen dochucovadlem, ale i symbolem bohatství, ceněným platidlem a trnem v oku církvi. A egyptský faraon má pepř dokonce i v nose!   Mleté i celistvé sušené kuličky pepře mají lidé […]
Svátek svatého Rufa: Den, kdy umírají panovníci
S křikem vyrazí vstříc sešikovaným vojákům, o pár hodin později už ale není jeden z nejúspěšnějších českých králů mezi živými. A s jeho mrtvolou se dějí věci! O ani ne 70 let později se situace opakuje, tentokrát nepřátelé propíchají jako řešeto prvního Lucemburka na našem trůnu!   Někdejšího římského konzula Rufa údajně osvítí Bůh, a tak se stane […]
Podivuhodní vodní pavouci: Cítí krabi bolest?
Rozpětí jeho nohou může dosáhnout až čtyř metrů. Rozvážně pochoduje po mořském dně. Pravděpodobně si ale klepetem osobně nepotřesete: žije v hloubce od 50 do 600 metrů! Račte se seznámit alespoň na dálku: velekrab japonský.   Velekrabovi můžeme směle závidět. Dožívá se běžně přes 100 let. A ani na zemi není – obzvlášť v porovnání s lidmi a […]
Záhady a napětí
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!   […]
Orichalcum: Skutečně je nalezen bájný kov z Atlantidy?
Bájný zaniklý kontinent Atlantida odjakživa fascinuje fantasty, dobrodruhy i seriózní historiky. Kolem Atlantidy tak vzniká celá řada pověstí i konspiračních teorií. Traduje se, že k zániku Atlantidy dochází asi před jedenácti tisíci lety. Skutečně v dávných dobách tento kontinent existuje a jakými znalostmi a dovednostmi asi disponuje?   Dodnes nikdo nezná přesnou polohu Atlantidy, avšak […]
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se […]
Jezírko na Havaji se záhadně zbarvilo dorůžova
Neobvyklý jev od 30. října 2023 trápí správu národní rezervace Kealia Pond na havajském ostrově Maui. Voda v tamním jezírku se zabarvila do jasně růžového odstínu a nikdo zatím netuší proč. Podobné jevy bývají často považovány za znamení ohlašující nějaké nepříjemné události. Jde i tentokrát o předzvěst blížící se pohromy, nebo má vše racionální vysvětlení? […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční paráda z prvního kvítí
panidomu.cz
Velikonoční paráda z prvního kvítí
Velikonoce jsou tady! Přinášíme vám několik tipů, jak si je udělat krásné s pomocí prvního kvítí! Ve stejnokroji Že sestava v kabátku stejného střihu dokáže udělat úplně jiný dojem než bez kabátku, platí nejen u vojáčků. Kabátek přitom může být zcela jednoduchý, klidně z papíru nebo pruhu jutoviny. Jarní ikebana Pokud chcete neobvyklou květinovou dekoraci,
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn