Při pohledu do bystrých očí svého čtyřnohého kamaráda měl snad už každý chovatel pocit, že zvíře snad rozumí každému jeho slovu. Tento dojem přitom není tak daleko od pravdy. Některé psí schopnosti se v této oblasti totiž blíží těm lidským!

Psi věnují lidské řeči více pozornosti, než by nás napadlo. A také jí překvapivě dobře rozumějí. Dokážou například rozpoznat stejná slova, pronesená různými mluvčími a rozlišit jejich význam na základě malých detailů. Až doposud byly tyto schopnosti přisuzovány pouze lidem.

Rozpoznávání detailů

„Spontánní schopnost rozpoznat samohlásky, pokud je vyslovili různí lidé, byla skutečně považována za jednoznačně lidskou,“ potvrzuje vědecká pracovnice Holly Root-Gutteridgeová z britské University of Sussex.

Dodává, že mnoho majitelů psů nicméně věří, že se jejich zvířecí parťáci mohou naučit určité slovo od jedné osoby a rozpoznat ho i poté, co ho vysloví někdo jiný.

„Chtěli jsme vyzkoušet, zda psi dokážou rozpoznat jednotlivé fonémy, tedy určité „drobné zvuky“, které jsou součástí slov, a to i v případě, že hovoří různí lidé s odlišným přízvukem a výslovností.“ S kolegy proto pustí psům nahrávky mužů a žen, kteří pronášejí různá slova, která však zní navzájem podobně, například jako lis, les nebo los.

Lidé nejsou jediní

„Aby toho bylo dosaženo, musí psi ignorovat vjemy, které používají k identifikaci lidí a vnímat, že například slovo „los“ je stejné, ať už je vysloví jeden nebo druhý člověk, muž či žena.

A to navzdory rozdílům v jejich hlasech a výslovnosti,“ popisuje vědkyně. Zároveň je třeba, aby si zvířata uvědomila, že zmíněné slovo je odlišné třeba od pojmu „les“, proneseného další osobou. Ale to není konec podmínkám.

Jsou zvolena slova, která obvykle nejsou spojena s povely, aby reakce psů nemohla být způsobena předchozími zkušenostmi a tréninkem. A dokonce ani vzpomínkou na odměňováním lahůdkami nebo pochvalou či pohlazením.

Výsledky celého testu ukazují, že psi mohou spontánně rozpoznat slova bez ohledu na to, kdo je pronáší.

„Umění rozpoznávat stejná slova, pronášená různými osobami a jejich odlišení od slov podobných, je pro řeč zásadní, jinak by se lidé mezi sebou nemohli dorozumět,“ uvádí Holly Root-Gutteridgeová a pokračuje:

„Tento výzkum ukazuje, že navzdory předchozím předpokladům není tato spontánní schopnost jednoznačně výsadou člověka a i psi sdílejí tento talent. To naznačuje, že vnímání řeči nemusí být pro lidi tak jedinečné, jak jsme si dříve mysleli.