Josipu Plečnikovi jde z toho všeho hlava kolem. Slovinského architekta, který upravuje Pražský hrad do moderní podoby, oslovil sám prezident Masaryk s tím, že by ve svém sídle měl rád památník obětem první světové války.

Původně plánuje, že kamenný památník ve formě sloupu umístí v Rajské zahradě, na jejíchž úpravách zrovna pracuje. Josip Plečnik (1872–1957) v roce 1921 uvažuje, že by sloup ozdobil nějakou sochařskou plastikou.

Díla se pohotově ujímá Jan Štursa (1880–1925). Připraví návrh, jemuž dominuje český lev v kombinaci se slovenským dvojitým křížem. Slováci se však rychle ozvou, protože se jim nezamlouvá, že lev je v Štursově pojetí nad křížem.

Názorové tahanice Plečnika otráví natolik, že se rozhodne nápad na sochařskou výzdobu sloupu opustit.

„Rád bych na něm měl nějakou báseň, připomínající naše udatné bojovníky,“ vymiňuje si prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937).Žádný z oslovených literátů však nedodá dílo, které by se mu zamlouvalo.„Bude to holý kámen, monolit, obelisk,“ prosadí nakonec rozčarovaný Plečnik.

Komunisté ho chtěli odstranit

Architekt počítá s tím, že obelisk bude mít výšku 19 metrů. Dosud ještě nikdy v Evropě nebyl vytěžen kamenný blok o takových rozměrech. Podaří se to v Mrákotíně na Jihlavsku.

Při transportu do Prahy se žulový obelisk – zřejmě vinou neodborné manipulace – rozlomí. To je voda na mlýn pochybovačům. „Je to příliš extravagantní a drahý podnik,“ ozývá se kritika Plečnikova záměru.

Na to konto se prezident Masaryk rozhodne výstavbu obelisku financovat téměř výhradně sám. Architekt nechává v Mrákotíně připravit nový kus kamene. I ten se však v horní části odlomí a není ani tak vysoký, jak původně požadoval. Měří něco přes 15 metrů.

Plečnik kvůli tomu změní své plány. Obelisk nechává umístit na III. nádvoří Pražského hradu – na místo, kde se údajně nacházelo slovanské kultovní ohniště. Obelisk je zde slavnostně odhalen v roce 1929, kdy si Československo připomíná svatováclavské milénium.

Pro mnoho lidí se tak stává spíše symbolem demokracie než padlých za první světové války. To je i důvod, proč komunistický režim později vážně uvažuje o jeho odstranění.Nestane se tak.

(Zdroj: HISTORY revue)