Virů – drobných cizopasníků, kteří napadají rostliny, zvířata i člověka – existuje na 5000 druhů. Lidem způsobují řadu onemocnění od těch banálních po smrtelná. Když na ně nahlédnete pod mikroskopem, zjistíte, jakých fascinujících podob a tvarů mohou nabývat. Co je důležité o nich vědět?
Když virus najde vhodného hostitele, snaží se dostat svoji genetickou informaci do jeho buněk. Přítomnost virů v buňce ji poplete natolik, že začne vyrábět stavební kameny pro nové viriony (základní částice viru). Zkopíruje jejich geny a vytvoří pro ně pouzdra z virové bílkoviny. Když už buňka není schopna situaci zvládat, rozpadne se.
Do těla se tak rozšíří nové viry, které se vrhnou na další, dosud zdravé buňky.
Některé druhy virů včlení svoji genetickou informaci přímo mezi geny hostitele, kvůli čemuž se pak buňky mohou přeměnit v nádorové a spustit rakovinné bujení.
Současné metody boje proti virům
Díky objevům na poli molekulární biologie a genomiky je od 80. let 20. století možné zjišťovat podrobnosti o virových genech a jejich bílkovinách, díky čemuž je možné vyvíjet cílené léky, které viry zasahují v nejvhodnější fázi jejich působení na lidský organismus a na nejcitlivějším místě. Viry ovšem mají výhodu rychlé mutace, díky které vytvářejí nové kmeny, na něž už vyvinuté léky nepůsobí.
Takto se chová především virus HIV, proti kterému se lékaři snaží najít účinný lék už téměř 40 let.
Viry proti bakteriím i rakovině
V poslední době se hovoří o superodolných bakteriích, na které jsou antibiotika krátká. Vědci se tak vrací k myšlence, že by na boj s nimi využili bakteriofágy –viry napadající bakterie, od jejichž užití se ustoupilo s objevem antibiotik.
Genetičtí inženýři se zase snaží vyvinout takové viry, které by v lidském těle napadaly nádorové buňky a ničily je, aniž by si všímaly buněk zdravých.
Tvary virů:
Jde o virus napadající bakterie, patří mezi živé nebuněčné entity. Bakteriofágy jsou nejpočetnějším biologickým objektem v biosféře, jejich největší koncentrace se nachází v moři. V současné době zažívají bakteriofágy comeback, uvažuje se o jejich využití v boji proti superodolným bakteriím.
V bývalém Sovětském svazu je jako alternativu k antibiotikům používali 60 let, dodnes se tam vyrábějí léky na jejich bázi.
Virus chřipky
Virus chřipky se rychle šíří světem a způsobuje sezonní epidemie, má na svědomí také několik pandemií, při kterých zemřely miliony lidí. Rozlišujeme tři základní typy virů – A, B a C –, přičemž člověka napadají pouze první dva. Nejnebezpečnější jsou chřipkové viry A, které jsou schopny rychlé mutace.
Proti chřipce existuje očkování, jehož složení je každoročně upravováno na základě doporučení Světové zdravotnické organizace.
Je vhodné zejména pro rizikové skupiny.
Virus eboly
Filovirus ebola způsobuje jednu z nejnebezpečnějších nákaz, se kterou se lidstvo setkalo. Ebola zabíjí 50 až 90 % nakažených. Projevuje se nejprve horečkou, bolestí v krku, svalů a hlavy, pak nastupuje nevolnost, zvracení, průjem a krvácení. Poprvé se virus objevil roku 1976 v Africe.
Nejhorší epidemie probíhala mezi roky 2013 až 2016, zasáhla africké státy Guinea, Libérie, Sierra Leone a Nigérie a zemřelo při ní 11 000 lidí z 28 000 nakažených.
Virus žloutenky typu C
Tento virus způsobuje (virové) infekční onemocnění jater, označované jako hepatitida typu C, které se přenáší krví. Byl objeven až koncem 80. let 20. století a dlouhá léta měl na svědomí rostoucí počet hepatitid po krevních transfúzích. Rozšířený je rovněž mezi uživateli drog. Od roku 1992 jsou na jeho přítomnost v těle testováni všichni dárci krve, nákaza může totiž probíhat léta skrytě.
Aktuálně trpí na celém světě hepatitidou typu C až 150 milionů lidí, u nás každý 500.
občan.
Rotavirus
Rotavirová infekce vyvolává těžkou gastroenteritidu, která se projevuje horečkou, průjmem a zvracením. Postihnout může děti i dospělé, nejohroženější skupinou jsou však malé děti do pěti let. Nejvíce infekcí je u kojenců a batolat od šesti měsíců do dvou let věku. Viry se do těla dostávají nejčastěji ústy kvůli nedostatečné hygieně po styku s kontaminovaným předmětem.
Léčba je symptomatická s důrazem na dostatečnou hydrataci.
Proti nákaze existuje očkování.
Papilomavirus
Lidský papilomavirus je nejčastěji pohlavně přenosnou infekcí. Existují různé typy HPV. Některé vedou ke vzniku genitálních bradavic, jiné mohou způsobit až rakovinu (například děložního hrdla u žen). Mnoho nakažených nemá žádné příznaky infekce a šíří ji vesele dál. Neexistuje lék, ale symptomy nemoci léčit lze.
K dispozici je také očkování, které se doporučuje u dívek i chlapců před započetím pohlavního života, ideálně ve věku 11 až 12 let.
Adenovirus
Jde o značně rozšířený patogen, který způsobuje člověku chřipce či nachlazení podobnou nemoc (horečka, bolest v krku a kašel), oční infekce, průjmová a další onemocnění. Většina nákaz má lehčí průběh, propukají zejména u školních dětí, někdy však mohou probíhat i formou epidemie.
Jako prevence se doporučuje důkladné mytí rukou, vyhýbání se dotyku obličeje a očí neumytýma rukama a zamezení kontaktu s nakaženými.
Existuje vakcína, ale je používána pouze u vojáků.
Koronavirus
Virus se objevil koncem roku 2019 v čínském městě Wu-chan, odkud se lavinovitě šíří do dalších zemí světa. Je označován jako SARS-CoV-2 a způsobuje onemocnění zvané COVID-19. Projevuje se teplotou kolem 38 °C, suchým kašlem a dušností a únavou. Závažnější případy mohou končit až zápalem plic, selháním ledvin, a dokonce i smrtí.
Facebook
Twitter
RSS