Do roku 1930 je to s planetami Sluneční soustavy stejné jako dnes. Je jich osm! U té poslední, Neptunu, však vědci již od druhé poloviny 19. století pozorují podivné odchylky v dráze. Co je způsobuje? Nějaké neznámé těleso?

Klidně spát nemůže především americký astronom Percival Lowell (1855–1916), známý svou vírou v civilizaci na Marsu. „Já tu devátou planetu najdu!“ vezme si do hlavy a ve své soukromé hvězdárně v Arizoně se pustí do snímkování Neptunova oběhu.

Poté se snaží polohu „planety X“ vypočítat, ovšem když roky práce výsledky nepřinášejí, zoufalého a vyčerpaného ho v listopadu 1916 raní mrtvice. Hvězdárny se naštěstí ujímají Lowellův bratr a synovec.

Kupují lepší zařízení a v lednu 1929 přizvou na pomoc 23letého zapáleného samouka Clyda Tombaugha (1906–1997). Tomu trvá úkol přibližně rok.

Dne 18. února 1930 si při porovnání snímků všimne slabého jasu a 13. března, v den 75. výročí Lowellových narozenin, už je vše jasné. Planet máme devět!

Vládce podsvětí

Jak se ta nová bude jmenovat? Návrhy přicházejí z celého světa. Vdova po Lowellovi navrhuje Zeus nebo Lowell, často padají mytologická jména jako Minerva nebo Hercules, většina z nich už je ale přiřazena asteroidům.

V Anglii, v Oxfordu, mezitím čte o objevu nové planety knihovník Falconer Madan (1851–1935) své jedenáctileté vnučce Venetii Burneové (1918–2009).

„Mohla by se jmenovat Pluto,“ vzpomene si Venetia na římského vládce podsvětí, boha Plutona.

Dědeček posílá návrh telegrafem do USA a Tombaughovi se zalíbí. I proto, že počáteční písmena tvoří iniciály Percivala Lowella. V květnu 1930 je planeta pokřtěna.

Nový obr? Spíš paleček

„Planeta s takovou silou, že hýbe s dráhou Neptunu, musí být větší než Země!“ myslí si zpočátku astronomové. Jenže něco tu nehraje.

Malá jasnost ukazuje na velmi malé rozměry, a aby dokázala taková miniplaneta působit tak velkou gravitační silou, musela by mít absurdní hustotu.

Když je roku 1978 objeven Plutův měsíc Charón a dá se vypočíst hmotnost celé soustavy, domněnky se potvrdí. Pluto váží asi jen jako pětina Měsíce a pouhé 2 tisíciny Země! Za odchylkami v dráze Neptunu tedy nevězí – sám by nic takového rozhodně nedokázal. Ale kdyby jich bylo víc?

Když jsou v 90. letech skutečně nacházena další, podobně velká tělesa, která za dráhou Neptunu tvoří tzv.  Kuiperův pás, vědcům už to nedá. „Nepodobá se Pluto spíše těmto objektům?

A pokud ano – má vůbec smysl ho nazývat planetou?“ Dilema rozsekne planetka Eris, objevená roku 2003. Je větší než Pluto!

A zbylo jich zas jen 8… 

Návrh počet planet zvýšit neprošel.

Dne 24. srpna roku 2006, po bouřlivých debatách kapacit z celého světa, je na zasedání Mezinárodní astronomické unie v Praze osud kontroverzní planety zpečetěn: „Pluto bude ze seznamu planet vyřazen!“ Ocitá se v katalogu planetek a transneptunických těles a je mu přiděleno číslo 134340.