Práce šlechtí, říká Bob Bobkovi, a zcela jistě má pravdu. Avšak i roztomilý králík by měl vědět, že všeho moc škodí, a práce v tomto ohledu není výjimkou.

To, že přepracovanost lidský organismus poškozuje, je překvapením pro málokoho. Badatelé z londýnské univerzity UCL po letech výzkumu však došli ke konkrétním číslům.

Jestliže člověk pracuje více než 55 hodin týdně, o celou třetinu se zvyšuje pravděpodobnost cévních onemocnění nebo infarktu.

Výzkum Britů byl vskutku reprezentativní. Nejprve shromáždili data z 25 studií, které sledovaly celkem 600 000 lidí z Evropy, USA a Austrálie. Už tato první fáze potvrdila, že přesčasy a přepracovanost člověku rozhodně neprospívají, ba spíše naopak.

Je jedno, jakého je zaměstnanec pohlaví či věku, ale pracuje-li osm hodin denně pět dní v týdnu, riziko koronárních onemocnění proti těm, co vyznávají přesčasy, výrazně klesá

Druhá fáze spočívala v analýze 17 studií, které zahrnovaly osudy 530 000 lidí. Zde se výzkumníci zaměřili na riziko infarktu. A opět, kdo v práci trávil večery, či si ji bral i domů, na něj infarkt číhal podstatně častěji.

Stačí například pracovat 41 až 48 hodin týdně a pravděpodobnost infarktu vzroste o 10 %. Jestliže člověk pracuje osm hodin šest dní v týdnu, je toto riziko vyšší dokonce o 27 %.

Badatelé sledovali především kancelářská zaměstnání, avšak upozorňují, že podobné riziko se může týkat například i dělníků v továrně nebo třeba řidičů. Důvodem je především vyšší hladina stresu a nedostatek relaxace.

Organismus si samozřejmě potřebuje odpočinout a regenerovat, aby mohl opět podávat dobré výkony.

Bohužel, práce přesčas je rozšířená více, než je zdrávo.

V členských zemích OECD, mezi které patří i Česká republika a Slovensko, pracuje více než 50 hodin týdně 12 % mužů a 5 % žen. Evropská unie ve světle těchto faktů již zaručila právo nepracovat více než 48 hodin týdně, zaměstnanci však o této možnosti příliš nevědí.